Hodnocení: 3 body (viz komentáře) Robert Osman 8. 10. 2012 MERTON, Robert (1968): The Matthew effect in science: The reward and communication systems of science are considered. Science, 159 (3810): 56-63 Nerovnoměrná distribuce uznání[ZK1] Jedná se v podstatě o empirický příspěvek vycházející z výzkumu, který provedla Mertonova žena Harriet Zuckermanová s laureáty Nobelovy ceny. Z výroků předních vědců z nejrůznějších disciplín Merton sestavuje obraz nerovnoměrného rozdělování uznání v rámci vědecké komunity, který dle slov svatého Matouše - „Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc, kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má“ - příznačně nazývá Matoušovým efektem. Postupně v textu nastiňuje řadu příkladů, na kterých tento efekt ilustruje. Jedná se například o snazší prosazení nového poznatku již známým vědcem, přiznání největší části zásluh nejznámějšímu členu vědeckého týmu, schopnost zapamatovat si z autorského kolektivu vždy tu nejznámější osobnost bez ohledu na jejich autorské pořadí, preferování vědeckých textů od známých autorů atp. Merton tento efekt pokládá za psychosociální fenomén. Tedy, že jde o sociální jev, který se promítá do organizace celé vědy, který je ale nutné vysvětlovat psychologicky. [ZK2] Vznikají tak velmi rozporuplné strategie, jak například pomoci studentovi prosadit se a získat uznání širší vědecké komunity. Na jedné straně je možné pomoci mu prostřednictvím připsáním autorství uznávanějšího kolegy, což na jednu stranu může přispět k jeho vyšší čtenosti, na druhou stranu mohou být veškeré zásluhy připsány pouze tomuto známějšímu spoluautorovi. Na druhou stranu[ZK3] , pokud se naopak například školitel studenta z autorského kolektivu stáhne, aby neubíral zásluh jemu, hrozí, že dílo nebude vůbec studováno. Merton tak ukazuje fungování úspěchu ve vědě, kdy je možné v podstatě jenom stoupat na pomyslném žebříčku úspěšnosti. Ke snížení míry uznání ve vědě v podstatě nedochází, což činí systém značně neprostupný se značným množstvím téměř patologických důsledků.[ZK4] ________________________________ [ZK1]Tohle je až moc obecné, uplně se v tom ztrácí ta kumulativnost „Matoušova efektu“, chybí odkaz k vědě a vědecké práci. [ZK2]Já bych to asi formuloval obráceně, abych důraz položil na ten „sociální jev“, který – ač je nemalou měrou založen „psychologicky“ – má svůj hluboký sociologický význam. Tedy že jde o psychologicky založený jev, který je ale nutné v různých jeho důsledcích vidět jako jev sociální… [ZK3]Trochu moc stran, hlavně těch „druhých“ J (viz předchozí věta) [ZK4]Správně si všímáte všelijakých nejednoznačností v té popisované situaci. Ale i tak to trochu „zazdíváte“, i v téhle závěrečné větě. Protože co je pro Mertona „téměř patologické“ na úrovni individuálních kariér, shledává na druhou stranu „funkční“, ba „pozitivní“ z hlediska systému vědy.