Hocnocení: 2 body (ve svém shrnutí přeceňujete to, jak Lynch líčí rozmanitý „terén reflexivity“ –
co vše může znamenat atd.; to sice patří k věci, ale ten argument, proč Lynchovi vadí pojetí
reflexivity jakožto akademické ctnosti, moc nevystihujete… že být reflexivní znamená někdy dost
různé věci tím důvodem není)

Doseděl Tomáš, 365877

Demytizace významu reflexivity ve vědeckém bádání[ZK1] : Reflexivní [ZK2] pohled na reflexivitu

Lynch ve svém textu (Lynch 2000) nejprve představuje různá pojetí reflexivity, která mají společné
jen to, že zahrnují určitý způsob obracení se zpět[ZK3] . Neexistuje tedy jediné pojetí
reflexivity, každá metodologická škola ji definuje a používá jinak, což oslabuje pozici reflexivity
jako metody[ZK4] , která odlišuje současnou vědu od jejich předchůdců. Lynch ukazuje, že i starší
vědecké přístupy vykazovaly známky reflexivity, a navíc že k vědeckému poznání se lze přiblížit i
jinými způsoby než reflexivitou. Samotné použití reflexivity tedy nedělá vědu v žádném směru lepší.

Ostatně, ani současná věda není podle Lynche výhradně reflexivní, navíc existuje více způsobů, jak
může být věda reflexivní (viz úvod textu), i jak může být věda nereflexivní. Protože mezi
reflexivním a nereflexivním diskursem neexistuje ostrá hranice, reflexivita ztrácí svou
„metafyzickou auru a ideologickou sílu posilovat teorie“. [ZK5] Přestává být „magickou praktikou“
schopnou odhalit věci jinak neodhalitelné. Kromě toho Lynch poukazuje na to, že věda nemá na
reflexivitu monopol, běžní lidé se ve svých každodenních činnostech (tzn. včetně vědeckého bádání,
ale nejen v něm) také chovají reflexivně. Reflexivita není vědeckou výsadou a věda může existovat i
bez reflexivity.

Použitá literatura[DEL: : :DEL]

Lynch, Michael. 2000. „Against reflexivity as an academic virtue and source of privileged
knowledge.“ Theory, Culture & Society 17(3): 26-54.[ZK6]
________________________________

 [ZK1]Asi ne obecně, ale v SOCIÁLNĚ-vědeckém bádání.

 [ZK2]Co je na tom pohledu reflexivního? Z Vašeho shrnutí mi to není jasné.

 [ZK3]To není úplně jasné, co tím myslíte.

 [ZK4]To z toho myslím nijak nevyplývá. Klidně by šlo tvrdit i opak, totiž že to pozici reflexivity
posiluje – a Lynchův článek to vlastně dokládá: reaguje na „příliš silnou“ pozici reflexivity
v sociálních vědách, která souvisí s tím, jak všelijak a hodně se o reflexivitě mezi sociology
mluví.

 [ZK5]Tohle ale není ono. Lynch sice poukazuje na neostré hranice mezi různými podobami
ne/reflexivity, nicméně výzvy k reflexivnosti kritizuje především kvůli něčemu jinému: totiž kvůli
tomu, že pokud reflexivitu chápeme jako nějakou akademickou ctnost, udržujeme iluzi zásadního
rozdílu mezi vlastním věděním a věděním běžných lidí. A je trochu jedno, zda řekneme, že i ostatní
jsou přece reflexivní (jak říká entometodologie, kterou však Lynch nechce nikomu vnucovat), nebo že
nikdo není reflexivní…

 [ZK6]Spíš bych tohle umisťoval do záhlaví. Je to kraťounké a ten článek je jediný text, který
„používáte“ – a vlastně ho ani tak nepoužíváte, jako píšete celých těch pár řádek o něm. Do seznamu
literatury na konci patří seznam veškerých odborných pramenů, na které v textu přímo odkazujete.
Tady sice na ten text hned zkraje odkazujete, ale nemusel byste, když se to celé (!) týká Lynchova
textu a ničeho jiného – tedy právě pokud by to jasně vyplývalo ze záhlaví.