kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno Růst měst a kapitál (kdo rozhoduje?) Sociálně-prostorová dialektika (aktéři či struktury?) Sociální konstrukce obrazů (kdo utváří realitu?) Luděk Sýkora kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 22 studium města ● principy a mechanismy utváření a změn prostorové struktury ● sociální ekologie ● neoklasická land-use teorie ● institucionální přístupy ● politická ekonomie ● post-strukturalismus ● lidé x kapitál x diskurz ● prostorová struktura 3 Kdo utváří město ? Pluralita hráčů nebo silné týmy? ● jednotlivec/domácnost/firma x skupina/třída Kdo má moc? ● obyvatelé x kapitál x úřady Volnost či omezení? ● aktéři x struktury Pravidelnost či specifikum? ● velké rozhodnutí x opakující se rutinní činnosti Evoluce či revoluce? ● rovnováha a harmonie x konflikt Skutečnost či fikce? ● percepce a reprezentace kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 4 Sociálně-ekologický přístup ● Soutěž mezi jednotlivci jako přirozený prostředek formující společnost i prostorové struktury města. ● Na základě koncentrace a segregace některých skupin obyvatelstva dochází k vytváření přirozených oblastí. Rozdíly mezi majetnějším a chudším obyvatelstvem nebo mezi jednotlivými oblastmi města jsou přirozeným důsledkem evoluce. ● Město jako ekologický systém - směřuje k rovnováze, její narušení vede k pohybům s cílem nastolení nové úrovně rovnováhy. Při procesu přizpůsobování se nové situaci dochází ke stále větší diferenciaci funkcí. Ekologický systém se tak vyvíjí od jednoduchých ke komplexnějším formám vnitřní organizace. kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 5 Sociálně-ekologické modely prostorové struktury koncentrické zóny sektory více jader (mozaika) Burgess 1925 Hoyt 1939 Harris, Ullman 1945 kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 6 Neoklasická „land use“ teorie ● Aplikace neoklasické ekonomické teorie do území města. ● Rovnovážný stav prostorové struktury města je výsledkem harmonizujícího působení tržního mechanismu odrážejícího vliv individuálních preferencí obyvatel. ● Matematické modelování trhu s pozemky a nemovitostmi ● Modelování vyžaduje zjednodušení vstupních parametrů ● Město leží na jednolité homogenní pláni ● půda má stejnou kvalitu ● dopravní dostupnost je stejná ve všech směrech ● model abstrahuje i od jakýchkoliv fyzických struktur, které mohly být vytvořeny během historického vývoje ● Volný trh ● Kupující a prodávající mají perfektní znalosti trhu a nejsou omezováni žádnými společenskými normami ● Prodávající maximalizují své příjmy z prodeje a kupující maximalizují zisk nebo uspokojení, podle toho, zda jde o podniky či domácnosti ● Město vzniká naráz kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 7 Bid rent křivky různých funkcí kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 8 Institucionální přístupy ● vliv aktérů a institucí na utváření prostorových vzorců ● kdo má moc, kdo rozhoduje ● (1) identifikace aktérů a institucí, jejich cílů, ideologie a relativní moci; ● (2) charakter interakce mezi různými aktéry a institucemi s důrazem na omezení, které se snaží na sebe navzájem uvalit; ● (3) vliv těchto vztahů na druh překážek, se kterými se setkávají rozmanité typy aktérů v rozmanitých částech města při výběru lokalit. kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 9 Raymond Pahl: Whose City? ● Kdo dostává nedostatkové zdroje? ● Kdo rozhoduje, jak tyto zdroje rozdělovat? ● Kdo rozhoduje o tom kdo rozhoduje? ● Městské prostředí je 'výsledkem v minulosti i současnosti probíhajících konfliktů mezi subjekty s odlišnými stupni moci ve společnosti, tj. vlastníky pozemků, plánovači, podnikateli, agenty realitních kanceláří, místními úřady, nátlakovými a lobystickými skupinami všech druhů, pojišťovnami, atd.' (Pahl 1975) kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 10 Aktéři na trhu s nemovitostmi ● Výstavba, směna, spotřeba ● Výstavba: vlastníci pozemků, územní plán, developeři, stavební společnosti, finanční instituce, občanská sdružení, státní podpora (hypotéky) a regulace, makroekonomická politika ● Směna: vlastníci, zákazníci, realitní agentury, odhadci ● Spotřeba: finanční instituce, poptávající domácnosti a firmy, družstva kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 11 Politicko-ekonomické přístupy ● Sociální nerovnosti a jejich prostorové vyjádření ● Od mapování nerovností k jejich kritice a navrhování řešení ● Kritický přístup: role subjektu ve vědeckém poznání, angažovaný přístup a kritika společenských problémů ● Normativní řešení: liberální a marxistické formulace ● „Welfare“ přístup – směřuje k institucionálním přístupům ● Radikální přístup – marxismus kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 12 Marxistická analýza procesu urbanizace v kapitalismu ● interpretace urbanizačních procesů vychází ze vzájemné integrace konceptů akumulace kapitálu a třídního boje ● třídní charakter kapitalistické společnosti je založen na nadřazenosti kapitálu práci; aby si buržoazie jako třída i jednotliví kapitalisté uvnitř vlastní třídy udrželi své postavení, musí se neustále poohlížet po zisku a akumulovat kapitál (AK x maximalizace zisku) ● kapitalisté se snaží dosáhnout každý svých individuálních zájmů; zájem třídy jako celku však může být ohrožen – nutnost koordinace prostřednictvím státu 13 postmodernismus a poststrukturalismus ● reprezentace: koncepty a teorie reality jsou jejími pouhými odrazy – svět známe pouze prostřednictvím jeho reprezentací ● reprezentace jsou ovlivněné dílčí nedokonalou znalostí, různými