Hodnocení: 4 body (ještě) – dost pěkné (přesné a mířící k jádru věci); ale mohlo by to být
dotaženější (to o realismu a konstruktivismu je vytrčené do popředí, ale vlastně naprázdno, zůstává
nejasné, co tím myslíte).

                                                                              Eva Kotašková, 332998


      Latour, Bruno. 1995.  The "Pédofil" of Boa Vista: A photo-philosophical montage. Common
                                Knowledge[ZK1] , 4, 1, str. 144-187


  Alternativní název: Transformace objektu do abstraktní informace: realismus a konstruktivismus
                                       vědeckého bádání[ZK2]


Bruno Latour ve svém článku ukazuje, jakým způsobem se z materiálních objektů stává
[ZK3] systematizované vědění[ZK4] [INS: , :INS] a uvažuje přitom nad otázkou, zda může být věda
[ZK5] zároveň konstruktivistická a realistická. Na příkladu botanicko-pedologické výpravy do lesů
Boa Vista postupně popisuje sérii transformací, které přetváří kus zeminy (konkrétní fyzickou
entitu) ve výsledný vědecký text (abstraktní [ZK6] informaci). Tento proces přitom podle Latoura
není redukcí propasti mezi světem a jazykem, jak předpokládá filosofie jazyka, ale je pomyslným
neukončeným řetězem, ve kterém jsou jednotlivé fáze propojeny a navazují jedna na druhou[ZK7] .
Výsledný diagram tak není možné oddělit od předchozího třídění vzorů, to je neoddělitelné od jejich
sběru a sběr zase od počátečního výběru místa, kde byla vykopána jáma. Diagram (výsledek procesu)
je tedy konstrukcí (výsledkem abstraktního myšlení[ZK8] , založeném na konvencích), ale není možné
jej oddělit od předchozí série transformací a je tak zároveň propojený s reálným světem. Ačkoliv
během celého procesu dochází k určitým redukcím (vytrácí se například[INS: postupně :INS]
[ZK9] materialita, či kontakt s místem původu objektu), vzrůstá mimo jiné kompatibilita a možnost
standardizace. Neustálé propojení [ZK10] činí vědu konstruktivistickou a zároveň
realistickou.[ZK11]


________________________________

 [ZK1]Názvy časopisů se v bibliografických údajích a odkazech obvykle  píšou kurzívou

 [ZK2]A tady je zase kurzíva zbytečná; že jde o nadpis je jasně vyjádřeno jinými formátovacími
prvky. Je dobré držet text v co nejjednodušším formátování.

 [ZK3]Pozor, aby to nevypadalo, jako že prales či savana ZMIZÍ a stane se z nich nějaké nehmotné
vědění (stane se z nich poznatek jakýsi).

 [ZK4]A nebo konec věty a začátek nové.

 [ZK5]Nebo asi spíš uvažování o vědě.

 [ZK6]Proč by ta informace musela být abstraktní? V tom vědeckém článku jistě bude celá řada velmi
konkrétních informací… Možná „abstrahovanou“ by tu bylo přesnější.

 [ZK7]Ano, to je dost přesné a důležité.

 [ZK8]No ale přece taky výsledkem celé řady dost praktických operací a fyzických manipulací. Ne
jen, že na ně navazuje, že jej „není možné oddělit“.

 [ZK9]Ona se úplně nikdy nevytratí. Spíš jí ubývá a proměňuje se, homogenizuje.

 [ZK10]Čeho?

 [ZK11]Tohle zůstává trochu nejasné – co tím myslíte. Přitom to opakujete, je to v úvodu i závěru,
takže to vypadá jako klíčová věc… ale to by pak fakt chtělo to trochu vyjasnit.