Název studie O optimismu vysokoškoláků Autor posudku Jiří Ondruška Celkové hodnocení Práce působí uceleným a přehledným dojmem. Drží se svojí obsahové struktury a postupně rozvíjí svůj obsah v logickém sledu. Dobrý dojem ve mně vyvolává také její čtivost a snaha jednotlivé kroky a poznatky podat jednoduchým jazykem[MS1] . Bohužel možná díky nedůslednému provedení posledního zmíněného se v některých místech stává nedostatečně srozumitelnou. Jako problematickou hodnotím volbu rozsahu práce. Je vzhledem ke svým devíti stránkám velmi ambiciózní ve svých cílech. Snaží se testovat hypotézy, které v jejím americkém vzoru testoval Weinstein dvěma studiemi a nadto se s ní ještě snaží srovnat. Považují za střízlivější menší počet hypotéz adekvátní silám autorů v daném rozsahu práce. Hypotézy samotné nejsou jednoznačně a srozumitelně formulovány. U hypotéz 1, 3 a 4 rozumím formulaci, ale považuji za vhodnější jejich zúžení na dvě samostatné (např. Lidé předpokládají, že negativní události se s menší pravděpodobností stanou jim než ostatním.). U hypotéz 2, 5 a 6 nerozumím formulaci. Ve všech třech se mluví o šancích vyšších/nižších než průměrných, avšak není specifikováno, k čemu se šance vztahují, nenalézám kontext (šance, že se událost stane/nestane?). Při nahlédnutí do v úvodu odkazované studie Weinsteina lze zjistit, že hypotézy jsou z ní převzaté, vytržené z kontextu a zároveň nejsou v patřičném místě citované. Nejsem si též jist, jaká výzkumná otázka nad hypotézami leží, není explicitně uvedena, krom několika vodítek v úvodu teoretické části[MS2] . Výzkumný soubor tvoří studenti Masarykovy univerzity (MU) náhodně vybraní z počítačové databáze. Z textu není jasné, jak náhodný výběr probíhal a matoucí je také zmínka o reprezentativním zastoupení studentů jednotlivých fakult. Z popisu bych usuzoval na reprezentativní [MS3] zastoupení studentů na úrovni MU, nikoli fakult. Způsob výběru by si tedy zasloužil bližší popis. Nerozumím také, zda každý z přibližných 200 studentů ve vzorku obdržel všech šest forem dotazníku[MS4] . Z pohledu metodiky považuji za nevhodnou volbu odlišných škál u jednotlivých forem dotazníku. V případě první formy dotazníku autoři volí příliš rozsáhlou třinácti-položkovou škálu. Tak rozsáhlá škála není vzhledem k ostatním funkční, protože je příliš podrobná a její detail nenalézá v dalším zpravování uplatnění[MS5] . Část textu, v níž je popsán způsob zpracování dat je velmi stručná a nerozumím dostatečně, jak byla data zpracována. Není specifikováno, mezi jakými hodnotami byl t-test proveden, zda mezi naměřenými daty v jednotlivých dotaznících, mezi daty a průměrem vysokoškolských studentů či daty a středem škály. Také nenalézám informaci o způsobu předzpracování dat a transformaci škál jednotlivých forem[MS6] . Kapitola, v niž jsou diskutovány výsledky, je první hypotéze věnován rozsáhlý prostor, který je obsáhlejší než prostor pro výsledky hypotéz 2-6 dohromady. Hypotézy 2-6 by si zasloužily detailnější diskuzi[MS7] . V případě hypotézy 1 není vysvětlena asymetrická velikost intervalů pro míru optimismu a pesimismu. Nerozumím, proč je stanovena právě tímto způsobem. Hodnocení rozdílu mezi muži a ženami, které vnímám nad rámec ověřovaných hypotéz, není statisticky testováno, je jen hrubě vyčíslen rozdíl, který ovšem není interpretován. Podobně není opodstatněno či zdůvodněno využití ukazatele poměru pesimistických a optimistických odpovědí[MS8] . V závěru se autoři pouštějí v už tak ambiciózních cílech práce navíc do srovnání se vzorovou studií, což podobně jako srovnání mezi muži a ženami považuji nad rámec práce. Navíc zde dochází ke spekulacím o důvodech rozdílů mezi studiemi, což nepovažuji za legitimní z pohledu designu obou prací ani z pohledu podložení daty[MS9] . Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Přehledné tabulky § Využití již osvědčených nástrojů [MS10] z původní studie § Nevhodně formulované hypotézy § Příliš stručně vysvětlen způsob zpracování dat § Spekulace v závěru Otázky pro autora studie[MS11] 1. Jak konkrétně probíhal a byl zajištěn náhodný výběr respondentů z počítačové databáze IS MU? 2. Rozumím správně, že každý z cca 200 respondentů dostal 6 forem dotazníků? Pokud ano, proč jich bylo 6, a nebyly shrnuty do jednoho? 3. Jak byla zjištěna, resp. specifikována průměrná pravděpodobnost prožití určité životní události u ostatních studentů VŠ? 4. Proč byly intervaly v míře optimismu a pesimismu u interpretace výsledků v případě hypotézy 1 stanoveny tak, jak byly stanoveny? (0,1-10%; 10%+ ; atd[MS12] .) 5. Proč není práce zaměřena hlouběji na užší rozsah hypotéz vzhledem ke svému rozsahu[MS13] ? ________________________________ [MS1]Líbí se mi, že v úvodu chválíte. [MS2]Velmi výstižně shrnujete nedostatky hypotéz. Ty jsou navíc nedostatečně teoreticky ukotvené a pracují s proměnnými, které nejsou operacionalizovány. [MS3]Vlastně ani nevíme, jakou přesně populaci s jakými charakteristikami má vzorek reprezentovat (studenti s určitými charakteristikami x lidé – uvedeni v hypotézách). [MS4]Upozorňujete na důležitou skutečnost. [MS5]Dobrá poznámka. Kromě toho mají škály další vady - např. nestejně velké překrývající se intervaly, nevylučující se kategorie aj. [MS6]Oceňuji, že se zabýváte i prací s daty. Dále chybí řada popisných statistik, nejsou doloženy předpoklady pro provedení daných analýz a vyskytují se další nedostatky v prezentaci dat. [MS7]Souhlasím. [MS8]Opět několik „tref do černého“. [MS9]Přesně tak. [MS10]To je otázka. Co se týče metody, neznáme psychometrické charakteristiky originální ani české formy. Nevíme, jak byly vybrány položky, zda byla prověřena jejich validita a reliabilita... Pozitiv bylo možné nalézt více – je třeba hledat v dílčích věcech. [MS11]Líbí se mi, kam otázkami směřujete a že je pokládáte otevřenou formou. [MS12]Dobrá otázka. [MS13]Podařilo se Vám identifikovat klíčové nedostatky studie. Vyjadřujete se věcně a srozumitelně. Je vidět, že jste studii četl pozorně a ve svých úvahách jste šel k jádru věci. Pokládáte smysluplné otázky. Některé nedostatky studie jste ponechal bez vyjádření – viz mé komentáře. Prokázal jste náležité metodologické uvažování a Váš posudek hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji Vám za kvalitně odvedenou práci.