Hodnocení: 1 bod – dost nedorozumění a nepřesností a bohužel je to celé „korunované“ hodně nedbalým formulováním; ta hlavní pointa, ve které jde o to, co Lynchovi nejvíc na volání po větší reflexivnosti, je ve Vašem shrnutí málo zřetelná Písemná příprava č. 2 Jiří Bureš (333064), SOC 400 Against Reflexivity as an Academic Virtue and Source of Privileged Knowledge Michael Lynch Alternativní název: Reflexivita – z vlastnosti ctnost [ZK1] Definiční pokusy s reflexivitou vytvořily příliš rozhlehlou zásobu významů na to, aby samotný pojem mohl vyjadřovat odlišující kvalitu společenskovědního výzkumu[ZK2] . Reflexivita i vůči této konceptuální rozmanitost[INS: i :INS] [INS: [ZK3] :INS] utváří metodologický étos, který se odlišuje od nereflexivity – aniž by bylo jasné, co tím [ZK4] je přesně míněno. Avšak vždy záleží na tom, jak je reflexivita zasazena do teoretického zázemí [ZK5] a využita; sama o sobě není zárukou ničeho. Oproti běžným metodologickým programům ([DEL: priveligizace :DEL] [INS: privilegizace :INS] poznání), nebo radikální reflexivitě (konstruktivismus aplikován na sebe) není v etnometodologické tradici reflexivita nadhodnotou poznání a univerzálním klíčem ke skrytému vědění, ale je nevyhnutelnou a všudypřítomnou vlastností kolektivního jednání – není možné reflexivitě uniknout, zároveň ale není možné ji individuálně dosáhnout, protože vždy je [DEL: možná :DEL] [INS: možné :INS] vytknout nedostatek reflexivity až k hranicím absurdity[ZK6] . Etnometodologický výklad nezná a nepotřebuje pojem nereflexivity[ZK7] . Což má za důsledek, že „nedostatek reflexivity“ pak není obsahem kritiky a problematizování. To vede k zájmu o to, jak jsou výroky a jednání zasazeny do reflexivních závislostí, aniž by to dávaly znát[ZK8] . --- Lynch, Michael (2000): Against reflexivity as an academic virtue and source of privileged knowledge. Theory, Culture & Society, 17 (3): 26-54.[ZK9] ________________________________ [ZK1]Tomu moc nerozumím – to jako navrhuje Lynch? [ZK2]Trochu krkolomná formulace, které navíc moc nerozumím – proč by různé výklady pojmu bránily tomu, aby to slovo, když na to přijde, vyjadřovalo nějaké zvláštnosti postupu sociálně-vědního výzkumu? [ZK3]Myslíte „navzdory“ této konceptuální rozmanitosti? A co to znamená, že reflexivita vytváří étos? – to je nějaká divná formulace. [ZK4]Čím? (přesně) [ZK5]A na mnoha dalších věcech… [ZK6]Nevím, co tím myslíte – v etnometodologii? Jak nemožnost reflexivity individuálně dosáhnout souvisí s tímhle? [ZK7]No takový pojem se neobjevuje ani jinde. Ne-reflexivnost, nedostatek reflexivity je spíš potichu implikován tím, jak se zdůrazňuje potřeba být reflexivní. [ZK8]Vy to vykládáte ten text, jako kdyby Lynchovi šlo o nějaký úvod do entometodologie. Jako kdyby chtěl etnometodologický pojem reflexivity prosadit oproti ostatním. Tak tomu ale rozhodně není. [ZK9]Autor i název se už vlastně opakují z údaje nahoře – to bych asi dal nahoru rovnou tenhle celý bibliografický údaj.