Hodnocení: 2 body – líbí se mi, že je to krátké a že hledáte vlastní slova pro postižení hlavní pointy; vadí mi, že to není přesně formulované a tu Lynchovu hlavní pointu, tak zřetelně vyjádřenou už v jeho názvu článku, více-méně míjíte Lynch, Michael. 2000. Against reflexivity as an academic virtue and source of privileged knowledge. Theory, Culture & Society, 17 (3): 26-54. Matěj Plesník 333412 Alternativní název: Je reflexivita reflexivní?[ZK1] Autor polemizuje s všeobecně rozšířenou představou, že jedině (proklamovaná) reflexivita zajišťuje poznání (zejména v rámci sociálních věd) charakter vědecké nezaujatosti. [ZK2] Autor připomíná, že reflexivita může mít mnoho forem a že jádro sporů o reflexivitu v rámci sociologického poznání ve skutečnosti netkví v přítomnosti reflexivity, ale spíš v určitém druhu reflexivity, který byl v tom kterém případě použit. Na „autoritativním“ výroku Durkheima o nezbytnosti principu sociálního faktu pro sociologii pak dokazuje, že je jednoduché zpochybnit reflexivitu takové myšlenky (to lze udělat v podstatě v jakémkoli případě), ale obtížné dokázat, že taková myšlenka reflexivní není. Jednosměrné pojetí reflexivity ve smyslu protikladu objektivismu tedy nemá smysl – neexistuje žádná dobrá reflexivita a zlý objektivismus, záleží jen na tom, jakým způsobem jsou použity.[ZK3] ________________________________ [ZK1]Nevím, že by se takováhle otázka v textu zásadním způsobem řešila. [ZK2]No to tedy zdaleka nejenom. Volání po reflexivitě se naopak vyskytuje typicky v souvislosti s takovou sociologií, která „vědeckou nezaujatostí“ zvysoka pohrdá – tedy zejména v souvislosti s tzv. kvalitativním výzkumem. [ZK3]To jistě, záleží na tom – ale měl byste vysvětlit, co Lynchovi na reflexivitě tolik vadí, hlavně na té radikální. Že je obtížné dokazovat nereflexivnost a že nemá cenu proti sobě stavět „dobrou reflexivitu“ a „zlý objektivismus“, to je jasné. Ale jak to souvisí s tím, že to radikální pojetí reflexivity Lynchovi přijde nebezpečné a zvrácené? To by chtělo víc vysvětlit.