Metodologie psychologického výzkumu, PSY 704. Oponentský posudek. Jitka Novotná (386250), psychologie-sociologie Vyučující: Mgr. Ing. Jakub Procházka Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. doc. PhDr. Martin Vaculík, Ph.D. Datum odevzdání: 18. 11. 2012 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Název studie O optimismu vysokoškoláků Autor posudku Jitka Novotná Celkové hodnocení Z hodnoceného článku je zřejmé zaujetí autorů tématem, zpracování není odbyto, snaha o pečlivost je ve většině jeho částí. Text je správným způsobem členěn podle zásad psaní výzkumných studií v recenzovaných psychologických časopisech, pouze mi zde chybí uvedení do problematiky (úvod). Oceňuji použití kvalitních zahraničních zdrojů, včetně popsaného výzkumu Weinsteina (1980), kteří se autoři pokusili replikovat[MS1] . V teoretické části jsou pouze informace relevantní k tématu, je dostatečně úzce zaměřen, text není zabíhavý do jiných oblastí, které s uvedenou problematikou souvisejí jen volně, tuto skutečnost bych chtěla pozitivně ocenit. Způsob výběru respondentů považuji za dobrý, se snahou o maximální reprezentativnost[MS2] . Oceňuji konstatování, o nutném zohlednění malého výzkumného souboru a samovýběru respondentů a také konstatování v Závěru, že výsledky výzkumu je nutno brát pouze jako tendence. V teoretické části postrádám definice používaných pojmů: optimismus, štěstí, realistický náhled, systematická chyba; celkově bych uvítala mohutnější teoretický základ k dané problematice[MS3] . Autoři se rozhodli testovat šest hypotéz, domnívám se, že je to mnoho a tuto skutečnost považuji za nejvýraznější nedostatek celé studie, který se promítá i do hodnocení dalších oblastí, protože tento fakt s nimi úzce souvisí. Hypotézy jsou psány ne zcela jasnou formou, jsou dlouhé (navíc hypotézy 3 a 4 obsahují vždy dva předpoklady, jsou tak dvě v jedné) a nejsou všechny podloženy teorií[MS4] . Postrádám explicitně uvedenou výzkumnou otázku. Chybí jasná definice populace, z které výběr pochází[MS5] (o jaké jde studenty, pouze prezenční nebo i kombinované, o studenty bc. či mgr. nebo doktorského studia, nebo o všechny studenty?). Rozumím tomu, že autoři výzkumu chtěli prozkoumat uvedenou problematiku z různých úhlů (proto šest hypotéz), ale méně je někdy více. Respondenti byli osloveni po internetu, bez osobního kontaktu a bylo po nich požadováno vyplnění šesti dotazníků, pravděpodobně se jim to zdálo mnoho a tato skutečnost je mohla odradit od spolupráce (možná důvod nízké návratnosti). V seznamu literatury je jeden zdroj, který není uveden v textu. Způsob zpracování dat opět pečlivý a podrobný, ovšem chybí mi uvedení konkrétních statistických metod (jaký druh t-testu, které korelační koeficienty[MS6] ). Líbí se mi okomentování číselných výsledků slovy u hodnocení hypotézy číslo 1, naproti tomu komentář k hypotézám 2 – 6 považuji za velmi stručný, vzhledem k jejich obsáhlosti za nedostatečný[MS7] . Popis experimentu Weinsteina (1980) je pro studii přínosem, ale stálo by za zvážení, zda jej nedat spíše do teoretického úvodu. Ovšem tab. 5 i s její intepretací je v Závěru zcela na svém místě, stejně tak jako interpretace rozdílů mezi českými a americkými studenty, tyto části považuji za zdařilé[MS8] . Článek hodnotím jako psychologicky relevantní, zajímavý, téma je podnětné. Bylo by vhodné výrazně omezit počet hypotéz; pokud by autoři chtěli zachovat stávající počet hypotéz, bylo by nutné věnovat studii