Hodnocení: 4 body – s přimhouřenýma očima (ten závěr není jasný, a přitom je důležitý)

Doseděl Tomáš, 365877

Merton, Robert. 1968. „The Matthew effect in science: The reward and communication systems of
science are considered.“ Science 159(3810): 56-63.

Klady a zápory Matoušova efektu ve vědě

Merton popisuje Matoušův efekt pojmenovaný podle verše z Evangelia podle Matouše (Mt 25, 29): „Nebo
každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.“ Ve
fyzice je tento efekt vyjádřen Newtonovým gravitačním zákonem, ve vědě obecně se projevuje
upřednostňováním prací etablovaných vědců před pracemi jejich méně známých kolegů.

Na jednu stranu to s sebou nese negativní důsledky pro kariéru začínajících vědců. Jejich články
jsou méně publikovány a méně čteny. Pokud je jako spoluautor uveden etablovaný vědec, jsou mu
přičítány všechny zásluhy. Merton přitom poukazuje na fakt, že rozdíl mezi slavným a méně slavným
vědcem může být minimální; je určen pouze například omezeným počtem vědeckých ocenění (Nobelova
cena, počet míst v akademii věd). Jedná se tak vlastně o společenské (nikoli odborné) rozlišení.
Institucionálně se Matoušův efekt projevuje větší atraktivitou institucí obsazených slavnými vědci.

Na druhou stranu má Matoušův efekt příznivý vliv na vědu jako celek. Omezuje význam prací
nezkušených vědců ve vědeckém diskurzu, zvýrazňuje práce jejich zkušenějších kolegů. [ZK1] Pokud je
ale Matoušův efekt aplikován bezvýhradně, vede k omezení inovativnosti vědeckého výzkumu,
znemožňuje prosazení nových autorů a nových myšlenek.[ZK2]
________________________________

 [ZK1]V tomhle je mi nějak nezřejmý ten „příznivý vliv“. Přitom by bylo dost důležité tohle
vyjasnit, aby ten argument byl přesvědčivý.

 [ZK2]Ano, tohle ALE je důležité – v něm je důležité sociologické poselství toho textu.