Hodnocení: 1 bod – 2 body automaticky srážka za pozdní odevzdání; 1 bod zůstává s přimhouřenýma
očima, ve shrnutí je řada nedorozumění a zavádějících formulací, přičemž té opravdu hlavní pointě
se věnujete až v posledních dvou větách (přičemž v návrhu alternativního názvu ji docela
ignorujete)


Věda, technologie, politika
  Zuzana Lenhartová


                          Bruno Latour – The „pédofil“ of Boa Vista[ZK1]


Alternativní název:  Produkce vědeckého poznání [ZK2] skrze sérii transformací (od objektů ke
slovům).


Shrnutí: B[ZK3] . Latour se v textu věnuje tématu filosofie (a sociologie) vědy. Konkrétněji se pak
snaží popsat vztah mezi označujícím a označovaným[ZK4] . Na příkladu výpravy pedologů a botaniků do
brazilského Boa Vista, které se účastnil, popisuje principy vědeckého myšlení, získávání informací
o okolním světě, změny informací v data, jejich systematizace a následného šíření vědeckých
poznatků. Jeho hlavní snahou je objevit vztah mezi popisovaným světem a vědeckým výstupem o tomto
světě, vzniklým v konkrétním vědeckém diskurzu a dále také to, jak tento výstup (konstrukt) dále
ovlivňuje realitu[ZK5] .

Vědci podle něj mohou poznávat svět, jejich popis světa ale není možné ztotožňovat s realitou:
[ZK6] „Věda nemluví o světě, nýbrž uměle konstruuje reprezentace, které jej zároveň oddalují a
přibližují.“ [ZK7] Latour se snaží přijít na to, jak to, že věda může být zároveň realistická a
konstruktivistická, jak může svět popisovat přímo a zároveň jej zprostředkovávat, jak může být
důvěryhodná i nedůvěryhodná zároveň.

Účast na vědecké výpravě mu umožňuje sledovat vznik určitého vědění od samého počátku a lépe si tak
všímat postupné transformace dané informace v průběhu zkoumání. Postupně docházíme až k tomu, že
zkoumáme nikoli reálný svět, ale to, co bylo jako reálné zkonstruováno v průběhu vytváření poznání
o tomto světě[ZK8] . Latour sleduje, jak věda svět systematizuje a transformuje do slov a
upozorňuje, že neexistuje přímá cesta od objektů ke slovům, nýbrž že je tato cesta vždy silně
ovlivněna vědeckými praktikami[ZK9] . Tyto praktiky vytvářejí jakýsi řetězec, kdy každý krok je
zároveň (už jen?) slovem, abstraktní reprezentací kroku předchozího, ale zároveň objektivním
„odrazovým můstkem“ pro krok následující.


________________________________

 [ZK1]Píšete odborný text – je třeba uvést úplný  bibliografický údaj!

 [ZK2]Ale ten článek není prvořadě o tomhle, to je příliš obecné. Text si všímá toho, jak je při
produkci vědeckého vědění zakládána a udržována referenčnost (jak to, že vědecké texty skutečně
popisují reálný svět).

 [ZK3]Doporučuji uvnitř odborného textu nepoužívat iniciály místo křestních jmen – buď celé jméno,
nebo jen příjmení. Nejde o nějakou úřední listinu.

 [ZK4]To není jen problém filosofie vědy, ale obecnější problém filosofie jazyka.

 [ZK5]To je tam dost okrajové téma.

 [ZK6]To ale není nic zvláštního, na tom by trval prakticky kterýkoli vědec.Latour navíc
nezdůrazňuje nějaký zásadní rozdíl mezi skutečností a jejím popisem, ale spíš ukazuje, jak je popis
do skutečnosti vrostlý. Jak se rodí z manipulací této skutečnosti, a není jen nějakou verbální
reflexí vnějšího světa… To je něco dost jiného než trvat na tom, že popis nelze ztotožňovat se
skutečností.

 [ZK7]Pozor, ale tady Latour mluví o tom, JAK SE TO DÉLÁ, že věda MLUVÍ O SVĚTĚ. Ve výsledku totiž
i podle Latoura o světě mluví, ne že ne. Vlastně to nepřímo zmiňujete hned v následující větě (jde
o tu realističnost vědy, která se nevylučuje s konstruovanou povahou vědění).

 [ZK8]A to není „reálný svět“? Co je na tom tedy „reálného“?

 [ZK9]Tohle (a následující věta) je pro pointu textu klíčové, tohle chtělo učinit ústředním bodem
shrnutí. Tohle jste měla vysvětlit a nastínit, jak to Latour předvádí, co to prakticky znamená… A
formulace „silně ovlivněna“ je zavádějící. To je, jako byste říkala, že jsme „silně ovlivněni“
životem, který žijeme. Ty vědecké praktiky JSOU tou poznávací cestou.