více prostoru, včetně mohutnějšího teoretického rámce a zpracování výsledků. Za velmi dobrý nápad považuji replikace americké studie a porovnání výsledků s českými studenty. Silné stránky (za co chválit[MS9] ) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Kvalitní zdroje. § Text není roztříštěný, je dostatečně zaměřen, neobsahuje irelevantní informace. § Replikace výzkumu publikovaného v americkém recenzovaném časopise. § Dobrá prezentace a interpretace výsledků Hypotézy č. 1. § V Diskusi zajímavý komentář k porovnání s výzkumem v USA, kontext s vlastním výzkumem. § V teoretické části chybí definice použitých pojmů. § Hypotézy nevyplývají z teoretické části, nejsou jí podloženy, šest hypotéz je mnoho. § Hypotézy 3 a 4 obsahují vždy dva předpoklady, jsou to vždy dvě hypotézy v jedné. § Šest dotazníků je příliš, zvláště při oslovení po internetu, proto, možná, ta nízká návratnost. § Neuvedení konkrétních statistických metod. Otázky pro autora studie[MS10] 1. Mohli byste, prosím, uvést odborné zdroje k definování pojmů, které používáte ve studii? 2. Domníváte se, že byste mohli[MS11] redukovat počet hypotéz a zjednodušit jejich formulaci? Uveďte, prosím, konkrétně. 3. Můžete mi, prosím, zdůvodnit a konkretizovat použité statistické metody? 4. Našli jste studie s danou problematikou realizované v České republice? 5. V jakých oblastech humanitních a společenských oborů lze výsledky studie s danou tématikou prakticky použít (aplikovat)? [MS12] ________________________________ [MS1]Je fajn, že začínáte pozitivy. O replikaci by šlo v případě provedení výzkumu s totožným designem za účelem zopakování, nikoli srovnání výsledků. [MS2]A vlastně ani nevíme, jakou přesně populaci s jakými charakteristikami má vzorek reprezentovat. [MS3]Upozorňujete na důležité skutečnosti. [MS4]Dobře vystihujete hlavní nedostatky hypotéz. [MS5]Dobrý postřeh. [MS6]Chybí také řada deskriptivních statistik a doložení předpokladů pro provedení daných analýz. Výsledky jsou prezentovány na různých hladinách významnosti a je používána nepřesná terminologie. [MS7]Opět poukazujete na důležité skutečnosti. [MS8]Vidím to jinak. Diskuse nemá náležitosti, které by měla mít. Chybí jednoznačné konstatování o ne/potvrzení jednotlivých hypotéz společně s důkladným rozborem / interpretací výsledků. Dále chybí zvážení možných intervenujících proměnných a řady faktorů omezujících zobecnitelnost zjištění. Není zřejmý aplikační potenciál práce, ani není nastíněn směr dalšího výzkumu. Interpretace rozdílů mezi českými a americkými studenty je založena jen na domněnce. Nejsou brány v potaz intervenující proměnné a další faktory, které limitují možnost srovnání – časový odstup, neekvivalentnost skupin, významový posun ve znění položek dotazníku ad. [MS9]Oceňuji vyvážený počet silných a slabých stránek. [MS10]Líbí se mi, kam svými otázkami směřujete. [MS11]Sugestivní otázka. [MS12]Celkově: Podařilo se Vám identifikovat řadu zásadních nedostatků studie. Vyjadřujete se věcně a srozumitelně. Je vidět, že jste studii četla pozorně a přemýšlela o ní. Podařilo se Vám nalézt i nějaká pozitiva, což oceňuji. V jejich rámci jste však vyzdvihla i to, co si zasloužilo kritické zhodnocení – srovnání s výzkumem v USA. Diskuse celkově si zasloužila více Vaší pozornosti. I přes uvedenou rezervu jste však prokázala náležité metodologické uvažování a Váš posudek tedy hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji za poctivě odvedenou práci.