Hodnocení: 2 body – začátek není špatný (a celkově se zdá, že těm podstatným věcem v textu rozumíte), ale v posledních čtyřech řádcích se ztrácím, ty vůbec nejsou jasné a zavádějí celou věc do hodně abstraktních a těžko srozumitelných formulací (kdo Latoura nezná, byl by zde úplně ztracený, netušil by, o čem mluvíte); přitom příklady, schopnost předvést, co mám na mysli, jsou důležitou součástí už samotné pointy textu aAdam Staveník 256321 Circulating reference Sampling the soil in the Amazon forest Latour se v textu zabývá problémem korespondence světa a jazyka. Vidí však chybu už v samotné otázce, která se snaží najít vědění v přímé konfrontaci mezi myslí a objektem. Tento pohled je přerušením a zjednodušením původního nekonečného[ZK1] řetězce transformací, čímž přichází o základní vlastnost řetězce, a tou je možnost vystopovat jednotlivé kroky neboli transformace[ZK2] . Při každé transformaci dochází ke ztrátě určitých vlastností a přijetí vlastností nových. Každá část řetězce je tak hmotou pro tu nadcházející a formou pro tu, která ji předchází. Řetězec tak plyne od konkrétnosti a mnohosti ke kompatibilitě a standardizaci a vice versa. [ZK3] Reference už není hledána v nejasné propasti mezi věcmi a lidskou myslí, ale v řetězci transformací jako celku. Reprezentuje kvalitu řetězce. Nenachází se v průsečíku mezi dvěma pevnými body, ale naopak vyrůstá z pomyslného středu k oběma koncům řetězce.[ZK4] Vědět tak neznamená bádat, ale schopnost jít zpět ve svých vlastních krocích[ZK5] . Ko[INS: n :INS] strukce fenoménu v na sebe navazujících vrstvách ho dělá více a více reálnějším uvnitř konkrétní sítě, ve které se nacházejí všechny části řetězce.[ZK6] Alternativní název: Across the abyss of matter and form[ZK7] . Použitá literatura LATOUR, Bruno (1999): Circulating reference: Sampling the soil in the Amazon forest. In: Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press. Str. 24-79[ZK8] ________________________________ [ZK1]Nevím, jestli by si ti dotčení filosofové mysleli, že něco přerušili a zjednodušili. A nejsem si jist, zda by Latour přistoupil na tu původnost a nekonečnost. Co tím myslíte, že ten řetězec transformací je PÚVODNÍ? A mimochodem z jistého hlediska je to Latour, kdo celý problém zjednodušuje, když říká: stačí se podívat, co a jak ti badatelé dělají, v tom vztahu slov a věcí žádné složité tajemství není, je to naopak dost prakticky dělaná souvislost. [ZK2]Nojo, ale tohle se týká specificky vědeckého poznávání – systematického, spolehlivého a ověřitelného (aspoň podle Latoura). [ZK3]Pro čtenáře, kteří neznají Latourův text, by bylo pěkné, kdybyste tohle ve vší stručnosti nějak mohl předvést, co to konkrétně znamená. Koneckonců i Latour mohl svůj argument jen tak abstraktně formulovat; ale to, že to předvedl, dokonce pomocí fotografií, aby to bylo úplně jasné, má svou velkou váhu. [ZK4]Tomu moc nerozumím – proč ze středu? [ZK5]To myslím takhle říct nejde, a už vůbec ne obecně. Ta možnost vrátit se zpět v onom řetězci transformací je typicky ideální, je to možnost, která má zaručovat referenčnost vědeckých textů. Ale všimněte si, že co Latour popisuje, není ani jednou takovýhle krok zpět, ale stále jen kroky směrem k výslednému textu. [ZK6]Tak tady se už ztrácím. Místo téhle věty bych k tomu vašemu textu přidal spíš trochu názornosti a konkrétnosti. Je to celé hodně, ale opravdu hodně abstraktní, bez toho „masa“, na kterém Latourovi tolik záleží, bez toho, co lze vidět, docela konkrétně popisovat. Bylo by pěkné, abyste to aspoň v náznaku zachytil, co tohle všechno konkrétně znamená. [ZK7]Mohlo by být, ale samo o sobě to ještě nestačí – takže spíš jako jedna část názvu, kde ta druhá by upřesnila, jak nebo na čem se tahle otázka řeší. [ZK8]V situaci, kdy píšete takovýhle kraťounký text k jediné položce literatury, dával bych asi úplný bibliografický údaj někam do záhlaví nebo místo nadpisu