Hodnocení: 2 body – příliš nezřetelně zachycujete sociologickou pointu toho, o čem Merton píše;
trochu nedbale napsané, zbytečně dlouhé; opakované formální chyby; netřeba vypočítávat, o čem všem
text pojednává (smyslem je shrnout/vysvětlit, o co autorovi šlo)

                                                                                             363657

                                                                                       Martin Švarc


                         Robert K. Merton; Matthew Effect in Science[ZK1]

          Alternativní název: Nerovné rozdělení symbolického kapitálu ve vědecké komunitě[ZK2] .



            Mertonův článek pojednává o nerovnoměrném rozdělování prestiže v rámci vědecké
komunity. Vědecká prestiž je ve své podstatě symbolický kapitál, který má speciálně ve vědecké
komunitě značný význam. Merton postuluje tezi (Matoušův efekt), která tvrdí, že vyšší symbolický
kapitál, který určitý vědec získá[INS: , :INS] posléze pomáhá tomuto vědci získávat relativně vyšší
symbolický kapitál, než [INS: mají :INS] jiní, neznámí, vědci, kteří jsou kvůli věhlasu [DEL:
jejich :DEL] [INS: svých :INS] kolegů [DEL: znevýhohodněni :DEL] [INS: znevýhodněni :INS] .
Například laureáti Nobelových cen z přírodních věd na sebe automaticky přitahují pozornost, zatímco
jejich [DEL:   :DEL] neznámým spolupracovníkům na článku se nedostane žádného uznání. Tento [DEL:
:DEL] vědec [ZK3] s relativně vyšším symbolickým kapitálem poté přejme v očích ostatních v podstatě
veškerou zásluhu na sepsání daného článku. Velmi podobnou situaci lze sledovat ve čtenosti
odborných článků. Silná a známá osobnost ve vědecké komunitě je čtena a citována násobně více, než
neznámí autoři, což její symbolický kapitál nadále zvyšuje. Některé články neznámých autorů naopak
nejsou čteny vůbec.

            Merton se také vyjadřuje k procesu ustavení známého vědce. Merton si všímá fenoménu
autority.[ZK4]  Vědecké autority, ať už se jedná o jednotlivce nebo instituce (výzkumné ústavy,
univerzity)[DEL: :DEL] , jsou součástí vědcovy socializace.  Pokud se mladý vědec dostane na elitní
pracoviště (univerzitu), má mnohem větší šanci stát se jednoho dne také známým ve vědecké komunitě.
Roli zde hraje právě socializace v dané vědecké instituci: tato socializace naučí vědce vybírat si
složité problémy a řešit je, posiluje v nich vlastnosti důležité pro vědeckou kariéru. Vědci z
těchto prestižních univerzit pak častěji než jiní vědci získávají například Nobelovy ceny.[ZK5]
________________________________

 [ZK1]Uvádějte celý bibliografický údaj!!

 [ZK2]To je trochu málo, nepostihuje to nijak povahu té nerovnosti a toho rozdělování.

 [ZK3]V minulé větě máte množné číslo.

 [ZK4]Nevypočítávejte, čeho všeho si Merton (také) všímá. Stručně shrňte/vysvětlete hlavní pointu
textu.

 [ZK5]Tady byste měl nejenom POPSAT tyto účinky, ale také je nějak sociologicky postihnout, jasně
říct, že Merton tady vlastně ukazuje, že co je na úrovni jednotlivců disfunkční, je na úrovni
sociálního systému vlastně funkční. Cit pro tuhle nejednoznačnost Vám ve shrnutí zcela schází.