Hodnocení: 2 body – nevysvětlujete stručně (jednu) pointu, ale vypočítáváte, o čem všem se v textu
píše; tím pádem Vám ty důležité věci zapadají mezi řadu dalších, vedlejších (a někdy i dost
sporných); dávejte pozor na překlepy a jazykové chyby; pište to o něco kratší a v jednom odstavci
(mj. aby Vás to nesvádělo k tomu uvádět všelijaké různé vedlejší nebo zavádějící motivy – máte psát
o jedné věci/myšlence).



                                Vaňásková Barbora, UČO: 333407


COLLINS, H. M. / PINCH, T. J. (1998): The Golem: What everyone should know about science.
Cambridge: Cambridge University Press – kapitola 1: „Edible knowledge: The chemical transfer of
memory“


Alternativní název: Kontroverzní experimenty, reputace vědce [ZK1] a uznání[ZK2]  experimentu
vědeckou společností


        Autor se v kapitole věnuje [DEL: dvou :DEL] [INS: dvěma :INS] velmi kontroverzním výzkumům,
které se [DEL: zabývají :DEL] [INS: zabývaly chemickým :INS] přenosem paměti mezi živočichy.
Jednalo se o dva experimenty se stejným tématem, které odlišovaly jejich cíle, metody a provedení.
Výsledky těchto výzkumů nebyly nikdy vědeckou komunitou uznány a dnes již upadly v zapomnění. Autor
poukazuje, že někdy z takovýchto kontroverzních výzkumů může vzejít něco nového a převratného, ale
ve většině případů se to nestane[ZK3] .

        V této kapitole je pak poukazováno na fakt, že čím více proměnných, které musí být
analyzovány, se ve výzkumu objevuje, tím víc je komplikován původně navržený jednoduchý a jasný
experiment. Tyto proměnné vědci do experimentů přidávají na základě připomínek jiných vědců, kteří
experiment zpochybňují a napadají. To může vést až do situace, kdy je experiment ukončen bez
jasných a vědeckou komunitou uznaných výsledků. [ZK4]

        Autor se tak pak dále [ZK5] zabývá problematikou uznání výsledků experimentu ostatními
vědci. Experimenty- jejich váha a počet nejsou jedinými prvky, které přimějí vědeckou komunitu
věřit danému výsledku. I jeden negativní výsledek experimentu může převážit množství těch
pozitivních a to právě hlavně u neortodoxních výzkumů. Vědci přijímají výsledky [DEL: ne :DEL]
ortodoxních/konvenčních experimentů daleko lépe než těch neortodoxních. [ZK6] Velkou váhu v tomto
uznání[DEL: m :DEL] má také pak reputace vědce a instituce, pro kterou pracuje.

        Také [ZK7] snaha o opakování experimentu jinými vědci může být problémem. Experimenty můžou
být tak specifické, že je obtížné, je přesně zopakovat za stejných podmínek se stejnými výsledky.


________________________________

 [ZK1]Tohle bych asi i klidně vypustil – v textu je to jeden z momentů (nikoli ten rozhodující),
které se podílely na výkladu celé věci.

 [ZK2]Akorát že autoři popisují, jak tyhle experimenty vědecká komunita „nakonec“ NEuznala (ačkoli
to tak docela nesedělo s experimentálními výsledky).

 [ZK3]No ale tohle je těžko závěr nějaké případové studie. Z čeho by na tohle šlo v daném případě
empiricky usuzovat?

 [ZK4]Ano, tohle je důležité, včetně toho, co píšete v úplně poslední větě. Tomu jste se měla
věnovat. I na pozadí toho, že v tomto případě se zdály experimentální výsledky docela průkazné (ve
prospěch hypotézy o chemickém přenosu paměti), a přesto nevedly dál.

 [ZK5]Tomuhle se vyhýbejte: nemáte vypočítávat, ČEMU VŠEMU se autor v textu věnuje, ale máte
shrnout JEDNU HLAVNÍ pointu.

 [ZK6]Tohle je tam těžko nějak zdůrazňováno. Opět, pro něco takového nejsou doklady. A Collins míří
jinam.

 [ZK7]Opět, nevypočítávejte, CO VŠE autor zmiňuje. Jde o hlavní věc, kterou chtěl říct.