Název studie: O optimismu vysokoškoláků Autor posudku: Lenka Lepešková Celkové hodnocení Autor se ve své studii podle vlastních slov zaměřuje na zjištění míry optimistických či pesimistických odhadů budoucnosti u vysokoškoláků a nechává se přitom inspirovat výzkumem Wiensteina (1980). Jedná se o zajímavé a atraktivní téma [MS1] a autora lze pochválit za originalitu – Wiensteinův výzkum nebyl dosud v českých podmínkách zopakován a také za přehledné grafické zpracování. Navzdory tomuto práce obsahuje několik zásadních nedostatků. Teoretickému úvodu by prospělo, kdyby v něm bylo zahrnuto více výzkumů, které byly již na podobné téma provedeny a které by byly novějšího data, autor jejich existenci sice zmiňuje: „Důkazy pro iluzorní podstatu optimismu vycházejí ze studií srovnávajících sebeposuzování s posuzováním druhých (str. 38),“ ale odkazuje se pouze na Weinsteinovu studii z roku 1980. Celkově se dá říci, že teoretický úvod příliš nenavazuje na výzkumnou část[MS2] . Autor si nestanovuje žádnou výzkumnou otázku, za to ale uvádí šest hypotéz, které si klade za cíl ověřit. Hypotézy nejsou řádně teoreticky podloženy ani operacionalizovány (co například znamená v autorově pojetí „negativní událost“ nebo „kontrolovatelnost“?) a některé jsou těžko srozumitelné (H6). Hypotéza číslo jedna a číslo tři by přitom měly být rozděleny na dvě samostatné části. Z uvedeného vyplývají těžkosti při ověřování hypotéz[MS3] . Autor vůbec nezdůvodňuje, proč použil k analýze dat právě ty metody, které si vybral. Použití některých z nich je proto těžko srozumitelné. Příkladem může být použití korelační analýzy pro zjištění vztahu mezi průměry srovnávacích odhadů a podíly optimistických/pesimistických odpovědí (str. 40), kdy není jasné, mezi jakými proměnnými je v tomto případě zjišťován vztah[MS4] . Ke sběru dat byly použity elektronické dotazníky, které byly rozeslány náhodně vybraným studentům MU. Podrobnější specifikace výzkumného vzorku chybí[MS5] . Z textu spíše vyplývá, než že by to bylo někde přímo sděleno, že byl pro každou z hypotéz sestaven samostatný dotazník. Za jedno z mnoha úskalí výzkumu vnímám skutečnost, že návratnost dotazníků byla u jednotlivých forem (jak autor dotazníky nazývá), odlišná a není ani srozumitelné, zda stejní respondenti vyplňovali ty samé dotazníky. Není tak zřejmé, zda lze například nalézt souvislost mezi prožitím negativní/pozitivní události a vlivem na hodnocení šance na jejich znovuprožití (H5[MS6] ). Autor má tendence předkládat jako fakta tvrzení, která nejsou řádně podložena, když vychází z výsledků pouze jedné studie, například: „Přemýšlení lidí o budoucnosti je prostoupeno optimismem (str. 38).“ Dále se dopouští zaměňování pojmů, které synonymy nejsou, viz:„…můžeme to chápat jako nerealistické hodnocení budoucnosti (optimismus)(str. 38).“ Některé úseky textu postrádají smysl: „Dle očekávání se u jednotlivých událostí velikost optimistického a pesimistického zkreslení lišila, o vysvětlení se snažily hypotézy 2-6 (str. 44[MS7] ).“ Co se stylistiky týká, je práce napsaná místy velmi kostrbatě a nesrozumitelně. Z části za to může časté používání velmi dlouhých vět. Také struktura práce je nevyvážená. Patrné je to zejména v kapitole Výsledky výzkumu, kde autor věnuje samostatnou podkapitolu i stranu hypotéze č. 1, ale ke zbylým pěti se vyjadřuje pouze na půl straně textu[MS8] . Srovnání výsledků studie a s výsledky Weinsteinova výzkumu nepatří do závěru práce, věnována by mu měla být samostatná kapitola[MS9] . Některé z kapitol či podkapitol, například Způsob zpracování dat, ale také Diskuze a závěr, by si zasloužily větší pozornost a podrobnější rozpracování. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Atraktivní a zajímavé téma § Ambiciózní cíl § Grafické provedení § Nevyváženost, špatná struktura a srozumitelnost textu § Absence výzkumné otázky a nedostatečně zpracované hypotézy § Nedostatečné odůvodnění a vysvětlení použitých metod[MS10] Otázky pro autora studie: 1. Proč (podle jakého klíče) bylo vybráno právě a pouze jedenáct obtížných situací z těch, které použil ve své studii Weinstein? Proč a jak byly vybrány další obtížné situace[MS11] ? 2. Mezi jakými proměnnými hledáte vztah při použití korelační analýzy pro zjištění vztahu mezi průměry srovnávacích odhadů a podíly optimistických/pesimistických odpovědí? 3. Jak byste vlastními slovy popsal rozdíl mezi náhodným výběrem a samovýběrem a jak bylo zajištěno reprezentativní zastoupení studentů jednotlivých fakult a odpovídající zastoupení obou pohlaví, o kterém mluvíte na str. 39? 4. Jak byl distribuován dotazník? Bylo všech šest forem posláno všem osloveným studentům, nebo byly jednotlivé dotazníky rozesílány zvlášť? 5. Jak se lišily či podobaly výzkumné metody, které použil ve své studii Weinstein a vy? ________________________________ [MS1]Chválit zajímavost tématu je klišé, ale oceňuji, že přidáváte argument a začátek posudku vyznívá pozitivně. [MS2]Souhlasím s tím, že teoretické zakotvení studie je nedostačující. Jen bych obrátila tvrzení – výzkumná část nenavazuje na úvod J [MS3]Velmi trefně vystihujete nedostatky hypotéz. [MS4]Jsem ráda, že jste se zaměřila i na práci s daty. Za povšimnutí stojí i fakt, že chybí řada popisných statistik a není doloženo splnění předpokladů pro užití daných analýz. [MS5]Dobrá poznámka. A vlastně ani nevíme, jakou přesně populaci s jakými charakteristikami má vzorek reprezentovat. [MS6]Líbí se mi, že jdete ve svých úvahách do důsledků. [MS7]Je vidět, že jste četla pozorně. [MS8]Opět upozorňujete na důležitý nedostatek výzkumné zprávy. [MS9]Vzhledem ke stanoveným hypotézám (které ke srovnání neodkazují) by v diskusi zejména měly být důkladně interpretovány výsledky vzhledem k ne/potvrzeným hypotézám. Srovnání s americkým výzkumem je navíc limitováno mj. časovým odstupem, neekvivalentností skupin či rozdílnou metodikou sběru dat. [MS10] Ještě dodám, že i škály pro odpovědi mají několik vad – např. nestejně velké překrývající se intervaly. [MS11]Dobrá otázka. Celkově: Podařilo se Vám identifikovat zásadní nedostatky studie. Vyjadřujete se věcně a srozumitelně. Je vidět, že jste studii četla pozorně a přemýšlela o ní. Pokládáte smysluplné otázky. Podařilo se Vám nalézt i nějaká pozitiva, což oceňuji. Některé nedostatky studie jste ponechala bez vyjádření – viz mé komentáře. Více pozornosti si zasloužila zejména diskuse (její nedostatky mají větší váhu než formální nedostatky výzkumné zprávy). Prokázala jste náležité metodologické uvažování a Váš posudek hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji Vám za svědomitě odvedenou práci.