Hodnocení: 3 body – nepostihujete dost zřetelně podstatu sdělení toho textu, spíš jen popisujete ten případ (a to se promítá i do navrženého názvu); měl byste vypíchnout, čím je to vlastně pozoruhodné, ten vývoj Vágner David - 64094 Příprava 4 COLLINS, H. M. / PINCH, T. J. (1998 [1993]): The Golem: What everyone should know about science. Cambridge: Cambridge University Press – kapitola 1: „Edible knowledge: The[INS: :INS] chemical transfer of memory“. Alternativní název: Jak mohou vědecká témata ztratit na atraktivitě[ZK1] Collins a Pinch se v tomto textu věnují vývoji vědeckého tématu chemického přenosu paměti. Toto téma bylo v šedesátých a sedmdesátých letech spojeno především se jmény McConell a Ungar, kteří prováděli experimenty na myších a krysách, testujíc hypotézu o možnosti takového přenosu paměti. Autoři však na tomto tématu ukazují, jak původně podnětné a vzrušující téma může vychladnout a ztratit na zajímavosti[ZK2] . Dle autorů se tak děje pod vlivem mnoha faktorů – sociálních, finančních, metodologických. Opakované experimenty přenosu paměti vykazovaly ne zcela jednoznačné výsledky, což vyvolalo ve vědecké obci diskusi o opakovatelnosti výzkumů a jejich úskalích. Nejednotný přístup vědecké obce, problematika samotné metody a únava z nemožnosti výzkumy dotáhnout tak zapříčinily, že se téma postupně vytratilo ze středu zájmu. Konkrétní závěry nebylo možné učinit a hypotéza tak zůstala nepotvrzena.[ZK3] ________________________________ [ZK1]Až příliš obecné. Ztrácí se vazba na experimentální replikaci nálezů nebo cokoli jiného specifičtějšího, s čím autoři pracují. [ZK2]Důležité ale je, že na zajímavosti ztrácí navzdory pravidlům pro vědecké experimenty a jejich opakování. Vlastně je to s ohledem na výsledky a průběh těch experimentů divné – a odtud pozoruhodnost toho, o čem autoři píší. [ZK3]To je právě ono. Na tomhle všem by nebylo nic moc až tak divného. Pokud to ostřeji a zřetelněji nekonfrontujete s formálními pravidly experimentálního výzkumu – ty totiž takovýhle vývoj nepředpokládají.