Hodnocení: 2 body – dost hrozně napsané, pište jednodušeji, jako byste to vysvětloval někomu, kdo ten text vůbec nezná; je dost možné, že tomu textu celkem rozumíte, ale z Vašeho shrnutí to zřejmé není Písemná příprava č. 5 Jiří Bureš (333064), SOC 400 Latour, B. 1999. Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press[ZK1] . Alternativní název (kapitola 4): Jev [ZK2] jako dílo – [DEL: Spolupráce :DEL] [INS: spolupráce :INS] Pasteura a kvasinek Jev se stává objevem prostřednictvím změny s objevitelem v důsledku jejich činností[ZK3] . Uskutečnění změn je podmíněno třemi procesy (soudy, líčení). Za prvé je to zpráva o objeveném, za druhé vytvořená situace objevu a za třetí vyřešení vztahu mezi těmito procesy. Řešení tohoto třetího líčení probíhá experimentem, kdy objevitel jedná tak, aby se objev mohl jevit nezávisle na jeho jednání[ZK4] . Úspěch, tedy uskutečněná změna (vyjevení) a vzájemné zdůraznění vlastností jevu a objevitele, závisí na všech třech procesech. Aby se něco mohlo jevit, musí to být dílem, tzn. podpořeno činností a to spolu-prací mezi lidskými a nelidskými aktéry a věcmi. Vědecká konstrukce faktu není prostě nezávislá na věcech, ale je jednání zvyšující nezávislé jednání jevu. Alternativní název (kapitola 5): Instituce věcí [ZK5] Rozlišení mezi subjektem a objektem [DEL: omezuju :DEL] [INS: omezuje :INS] počet aktérů na dvě skupiny – aktivní a pasivní. Latour navrhuje toto rozlišení [ZK6] rozšířit na neurčité množství aktérů, mezi kterými nejsou metafyzické propasti (jako mezi objektem a subjektem, světem a jazykem z pohledu „filosofie jazyka“), ale rozdíly. Pro koncepci jednání to má ten důsledek, že přísluší všem aktérům, nikoliv nejen subjektu. Jednání není lineární a jednosměrné, není to průnik do skutečnosti věcí, ale interakce, kde se podporují činnosti věcí a zdůrazňují odlišné vlastnosti (Pasteur více jedná a více jednají i kvasinky, vzájemně se zdůrazňuje povaha jejich jednání[ZK7] ). V korespondenční teorii pravdy věci jsou nebo nejsou. Z této perspektivy má Pasteurovo oznámení objevu má svou historii, neboť jde o jednání subjektu, ale kvasinky jako objekty historii nemají, protože prostě jsou[INS: , :INS] a tedy vždy stejně byly. Jiné výklady jsou nepravdivé, nejsou zajímavé a vedle toho nová koncepce zpětně vysvětluje vlastnosti a povahu jevu – tím mizí dějiny kvasinek. Dějiny věcí a přírody jsou důsledkem Latourova pragmatismu - jednající je existující a přiblížení ontologie s epistemologií - poznání je existencí[ZK8] . Věci jsou instituce, protože jsou proměnlivé dle různého jednání a různého poznání – nejsou o sobě, ale zasazeny do vztahu s jinými lidským, či nelidským. [ZK9] ________________________________ [ZK1]Chybí údaj o stranách a kapitolách – nepíšete o celé knize. [ZK2]Myslíte OBjev? [ZK3]Tomu nějak není rozumět. Pište jednoduše a nemlžte. Dokonce i když si třeba myslíte, že mlží a komplikuje Latour. [ZK4]Tohle je klíčové. Ale to předtím je ve shrnutí pointy spíš zbytečné. Píšete k tomu nějaké soudy, ale ty nejsou jasné a argumentované (proč zrovna tři? Co vlastně znamenají? Atd. – abyste to mohl vysvětlit, potřeboval byste mnohem víc prostoru)… kdybyste jednoduchým jazykem vysvětlil tuhle jednu větu v několika řádcích, bylo by to to, co jsem chtěl. [ZK5]Až příliš nejednoznačné, nejasné. A zcela z toho vypadává ta otázka historicity, která je podle všeho ústřední. [ZK6]Jaké rozlišení? Co to znamená „rozšířit rozlišení“? – hodně divná formulace. [ZK7]Druhé části moc nerozumím. A ta první – spíš to patří k té předchozí kapitole – se mi nezdá přesná: tam právě dochází k jakési „výměně“ té autonomie a akčnosti mezi Pasteurem a kvasinkami. Říct, že obě strany jednají více, není myslím dobré. [ZK8]Ech, tohle jsem musel číst několikrát, než jsem se jakž-takž zorientoval, co asi myslíte. [ZK9]To tedy nevím, jestli je ta příčinnost nastavená zrovna takhle… Ale výklad toho, jak je to s tou historicitou (kvasinek, například), tu nějak chybí. Vy jste tuhle otázku potlačil už v tom alternativním názvu, ale ona je fakt pro tenhle text klíčová.