Hodnocení: 4 body (ještě) – postihujete v závěru to hlavní; ale klidně by mohlo být kratší, a
hlavně se snažte psát jednoduše

                                                                                  Jan Váňa, 173 329


MERTON, Robert. 1968. The Matthew effect in science: The reward and communication systems of
science are considered. „Science“, [ZK1] 159 (3810): 56-63


Systém funguje výborně; tedy v úhrnu...[ZK2]

            Pod vlivem tzv. Matoušova efektu k sobě oceňovaní (reward system) [ZK3] vědci, o nichž
se hodně mluví (commnication system) a kteří k sobě v záplavě vědeckých poznatků poutají zvýšenou
pozornost (functions of redundancy) – často je můžeme, na základě sociálně psychologického vymezení
(social and psychological bases), označit za aktéry tzv. charismatických vědeckých rolí
(charismatic role in science) – tak tito vědci pod vlivem Matoušova efektu 1) sbírají ještě více
ocenění, 2) ještě více se o nich mluví, 3) pozornost jim věnovaná roste s každou jejich novou
aktivitou a stejně tak i 4) počet „stoupenců“, jež chtějí být v přímém kontaktu s místem, kde se
skutečně „něco děje“.

            Merton aplikuje vlastní koncept sebenaplňujícího proroctví v praxi (re)produkce vědecké
„třídní struktury“: vědci, od nichž jsou očekávány výstupy patřičné kvality, těchto výstupů
dosahují v podstatně větší míře než vědci, jejichž pozice v sociálním poli vědy ještě není natolik
etablována. Sebepotvrzující efekt navíc slouží za „nepsané pravidlo“, kterým jsou aktéři motivováni
(chtějí-li se v poli orientovat, tj. uplatnit) se řídit[ZK4] . Výsledkem je systém, který se
z perspektiv biografií konkrétních aktérů jeví jako disfunkční (nespravedlivý), ovšem v němž
zároveň všichni zhruba ví, v jakém stavu jsou jejich momentální pozice (např. v hierarchii
vědeckého „uznání“) a dispozice (publikuji článek pod svým jménem – přečte si ho někdo?), a s tímto
stavem nějakými metodami nakládají. Tedy systém, který určitým způsobem „funguje“.[ZK5]

________________________________

 [ZK1]Název časopisu se nikdy nedává do uvozovek, ale zpravidla je kurzívou. Naopak kurzívou nikdy
nebývá název článku (a někdy, byť ne typicky, se případně dává do uvozovek).

 [ZK2]Jo, je to výstižné , i když to má spíš žurnalistickou podobu, pro odborný text je to trochu
sporné a poměrně málo informativní (není např. jasné, že jde o vědu, o vědecké oceňování atd.).

 [ZK3]Proč tu máte tyhle závorky? Navíc nepřesně – „oceňovaní“ není překladem „reward system“…
Pište normálně česky a tyhle věci nechte na opravdu sporné a potenciálně zavádějící situace.

 [ZK4]Ta závorka to formulačně strašně zamotává.

 [ZK5]Ano, tohle je podstatné. Ale ta předposlední věta je opět dost děsná – dlouhá, nepřehledná.