Hodnocení: 1 bod – 2 body automaticky srážka za pozdní odevzdání; 1 bod zůstává s přimhouřenýma očima, ve shrnutí je řada nedorozumění a zavádějících formulací, přičemž té opravdu hlavní pointě se věnujete až v posledních dvou větách (přičemž v návrhu alternativního názvu ji docela ignorujete) Věda, technologie, politika Zuzana Lenhartová Bruno Latour – The „pédofil“ of Boa Vista[ZK1] Alternativní název: Produkce vědeckého poznání [ZK2] skrze sérii transformací (od objektů ke slovům). Shrnutí: B[ZK3] . Latour se v textu věnuje tématu filosofie (a sociologie) vědy. Konkrétněji se pak snaží popsat vztah mezi označujícím a označovaným[ZK4] . Na příkladu výpravy pedologů a botaniků do brazilského Boa Vista, které se účastnil, popisuje principy vědeckého myšlení, získávání informací o okolním světě, změny informací v data, jejich systematizace a následného šíření vědeckých poznatků. Jeho hlavní snahou je objevit vztah mezi popisovaným světem a vědeckým výstupem o tomto světě, vzniklým v konkrétním vědeckém diskurzu a dále také to, jak tento výstup (konstrukt) dále ovlivňuje realitu[ZK5] . Vědci podle něj mohou poznávat svět, jejich popis světa ale není možné ztotožňovat s realitou: [ZK6] „Věda nemluví o světě, nýbrž uměle konstruuje reprezentace, které jej zároveň oddalují a přibližují.“ [ZK7] Latour se snaží přijít na to, jak to, že věda může být zároveň realistická a konstruktivistická, jak může svět popisovat přímo a zároveň jej zprostředkovávat, jak může být důvěryhodná i nedůvěryhodná zároveň. Účast na vědecké výpravě mu umožňuje sledovat vznik určitého vědění od samého počátku a lépe si tak všímat postupné transformace dané informace v průběhu zkoumání. Postupně docházíme až k tomu, že zkoumáme nikoli reálný svět, ale to, co bylo jako reálné zkonstruováno v průběhu vytváření poznání o tomto světě[ZK8] . Latour sleduje, jak věda svět systematizuje a transformuje do slov a upozorňuje, že neexistuje přímá cesta od objektů ke slovům, nýbrž že je tato cesta vždy silně ovlivněna vědeckými praktikami[ZK9] . Tyto praktiky vytvářejí jakýsi řetězec, kdy každý krok je zároveň (už jen?) slovem, abstraktní reprezentací kroku předchozího, ale zároveň objektivním „odrazovým můstkem“ pro krok následující. ________________________________ [ZK1]Píšete odborný text – je třeba uvést úplný bibliografický údaj! [ZK2]Ale ten článek není prvořadě o tomhle, to je příliš obecné. Text si všímá toho, jak je při produkci vědeckého vědění zakládána a udržována referenčnost (jak to, že vědecké texty skutečně popisují reálný svět). [ZK3]Doporučuji uvnitř odborného textu nepoužívat iniciály místo křestních jmen – buď celé jméno, nebo jen příjmení. Nejde o nějakou úřední listinu. [ZK4]To není jen problém filosofie vědy, ale obecnější problém filosofie jazyka. [ZK5]To je tam dost okrajové téma. [ZK6]To ale není nic zvláštního, na tom by trval prakticky kterýkoli vědec.Latour navíc nezdůrazňuje nějaký zásadní rozdíl mezi skutečností a jejím popisem, ale spíš ukazuje, jak je popis do skutečnosti vrostlý. Jak se rodí z manipulací této skutečnosti, a není jen nějakou verbální reflexí vnějšího světa… To je něco dost jiného než trvat na tom, že popis nelze ztotožňovat se skutečností. [ZK7]Pozor, ale tady Latour mluví o tom, JAK SE TO DÉLÁ, že věda MLUVÍ O SVĚTĚ. Ve výsledku totiž i podle Latoura o světě mluví, ne že ne. Vlastně to nepřímo zmiňujete hned v následující větě (jde o tu realističnost vědy, která se nevylučuje s konstruovanou povahou vědění). [ZK8]A to není „reálný svět“? Co je na tom tedy „reálného“? [ZK9]Tohle (a následující věta) je pro pointu textu klíčové, tohle chtělo učinit ústředním bodem shrnutí. Tohle jste měla vysvětlit a nastínit, jak to Latour předvádí, co to prakticky znamená… A formulace „silně ovlivněna“ je zavádějící. To je, jako byste říkala, že jsme „silně ovlivněni“ životem, který žijeme. Ty vědecké praktiky JSOU tou poznávací cestou.