Hodnocení: 2 body – jeden bod je dolů za to, že zcela chybí návrh alternativního názvu; druhý za
to, že pomíjíte, co je na Matoušově efektu v Mertonově podání sociologicky zajímavé (totiž ta
nejednoznačnost, se kterou působí)

Lenka Marečková

333113@mail.muni.cz

R. Merton: The Matthew effect in science: The reward and communication

systems of science are considered. (anotace)

R.K. Merton v článku aplikuje svůj koncept „Matthewova efektu“ na vědeckou praxi a komunikační
systémy v jejím rámci. Přiblížení jeho fungování má být dle autora podkladem pro zkoumání
psychosociálních podmínek ve vědě a výzkumu.[ZK1]

Matthewův efekt je označení pro kumulativní princip (nejen) v rámci sociálních institucí, kdy
„bohatí se stávají bohatšími, chudí chudšími“ (Merton 1968). Autor si této logiky všímá i v systému
oceňování vědeckých prací: pracím vědce, který je již známý a dosáhl určitého statusu ve vědecké
komunitě, se dostává většího zájmu a ohodnocení než je tomu v případě začínajících vědeckých
pracovníků. To se děje i v případě kolektivních výzkumů, kdy výsledek je často připisován vědci
s již dosaženou reputací, který se na výzkumu podílel; jeho příspěvek k práci je také větší zárukou
ke zviditelnění daného výzkumu. Takto utvářené „vědecké charisma“ se postupně stává institucí:
praxe intelektuální autority se pro spolupracovníky a následovníky přetváří v rutinu – každodenní
vědeckou praxi.[ZK2]


Zdroj:

MERTON, Robert (1968): The Matthew effect in science: The reward and communication

systems of science are considered. Science, 159 (3810): 56-63

________________________________

 [ZK1]Tohle bych klidně vynechal, to podstatné je níže.

 [ZK2]Tenhle popis je ok, ale úplně Vám tu schází ta nejednoznačnost, kterou Merton tak zdůrazňuje:
co může být na úrovni individuálních kariér „nespravedlivé“ a „patologické“, má svůj „pozitivní“
smysl na úrovni celého systému vědy, resp. vědecké komunikace. V tomhle spočívá důležitý
sociologický rozměr toho článku.