Hodnocení: 3 body (ještě) – vlastně to není špatné, opravdu se zaměřujete na tu podstatnou pointu
Latourova textu; jen by to chtělo lépe (jednodušeji) formulovat a myslet víc na ty, kteří Latourův
text nečetli

                                                                              Iva Kalčíková, 262336

                                                                                            24.9.12


                          The “Pédofil“ of Boa Vista - Bruno Latour[ZK1]

Alternativní název: Od matérie k formě aneb Karteziánská síť mobilní laboratoře v Boa Vista


Latour v tomto textu popisuje z filozofického hlediska [ZK2] proces, kterým se z pevných
konkrétních objektů - předmětů výzkumu - stává idea, která je ve své podstatě vyjádřením těchto
materiálů. Skrz kaskádu transformací se proměňuje vnějšková podoba, aby podle Latoura výzkumníci
získali z původní matérie (kterou je v tomto případě zemina a rostlinný materiál linie mezi lesem a
savanou v Boa Vista) „mnohem více“, a to právě vyjádření tohoto materiálu ve formě ideje či
znaku[ZK3] .

Co se zde Latour snaží obsáhnout[INS: , :INS] je proces utváření vědění, který popisuje jako
řetězec [DEL: přechodu :DEL] [INS: přechodů :INS] (s pomocí nejrůznějších prostředků) mezi hmotou a
formou a jejich transformace v každé z fází výzkumu[INS: , :INS] a jehož hlavním rysem se zde zdá
být možnost odkázání/reference na předchozí případně i následující články (teoretická možnost
nekonečnosti řetězce na obou koncích). [ZK4] V každé z fází přicház[INS: ej :INS] í dle Latoura
předměty [ZK5] o něco ze svého lokálního ukotvení, specifičnosti, rozmanitosti, materiálna či
kontinuity, aby vědce [DEL: obdařili :DEL] [INS: obdařily :INS] [INS: možností :INS] [INS: :INS]
[DEL: vyšším :DEL] [INS: vyššího :INS] stupně[DEL: m :DEL] standardizace, kompatibility, kalkulace,
relativní univerzality a [DEL: mohli :DEL] [INS: mohly :INS] být proměněny ve finální fázi ve
vědecký text, který by mohl obsáhnout zkoumaný materiál v jeho podstatě (les Boa Vista a vysvětlení
jeho dynamiky, kterou můžeme po odkazech následovat zpět k jejím materiálním kořenům). Tento
řetězec je konstrukcí, která svými transformacemi materiál přetváří, ten ovšem není o nic méně
skutečný sám o sobě, „definuje se svými asociacemi.“(s.187)[ZK6]


Bibliografie:

LATOUR, Bruno (1995): “The “Pédofil“of Boa Vista: A Photo - Philosophical Montage”. Translated by
Bart Simon and Katia Verresen. Common Kowledge, spring 1995, V4 n°1. pp[ZK7] .144-187.


________________________________

 [ZK1]Píšete odborný text, takže prosím uvádějte úplný bibliografický údaj… aha, Vy ho máte dole,
tak ok; protože to ale není typický seznam odkazovaných textů, “bibliografie” (píšete o jediném
textu), klidně bych ten bibliografický údaj dal sem,  do záhlaví/nadpisu

 [ZK2]No, on tradiční filosofické hledisko spíš kritizuje. Řeší filosofickou otázku, ano, ale
vlastně docela nefilosoficky: UKAZUJE (fotí a vysvětluje, co důležitého máme na obrázcích vidět) .
Filosofickou otázku po vztahu věcí a slov předvádí jako něco empiricky studovatelného, praktického
a viditelného. A tím celou filosofickou perspektivu staví na hlavu.

 [ZK3]Asi spíš “ideí a znaků” (v množném čísle).

 [ZK4]Strašlivě dlouhá a složitá věta (a ještě to komplikujete chybami v interpunkci). Když se tím
člověk už prokouše, není to špatně; chápu, co chcete říct. Ale myslete při téch shrnutích na ty,
kteří Latourův text neznají. Ti by se tedy úplně ztratili.

 [ZK5]slovosled

 [ZK6]tomu moc nerozumím

 [ZK7]Píšete český odborný text, takže proč mate v bibliografickém údaji anglické zkratky a věty
nepatřící do názvů?