Hodnocení: 4 body – ale jo, trochu jsem si nebyl zpočátku jistý, jsou tam takové drobné nejasnosti, ale celkově fajn, ještě 4 Jan Váňa, 173 329 Pozemská dimenze Platóna aneb jak se vyhnout saltu mortale při hledání „reality“ „Vědění nereflektuje reálný externí svět, ale spíše reálný vnitřní [ZK1] svět, jehož koherenci a kontinuitu pomáhá zajišťovat.“[1] [Latour 1999: 57] Bruno Latour ve své eseji názorným způsobem ukazuje, že proces vznikajícího vědeckého vědění není zvláštním způsobem vypovídání o nějaké reálné „objektivní“ realitě, ale spíše dává vzniknout realitě svého druhu nové – realitě s požadovanými vlastnostmi a měřitelnými parametry. [ZK2] Výsledkem vědeckého bádání tak není odhalení jakési „pravé podstaty“ předmětu bádání (přímo čteme o platónském propojení světa věcí a světa idejí), ale vytvoření podstaty „nové“, která na pozorovaný, světský výsek reality odkazuje. [ZK3] Existence této „nové podstaty“ jakožto redukované abstraktní formy je přitom stále podmíněna vazbou na svůj světský protějšek. Tuto vazbu tvoří řetězec reprezentací – kroků, z nichž každý sám o sobě překonává určitou měrou propast mezi abstrakcí a realitou[ZK4] . Každý článek řetězce navazuje na článek předchozí a pokračuje článkem následujícím, přičemž všechny jsou rovnocenné [ZK5] – číslováním rostlin počínaje přes nákres diagramu podloží až po vydání souvislého vědeckého textu. Aby odkaz[INS: výsledného textu :INS] na původní výsek reality zůstal zachován, musí navíc celý řetězec zůstat neporušen. Musí stále existovat možnost vrátit se k libovolnému článku a nechat odkaz proudit z jednoho konce na druhý. To, k čemu vědecká práce po sérii abstrahujících, standardizujících, transformujících kroků dojde, pak není o nic méně reálné, než původní zkoumaný předmět. Navíc je s tímto předmětem v neustálém spojení a má pro nás o něm vypovídající hodnotu, která lokální a specifické podrobuje zcela novým možnostem nakládání. Literatura:[ZK6] LATOUR, Bruno (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, kapitola 2: The pedofil of Boa Vista (str. 24-79)[ZK7] ________________________________ [1] V originálw: „Knowledge doesn’t reflect a real external world (…), but rather a real interior world, the coherence and continuity of which it helps to ensure.“ ________________________________ [ZK1]Jo, má to tam tak. Ale bacha na to, co tím myslí. Našinec by nejspíš myslel, že mu jde o nějaký subjektivní svět, o něco v naší hlavě, ale to by byl těžký omyl. [ZK2]Jo, ale díky téhle „nové“ skutečnosti věda získává schopnost o reálné „vnější realitě“ vypovídat. My díky ní se světem jakožto s vnější skutečností pak opravdu můžeme zacházet. Jinými slovy, Latour tu pojmenovává, JAK SE TO DĚLÁ, nicméně ve VÝSLEDKU je to potom tak, že věda skutečně o vnějším světě mluví, tedy že zde existuje referenční vztah mezi vědeckými slovy a věcmi tohoto světa. [ZK3]Nejsem si docela jist, jak to myslíte, tak raději ještě upřesním. Jak už jsem psal: ta „nová realita“, která je důležitá pro vědeckou praxi, je pochopitelně klíčová věc, protože ji často přehlížíme, v teorii a metodologii vědy vůbec není vidět atd.; na druhou stranu, ona je prostředkem k tomu, aby vědecký text NAKONEC odkazoval k té normální, běžné skutečnosti, která je předmětem bádání. Ten článek o Boa Vista k tomu pralesu v Boa Vista odkazuje, mluví o něm, a to aniž by (jakmile je hotový, završený) to zprostředkování všemi těmi praktickými transformacemi potřeboval… dokud vše probíhá hladce. Ve výsledku prostě ten vědecký text (i podle Latoura) mluví o předmětu svého bádání; ale když chceme pochopit, jak se toho prakticky dosahuje, musíme si všimnout všech těch zprostředkování, toho řetězce reprezentací. [ZK4]Abstrakce v tom všem nějak zahrnutá je, ale do protikladu ke skutečnosti bych ji nedával. Vědecký text umí místy být i dost konkrétní… [ZK5]Co tím myslíte? (Nevysvětlujete to.) [ZK6]Podnadpisy bez uvozovek. [ZK7]Když píšete text k jedinému článku/knize, navíc takhle krátký, lépe by asi bylo umisťovat tenhle bibliografický údaj do záhlaví. Takhle na konci se umisťuje seznam literatury, která odpovídá tomu, na co v textu výslovně odkazujete (a to tady vůbec neděláte). A mimochodem, Váš údaj je nepřesný, opakujete mou chybu ze zadání úkolu v sylabu: název textu berete z článku z roku 1995, ostatní patří knize z roku 1999… Správně byste si toho měl všimnout J