Hodnocení: 3 body Eva Kotašková, 332998 COLLINS, H. M., PINCH, T. J. 1998 [1993]. The Golem: What everyone should know about science. Cambridge: Cambridge University Press – kapitola 1: „Edible knowledge: The chemical transfer of memory“, pp. 5-26 Alternativní název: Kontroverze vědy a pomíjivost [ZK1] vědeckých experimentů Collins a Pinch se v této kapitole věnují vědeckým diskuzím, kontroverzi vědeckých experimentů[ZK2] a jejich socio-historickým kontextům. To vše ukazují na příkladu diskuze o výzkumech paměti a možnosti jejího předání skrze chemikálie, které probíhaly v 50. a 60. letech 20. století. V této době probíhaly experimenty dokazující možnost extrahování paměti z mozku jednoho stvoření a předání tohoto extraktu do těla stvoření jiného, kde tento extrakt bude působit. V rámci diskuzí, které tyto experimenty vyvolaly a v důsledku snahy o potvrzení či vyvrácení této možnosti dalšími experimenty, přicházeli vědci se stále novými proměnnými, které mohly experimenty ovlivnit[ZK3] : od velikosti zkoumaných tvorů přes typ prostředí, způsob krmení apod. Tyto proměnné byly pro zastánce pozitivních výsledků (potvrzujících chemickou podstatu paměti a možnost jejího přenosu) důvodem, proč „netrénovaní“ vědci mohli mít problém s chodem experimentu. Naopak kritici pozitivních výsledků viděli používání těchto proměnných v argumentaci jako výmluvu z řad experimentátorů; výmluvu použitou v případě, že se někomu vyjeví jiné výsledky. Negativní výsledky tedy mohou být objasněny, zatímco pozitivní výsledky vysvětleny nebyly. [ZK4] I když vědecká obec možnost přenosu paměti nakonec odmítla, nebylo by možné nalézt publikovaný nesouhlas založený na přesvědčivém technickém důkazu. Chemická podstata paměti tak nebyla nikdy zcela vyvrácena ani potvrzena, „pouze“ zaměstnala vědeckou imaginaci a pohled vědecké obce se otočil jiným směrem. ________________________________ [ZK1]Fakt jde o POMÍJIVOST experimentů? [ZK2]Divné slovní spojení: co znamená, že experimenty jsou ve sporu? [ZK3]Ne všichni ale, že? Ten tlak na nové proměnné vychází z toho, že někomu jinému to nevyjde, takže se hledá, kde se stala chyba… [ZK4]Ano, to je základ jevu, který Collins (tuším jinde) pojmenovává „experimenters’ regress”. Bylo by bývalo ale dobré, kdybyste zachytila/naznačila, že tohle se odchyluje od metodologické logiky vědeckého experimentu, která s něčím takovým nepočítá. Podle ní celá kontroverze vlastně takhle vůbec neměla dopadnout. Jinými slovy, měla byste pomoci tomu, aby to, co popisujete bylo (proti nějakému pozadí) nahlédnuto jako pozoruhodná věc.