předsudky, osobními zájmy a preferencemi ● znalost je situovaná, ovlivněná sociální i geografickou pozicí poznávajícího ● relativismus: není možné jeden obraz reality nadřadit jiným interpretacím ● jediná univerzální interpretace světa neexistuje - svět jako není poznatelný: skepse k velkým teoriím ● sdílené a rozdílné reprezentace reality – pluralita světů ● součástí poznání je i to, jak člověk poznává a interpretuje svět ● moc reprezentace – diskurzivní praktiky kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 14 percepce ● individuální subjektivní vnímání reality ● subjektivní vnímání reality se může lišit od „objektivního“ vědeckého, technického nebo intersubjektivně sdíleného poznání ● důležité například pro poznání toho jak se lidé orientují v určitém prostředí, co z vnějšího prostředí vnímají jako důležité a na co reagují ● zatímco existuje jediná objektivní realita, lidé se pohybují v množství subjektivně vnímaných realit (behaviorálních prostředí) – žijeme sice v jediném společném prostoru, ten je však na individuální úrovni konstruován a vyhodnocován rozdílně ● lidé reagují na dění v těchto individuálních subjektivně vnímaných realitách, jejich činnost se sice promítá do jediné objektivní reality, ta je však různými aktéry vnímána odlišně ● percepce je aktivní vnitřní interpretací reality – z vnější reality vnímáme to, co považujeme (v daný moment) za důležité a to k čehož vnímání jsme vybaveni, vnímanému přisuzujeme rozmanité významy jež se liší mezi subjekty, liší se pak i reakce na stejné podněty z objektivní reality, jež jsou však aktivně transformovány na podněty se lišící na individuální úrovni ● co ovlivňuje odlišnosti v percepci? – skupinová a individuální historickokulturní zkušenost: vzdělání, ideologie, gender, … kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 15 reprezentace a diskurs ● reprezentace ● aktivní (subjektivní) interpretace reality, přisuzování významů ● mnohost reprezentací: literatura, hudba, obraz, akademické analýzy, politické projevy ● diskurs ● rozprava a její charakter: soubor tvrzení a způsobů komunikace akceptovaný a reprodukovaný ve společnosti, sociální skupině ● jazyk, aktér (praktiky) a struktura (řád a omezení) ● moc reprezentace a diskursu ● čí reprezentace reality jsou významné ● hodnoty, ideologie a moc ● politika reprezentace – smyslem je ovlivnit rozhodování a činy ● v období masového rozšíření masmédií jsou realitou na níž reagujeme převážně její (subjektivní) reprezentace - reprezentace se stává realitou ● diskurs a diskursivní praktiky aktivně utváří nejen obrazy reality, ale zprostředkovaně i realitu samotnou ● sociální konstrukce reality (realit) kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 16 diskurs a politika reprezentace ● poststrukturalismus (při tzv. kulturním obratu) ● na utváření dnešního světa (naše jednání a rozhodování) mají rozhodující vliv sociálně a často účelově konstruované obrazy reality ● ty jsou utvářeny, sdíleny, předávány a prosazovány v diskursech ● svět modelují úspěšné diskursivní praktiky a moc s nimi spojená ● přijímané obrazy reality jsou výsledkem úspěšných politik reprezentace ● svět je dnes utvářen střety mezi politikami reprezentací ● koncentrovaná moc masmédií, politiků, byznysu, celebrit (media, reklama) x decentralizované pluralitní diskurzy na internetu a sociálních sítích kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 17 pozitivismus - postrukturalismus objektivní - subjektivní ● pozitivismus: poznatelnost objektivní reality na základě pozorování – smysly, měřící přístroje – svět jako objekt studia ● strukturalismus: vnější pozorovatelné jevy mají skryté příčiny ve strukturách a mechanismech, které nejsou pozorovatelné, ale mohou být teoreticky uchopené – realita zahrnuje pozorovatelnou superstrukturu a skrytou infrastrukturu – poznatelnost pravdy/podstaty na základě koncepční teoretické práce – svět jako objekt studia ● postmodernismus: realita je sociálně konstruovaná, představy člověka o světě jsou subjektivními interpretacemi reality, existuje pluralita reprezentací reality, situovaná znalost (lokální, skupinová, kontextuální) x univerzální pravda ● poststrukturalismus: svět známe prostřednictvím reprezentací, politika reprezentace a moc, diskurs a diskursivní praktiky kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno 18 kritický, pozitivní a normativní od vědy k politice – od politiky ke vědě ● Pozitivní (klasická věda) ● „objektivní“ poznání ● konstatování faktů ● Kritický (kritická věda) ● vyhodnocení zjištěného ● společenská relevance ● vlastní hodnotový systém ● upozornění na problematické ● emancipace ● Normativní (aplikovaná věda) ● návrhy řešení ● politická strategie ● nástroje ● předpokládané výsledky ● Kritické: výběr společensky relevantního tématu, problému (problémový přístup, opírající se o systém dosavadních znalostí) ● Pozitivní: analýza a syntéza, zasazení do systému znalostí (základní věda) ● Kritické: vyhodnocení, posuzování zjištění prostřednictvím přijímaných norem ● Normativní: návrhy řešení a jejich aplikace ● Pozitivní: analýza politik, praktik, řešení ● Kritické: vyhodnocení důsledků politik, praktik, řešení kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno teorie ● ontologické (jaká je realita ) x epistemologické (jak ji studovat) ● pozitivní (jaká je realita) – normativní (jaká by měla být) – kritické (společensky významné jevy a procesy) ● induktivní (generalizace) – deduktivní (abstrakce) 19kurz: Město: místo, prostor, společnost, přednášející: Luděk Sýkora; rok: 2012/13; FSS MU Brno