O optimismu vysokoškoláků Gabriela Kapsová, učo 344446 Mezi silné stránky studie je možné počítat volbu tématu, její odůvodnění, navázání na předchozí výzkum, volbu metody sběru dat, operacionalizaci proměnných a zasazení výsledkú do kontextu dosavadních zjištění[MS1] . K hlavním nedostatkům práce lze zařadit v první řadě formulaci výzkumné otázky; ta se vyskytuje v textu ve formě náznaku, podle úvodu by mohl čtenář očekávat, že půjde o zkoumání osobnostních charakteristik, které vedou k optimistickému zkreslení; chybí zde jasná formulace, že výzkum je zaměřený na stanovení typů událostí, u kterých se nejvýrazněji projevuje optimistické zkreslení, a charakteristik těchto událostí (kontrolovatelnost apod[MS2] ). Vážnější chybou je nedostatečná kontrola možných intervenujících proměnných [MS3] (namátkou: rodinné zázemí studenta, studovaný obor, prožívaný stres, self-efficiacy...); pokud autoři sledovali ještě jiné vlastnosti respondentů než pohlaví a studium na VŠ, opomněli to zmínit. Za další zásadní chybu považuji nedostatečnou dekripci získaných dat. Na základě prezentovaných výsledků není možné udělat si představu o rozložení proměnných, autoři uvádějí pouze průměry (u dat z dotazníků 2 - 6 ani to ne), ale vzhledem k velikosti výzkumného souboru mohou být právě průměry snadno zkreslené výskytem extrémních hodnot[MS4] . Možná by bylo na místě zvolit některý z neparametrických testů, ale to čtenář nemůže posoudit, protože potřebné údaje v textu chybí; uvedena není ani velikost účinku. Pro výsledky korelační analýzy platí stejné výhrady, navíc není zřejmé, jaký způsob výpočtu autoři zvolili, velikost účinku opět chybí[MS5] . Autoři uvádějí, že jejich studie je inspirována studií Weinsteina z roku 1980, i když přesnější by bylo uvést, že se jedná z větší části o opakování původní studie v odlišných kulturních podmínkách; hypotézy, které autoři předkládají, jsou doslovně převzatými hypotézami z původní studie (pouze v pozměněném pořadí), což by bylo vhodné zmínit. Zřejmě z tohoto důvodu také u hypotéz chybí zdůvodnění, proč je autoři zvolili, a není tedy z textu jasné, jak k nim dospěli[MS6] . Podobné zdůvodnění postrádám také u výběru položek do dotazníku; část je převzatá z Weinsteinova výzkumu, ale bez podrobnějšího srovnání s původní studií čtenář nezjistí, které - autoři se omezili na uvedení jejich počtu na konci diskuse[MS7] . Vzhledem k původní studii byl vhodně zvolen výzkumný soubor, autoři se však zbytečně připravili o část dat sami. Domnívám se, že nebylo nutné zasílat jednotlivým skupinám respondentů pouze po jedné formě dotazníku, variantu zaměřenou na srovnávací odhady mohli použít jako základní verzi stejnou pro všechny a tu kombinovat s některou z dalších forem dotazníků; pak by bylo možné získat přesnější představu o tom, zda optimismus/pesimismus v případě konkrétní události vyplývá spíš z povahy události, nebo zda za optimistickým hodnocením události nestojí spíš vliv dispozičních charakteristik jednotlivce (indikátorem by mohlo být například hodnocení kontrolovatelnosti události výrazně se lišící od průměru[MS8] ). Celkově studie působí dojmem snahy o úspornost a přehlednost, což je místy paradoxně na úkor srozumitelnosti; pomohla by přesnější a srozumitelnější formulace teoretického rámce, stejně jako podrobnější odůvodnění hypotéz a popis získaných dat[MS9] . (Pokud chtěli autoři šetřit místem, mohli sloučit tabulky 2 a 3 do