Hodnocení: 2 body – bod sražený na nejasné a trochu zavádějící zformulování (a zbytečně velký rozsah); a další bod za to, že jste nesplnila druhou část zadání, tedy navrhnout výstižný alternativní název Věda, technologie a politika Zuzana Lenhartová Písemná příprava k textu č. 4: COLLINS, H. M. / PINCH, T. J. (1998 [1993]): The Golem: What everyone should know about science. Cambridge: Cambridge University Press – kapitola 1: „Edible knowledge: The chemical transfer of memory“, str. 5-26 Collins a Pinch ve svém textu na příkladu dvou konkrétních výzkumů, věnujících se chemickému přenosu paměti[INS: , :INS] popisují, jakým způsobem vědecké poznatky získávají ve vědecké obci důvěryhodnost[ZK1] . Upozorňují, že i v případě, že jsou výzkumy provedeny z odborného hlediska správně a přinášejí zajímavé a potenciálně převratné poznatky, mohou být odmítnuty a zapomenuty. Důvěryhodnost výzkumu je totiž podmíněna i několika dalšími faktory.[ZK2] Prvním je požadavek opakovatelnosti vědeckého experimentu[ZK3] , ideálně jakýmkoli jiným vědcem bez předchozího tréninku[ZK4] . Při opakování experimentu a dodržení všech podmínek popsaných autorem experimentu by mělo být možné dosáhnout obdobných výsledků. Na výsledky by neměla mít vliv osobnost či zdatnost vědce. S tím souvisí požadavek na přesné popsání proměnných, zasahujících do výzkumu. Čím více potenciálních proměnných zasahuje, tím hůře opakovatelný výzkum je a tím méně vědec dokáže ostatní přesvědčit, že jeho výsledky nejsou dílem náhody. Experiment by ale zároveň neměl vypadat příliš jednoduše – tím ztrácí na vážnosti. Druhým je osobnost vědce a jeho věhlas v rámci vědecké obce. Lidé si obrázek o daném poznatku nedělají pouze z toho, jaký má přínos pro společnost a jak byl proveden, ale také jakým způsobem a kým je prezentován. Vědci, kteří respektující vědecké konvence a publikují v uznávaných časopisech, mají větší šanci, že jejich výsledky budou brány vážně. Třetím faktorem je kompatibilita nových poznatků se současným vědeckým diskurzem. V případě, že vědec přichází s velmi neortodoxními a zvláštního, stoupá důležitost splnění dvou výše uvedených požadavků. ________________________________ [ZK1]Oni spíš popsali, jak ji ztrácejí, ne? [ZK2]Ano, tohle je podstatné. Přitom těch „faktorů“ může být fakt celá řada. [ZK3]To je trochu divné, protože právě to předpokládá to formální odborné hledisko zmíněné výše, a Vy chcete přitom vystihnout „DALŠÍ (jiné) faktory“… Zdá se mi to taková formulační neobratnost, jak to k sobě kloubíte. Kdybyste se soustředila na to, co autoři opravdu popisují (nikoli získávání důvěryhodnosti, ale naopak ztrátu důvěryhodnosti), vyznělo by to lépe. Mohla byste uzavřít, že „formálně-vědecky“ to vlastně celé mělo skončit jinak, ale neskončilo, a autoři ukazují proč. [ZK4]No to je ale hodně nedosažitelný ideál. A právě v tom je kámen úrazu, že „ideální experiment“ je vlastně chimérou.