Hodnocení: 4 body – docela dobré, mohlo by být ještě kratší; a některé věty jednodušší


Jméno: Lada Železná, 333190


MERTON, Robert (1968): The Matthew effect in science: The reward and communication systems of
science are considered. Science, 159 (3810): 56-63



Alternativní název:  Funkce a dysfunkce Matoušova efektu ve vědě[ZK1]


Robert K. Merton se v textu zaměřuje na působení Matoušova efektu v systému odměn a komunikačním
systému vědy. V systému odměn se Matoušův efekt projevuje jako neúměrně vysoké hodnocení vědců,
kteří již dosáhli určité proslulosti a naopak nízké hodnocení neznámých vědců za srovnatelné
úspěchy, tedy i v případě kooperace či nezávislých zjištění téže skutečnosti.   Matoušův efekt tak
ovlivňuje především individuální kariéry vědců. Merton však dále identifikuje důsledky Matoušova
efektu pro samotný vědní systém[ZK2] , a to prostřednictvím jeho komunikační funkce. Vychází z
předpokladu veřejného charakteru vědy, kdy poznatky musí být sdíleny a komunikovány. V záplavě
publikovaných vědeckých prací se však pouze jejich zlomek stává viditelným, tedy zaznamenaným a
dále rozvíjeným ostatními vědci. Pravděpodobnost viditelnosti určitého poznatku roste s počtem
vědců, kteří tento poznatek nezávisle učinili. Vzhledem k působení Matoušova efektu však jediný
objev učiněný vědcem významné reputace může mít stejnou šanci dosáhnout vysoké viditelnosti jako
mnohonásobný objev učiněný několika neznámými vědci. Vysoká očekávání, která se pojí s prací
známých vědců, s sebou nesou vyšší míru pozornosti, která je takové práci věnována, což může
působit jako stimul pro další rozvíjení poznatků. Funkčnost tohoto postupu pro systém vědy je navíc
posílena faktem, že významní vědci mají tendenci si vybírat riskantní, ale důležité problémy.
Výsledek je zároveň sebenaplňujícím se proroctvím, které může být dle Mertona za určitých podmínek
také dysfunkční. Pokud se Matoušův efekt stává zbožňováním autority, pak je narušen univerzalismus
vědy a je brzděn vývoj poznání.


________________________________

 [ZK1]Může být, možná to „ve vědě“ je ještě dost povšechné („v oceňování vědecké práce“ by asi bylo
lepší)

 [ZK2]Ano, to je důležité Mertonovo sdělení – a není to o nic méně „především“ než ty individuální
kariéry (v předchozí větě). Sociologicky je tohle dokonce podstatnější, protože obecně méně zřejmé
než všelijaké ty kariérní nespravedlnosti…