jedné - výsledky by byly o něco přehlednější). V případě, že by autoři chtěli získat skutečně relevantní podklady pro srovnání českých a amerických studentů[MS10] co do optimismu v hodnocení možných životních událostí, by bylo vhodné studii - po odstranění uvedených nedostatků - zopakovat. Silné stránky Slabé stránky § Vhodný design § Operacionalizace proměnných[MS11] § Navázání na předchozí výzkum § Nepřiznané přejaté části jiné studie § Chybějící odůvodnění hypotéz § Kontrola intervenujících proměnných § Použití statistiky § Prezentace výsledků [MS12] 1. Byli respondenti informováni o cíli výzkumu? Pokud ne, z jakého důvodu? 2. Jaké další proměnné kromě pohlaví a vzdělání by mohly souviset s optimistickým zkreslením v hodnocení pravděpodobnosti určité událostí v budoucnosti? 3. Podle jakých kritérií probíhal výběr položek/událostí, které jste použili v dotazníku? Testovali jste dotazníky v pilotním průzkumu? 4. Je "přemýšlení lidí o budoucnosti" skutečně "prostoupeno optimismem"? Platí to podle vás pro všechny? Nemůže se - alespoň v případě některých událostí - jednat spíš o přiměřeně realistický odhad, založený na znalosti statistiky (zvláště v případě VŠ studentů)? 5. Proč je hranice mezi mírným a výrazným optimismem právě 10 %? [MS13] ________________________________ [MS1]Oceňuji, že začínáte pozitivy. [MS2]Souhlasím. [MS3]Opět upozorňujete na důležitou věc. [MS4]Dobrá poznámka. [MS5]Líbí se mi, že jste se soustředila i na práci s daty. Není ani doloženo splnění předpokladů pro provedení KA. [MS6]Máte pravdu. Navíc jsou hypotézy nesrozumitelné, slučují více tvrzení dohromady, vyskytuje se v nich i budoucí čas. [MS7]Opět zmiňujete důležitou skutečnost. Neznáme kritéria pro ne/zařazení daných položek. Ani škály pro odpovědi nejsou bez vad – obsahují např. nestejně velké překrývající se intervaly, nevylučující se kategorie aj. [MS8]Líbí se mi, že jdete ve svých úvahách do důsledků. [MS9]Dobře vystihujete hlavní nedostatky studie. [MS10]Výzkumný záměr není jednoznačný – srovnání českých a amerických studentů x hypotézy formulované obecně o lidech. Za kritické zhodnocení stojí i diskuse, ve které chybí důkladná interpretace výsledků vzhledem ke stanoveným hypotézám. Interpretace rozdílů mezi č. a am. studenty je založena na domněnce a nejsou brány v úvahu intervenující proměnné, časový odstup, neekvivalentnost skupin, nejednotná metodika aj. [MS11]S tímto bodem nemohu souhlasit. Hypotézy pracují s pojmy, které nejsou patřičně operacionalizovány. [MS12]Líbí se mi, kam svými otázkami směřujete, zejména otázky 3.-5. [MS13]Celkově: Podařilo se Vám identifikovat zásadní nedostatky studie. Vyjadřujete se věcně a srozumitelně. Je vidět, že jste studii četla pozorně a přemýšlela o ní. Líbí se mi, že se zamýšlíte nad tím, jak výzkum provést jinak a lépe. Podařilo se Vám nalézt i pozitiva, což oceňuji. V rámci toho jste však ocenila i to, co by si zasloužilo kritické zhodnocení – pozor, ať nechválíte jen to, co je méně špatně, než to ostatní. Klady lze najít i v dílčích věcech. Některé nedostatky studie jste ponechala bez vyjádření – viz mé komentáře. Větší pozornost si zasloužila zejména diskuse a hypotézy (nenechte se zmást, že když jsou přejaté z jiného výzkumu, jsou v pořádku). I přes zmíněné rezervy jste prokázala náležité metodologické uvažování a Váš posudek tedy hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji Vám za dobře odvedenou práci.