Hodnocení: 3 body – zdá se, že tomu textu rozumíte, ale formulačně to docela nezvládáte (formulace občas nepřesné, občas krkolomné, duplicitní i matoucí) David Vágner - 64094 Latour, B. 1999. „The pedofil of Boa Vista“. In: Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, s. 24-79[ZK1] Alternativní název: Konstruování vědeckých fakt aneb dekonstrukce pralesa[ZK2] Latour se v této práci věnuje procesu vzniku/konstrukci vědeckých fakt/textů, vztahu věcí a slov[ZK3] . V našem případě tak činí na pozorování a interpretaci práce vědců z různých oborů v brazilském pralese, kteří si vzali za cíl zjistit, zda prales savanu pohlcuje, či naopak. Latourovi tato situace však slouží k jinému cíli[ZK4] . Na postupech vědecké práce (od mapování území, číslování a sběru vzorků, kategorizace a archivace dat až po interpretaci ve vědeckém textu) se snaží Latour ukázat, jak se ze vzorku horniny stává referent zastupující samotný prales. Jedná se o řetězec procesů/konstrukcí vztahu věc – slovo (hornina – vzorek - referent). Tento mnohastupňový proces konstrukce samozřejmě [ZK5] není přímý a je výsledkem transformací věcí ve slova pomocí různých mediátorů (například užívání různých přístrojů). Vzorek se na své cestě stává referentem, který zastupuje, jak samotný prales[ZK6] , tak vědecký vzorek, který umožňuje o pralese hovořit vědeckým jazykem[ZK7] . Samotný prales je pak možno tímto procesem přenést do grafu, tabulky, textu, což umožňuje další vědecké bádání a současně představuje standardizovanou podobu faktu, použitelnou v širším kontextu a dalších oborech. Takový přístup současně implikuje možnou dekonstrukci vědeckého faktu zpět do původního stavu, tedy v našem příkladu zpět do pralesu či savany[ZK8] . ________________________________ [ZK1]Opakujete chybu ze zadání úkolu v sylabu (v seznamu literatury už je to v sylabu v pořádku), totiž že mícháte dohromady název textu coby vyšlého článku z roku 1995 s knihou, ve které lehce upravený text vyšel o pár let později, ale už POD JINÝM NÁZVEM. Váš bibliografický údaj je tedy matoucí. [ZK2]Nerozumím tomu zkombinování „konstruování“ a „dekonstrukce“ – je to pro Vás to samé? Pokud ano, není šťastné mít to samé v nadpisu hned dvakrát. Pokud ne, nerozumím (z toho nadpisu), v jakém smyslu a co tím chcete říct… O té konstruovanosti se tam pochopitelně mluví, nicméně především tam jde fakt spíš o tu otázku reference (tedy odkazování textu k nějaké skutečnosti, o které pojednává). [ZK3]No, ano, ale to jsou právě dvě trochu jiné věci, ta konstrukce faktů a referenčnost vědeckých textů. [ZK4]K jakému jinému? Problém je, že jste hned v první větě nastolil cíle DVA. Pak říkáte, že ale míří k jinému cíli, a v následující větě se vracíte k druhému z těch dvou cílů. Bacha na ten zmatek. [ZK5]Tolik samozřejmého na tom zase není, právě proto o tom Latour píše, právě proto tu posloupnost drobných kroků tak zdůrazňuje… [ZK6]Trochu se opakujete… [ZK7]Tomuhle docela nerozumím. Vzorek zastupuje vzorek? [ZK8]Asi bych tohle nenazval dekonstrukcí, raději. On mluví o tom, co občas dělají samotní vědci, když se sebou navzájem nesouhlasí, když si chtějí něco ověřit atd. I když je pravda, že to v jistém slova smyslu dekonstrukcí nazvat jde, dal bych to aspoň do uvozovek, tu „dekonstrukci“, aby to zbytečně nevyvolávalo nedorozumění.