Hodnocení: 2 body – nepřesnosti a nejasnosti, vlastně je to zavádějící (i když je možné, že tomu
v zásadě rozumíte, nevím); formální nedostatky (chybějící bibliografický údaj)

Písemná příprava č.
1
Jiří Bureš (333064), SOC 400

[ZK1]

Alternativní název:  Vědecká transsubstanciace [ZK2] půdy v Boa Vista

Rozdíl mezi věcmi a formou není v procesu poznání zrušen (např. podobností), ale přeměn[INS: ěn(??)
:INS] a rozložen na sérii menších rozdílů. [ZK3] Věda je takové pozorování, které vytváří nástroje
[ZK4] (např. topofil[ZK5] ) a praxe postupného provázání formy a hmoty[ZK6] . Tak se činí v
oddělených etapách[ZK7] , v nichž je hmota zkoumaného fenoménu manipulována dle formálních
požadavků (např. pedokomparátor). Rozdíl mezi formou a hmotou je přeměněn na trvalý, ale prakticky
zvládnutelný[ZK8] , rozdíl mezi etapami [ZK9] (např. přestup od pedokomparátoru k diagramu).
Pravdivost poznání [ZK10] se pak odvíjí od schopnosti propojovat tyto etapy, aby bylo možné se
k nim navracet, a v celkové návaznosti dovedou přemostit i rozdíl mezi jazykem a světem[ZK11] .
Příkladem je próza vědeckého článku. Avšak ta samotná rozdíl nepřekračuje – jazyk zde osamoceně
nereferuje o fenoménu –, je jen jednou z „vyšších“ částí v závislém řetězu nataženém mezi
konkrétním-materiálním a obecným-formálním. Poznávání fenoménu znamená volný pohyb - možnost
návratu zpět - po tomto řetězu „vědecké konstrukce fenoménu“.[ZK12]

________________________________

 [ZK1]Píšete vědecký text, takže byste tu měl mít uvedený standardní bibliografický odkaz na dílo,
o kterém píšete.

 [ZK2]Nešlo by to nějak jednodušeji a česky? Navíc, z takového názvu není ani náznakem jasné, čím
taková „transsubstanciace“ má být zajímavá, proč o tom vlastně Latour píše (totiž že mu vlastně jde
o tradiční filosofický vztah mezi slovy a věcmi).

 [ZK3]Ono tam jde o ROZDÍLY mezi věcmi a formami? – to není šikovně napsané.

 [ZK4]POZOROVÁNÍ vytváří NÁSTROJE?? – to nedává smysl, snažte se psát přesněji!

 [ZK5]??

 [ZK6]Ale to vypadá, jako by forma a hmota byly podle Latoura nějak bytostně od sebe odtržené a
vědci je postupně navzájem provazovali. Nic takového ale z textu nemohu vyčíst. Tam nikdo nehledá,
která forma patří k jaké hmotě, aby je spojil.

 [ZK7]Kdo je odděluje? Kdybyste naopak napsal vzájemně zřetězených etapách, bylo by to přesnější,
protože to je to, co Latour zdůrazňuje.

 [ZK8]Ano, praktická zvládnutelnost, to je pro Latourův argument důležitá hodnota.

 [ZK9]Tomu nerozumím. Pořád zdůrazňujete oddělování, rozdělování… ale to já v tom textu nevidím. A
ani to nedává smysl s ohledem na to, o co Latourovi jde.

 [ZK10]Latour nemluví ani tak o PRAVDIVOSTI, jako o referenčnosti – tedy o tom, co dává záruku, že
vědecký text pojednává o skutečném světě. To není to samé.

 [ZK11]Ano, vida, tady už najednou máte propojování a návaznosti. Ale i tak to není přesné, protože
Latour žádný „rozdíl“ mezi jazykem a světem přemosťovat nechce, on tuhle propast mezi věcmi a
slovy, tradičně debatovanou filosofy, považuje za chiméru. Ukazuje na vědecké praxi, že nic
takového pozorovat nelze.

 [ZK12]Nejasné a nepřesné.