Hodnocení: 2 body – píšete až příliš abstraktně, místy to není moc srozumitelné a přesné; při psaní těch shrnutí myslete na ty čtenáře, kteří text nemusejí znát; konec je vlastně zavádějící, protože vypichujete dost banální postřeh Eva Lukášová, 215851 Písemná příprava 1. LATOUR, Bruno (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, kapitola 2: The pedofil of Boa Vista (str. 24-79). Alternativní název: Když půda promlouvá: přeměna [ZK1] jevů [ZK2] na slova Bruno Latour v textu popisuje způsob, jakým se vědci dostávají od věcí ke slovům[ZK3] . Jeho varianta této přeměny je alternativní [ZK4] k filozofické tradici, která předpokládá, že jevy [ZK5] vznikají v momentě, kdy se setká lidská mysl s věcí samotnou. Latour však na poměrně detailním popisu práce vědců podnikajících výzkum v Brazílii ukazuje, že cesta od věci ke slovům je cestou mnoha stádií. V každém stádiu je věc jistým způsobem přeměněna. Některé prvky se při této přeměně ztrácí, ale o jiné je daný fenomén obohacen. Díky přeměně původní věci je pak možno získat poznatky, které by jinak nebyly odhaleny. [ZK6] Přičemž se však jednotlivá stádia a přeměny mus[INS: ej :INS] í dát zpětně vystopovat. [ZK7] I samotné přeměny jsou založeny na konvencích tak, aby byly univerzálně sdělitelné. Věc je tedy přeměňována, ale stále je spojena s věcí v její původní podobě[ZK8] . Diagram prezentovaný ve finální studii, v začátku jehož tvorby stálo kopání mnoha děr na hranici brazilského lesa a savany, je s půdou z těchto děr díky řetězu přeměn neoddělitelně spojen[ZK9] . Bez ní by ztrácel význam[ZK10] . Je to tak manifestace půdy, jejíž analýzou jsou vědci schopni získat vědomosti, které by z půdy v její původní podobě nezískali.[ZK11] ________________________________ [ZK1]Latour píše o přeměnách, překladech, to ano. Ale zaprvé zásadně v množném čísle, protože zdůrazňuje, že jde o přeměny malé a zřetězené; a za druhé, ani v celkovém efektu nelze dobře říct, že Latourovi jde o to, že se nějaké skutečnosti či jevy PŘEMĚNÍ na slova. Vždyť to rozhraní pralesa a savany tam u Boa Vista pořád nejspíš je, možná tam po lese zbyla jen vypálená paseka, ale rozhodně ne slova… je třeba formulovat velmi opatrně a přesně, aby z toho nevznikla karikatura. [ZK2]Tohle tady asi není to pravé slovo. Ta hlína, co vykopávají badatelé u Boa Vista, co tam mají na lopatě, je nějaký JEV? Svým způsobem je jakýmsi JEVEM až výsledek práce těch vědců („přechod savany v prales“ jakožto abstraktně popsané jsoucno). [ZK3]To už je přesnější. [ZK4]No, to je trochu slabé slovo. Alternativa je jedna ze dvou možností, typicky celkem rovnocenná, ale Latour se netají tím, že ta filozofická tradice výkladu vztahu mezi věcmi a slovy je pro něj nepřijatelná. [ZK5]No, vidíte, tady to máte sama, že jevy nejspíš budou něco trochu jiného než to, co naznačujete v nadpise. [ZK6]Bylo by hezké, kdybyste zachytila, čím se tak vlastně děje. Kdybyste to trochu vysvětlila. Čtenář Vašeho shrnutí, který nezná původní text, se tu musí trochu ztrácet. Pište ta shrnutí v prvé řadě pro ty, kdo text neznají (dobře). [ZK7]Proč? [ZK8]To není docela jasné. Věc je spojena s věcí? Co tím myslíte? [ZK9]Jak tomu rozumět? Proč? [ZK10]No ale to je typický argument těch filosofů, proti kterým Latour brojí. Slova by bez věcí (o kterých jsou) ztrácela význam – proto patří k sobě. Ale Latour tohle obrací: podívejte (!), jak věci a slova nikdy nejsou v té vědecké praxi docela oddělena, jak se jedno rodí skrze postupné praktické transformace druhého – proto mají slova význam! [ZK11]Tomuhle moc nerozumím. Manifestací půdy je co? A co je na tom, že pedolog pracuje se vzorky, a ne s půdou v její krajinné celistvosti? Co by na tom mělo kohokoli – nebo aspoň filosofy – překvapit? … ta pointa, to překvapení, ten Latourův osten, je ještě trochu v něčem jiném.