Hodnocení: 4 body – dobré, zejména ta 4. kapitola Eva Kotašková, 332998 LATOUR, Bruno. 1999. Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press . Kapitoly 4 a 5, str. 113-173. Kapitola 4: From Fabrication to Reality: Pasteur and His Lactic Acid Ferment Alternativní název: Dynamika vědeckých objevů: mezi konstruktivismem a realismem[ZK1] Latour v této kapitole na příkladu Pasteurovy laboratoře popisuje vědecké objevy a mění význam konstrukce a fabrikace vědeckého poznání. Vědecký objev označuje jako dynamickou událost, v jejímž důsledku se situace a okolnosti zásadně proměňují[ZK2] . Svou roli přitom hraje celá škála aktérů (lidských i ne-lidských) a událostí, které nazývá propozice (Pasteur, vědecké obec, laboratoř, kvasinky...). Vymezuje se takto vůči dichotomii subjekt - objekt, ve které je vždy jeden aktér pasivní a druhý aktivní a která je přítomna v relativistickém i konstruktivistickém paradigmatu. Latour ukazuje, jak je možné tyto dvě paradigmata propojit: kvasinka není pouhou konstrukcí Pasteura; přestože je nutně ovlivněna podmínkami experimentu, je také aktivní a (v rámci Pasteurovy práce) nezávislá[ZK3] . Konstrukce není pouhou rekombinací již existujících elementů, Pasteur a kvasinka si navzájem pomáhají a zviditelňují se. Pasteur zviditelňuje kvasinku, které se (poté, co experiment projde soudy) dostane taxonomického pojmenování, ale zároveň kvasinka přejímá roli hybatele, stává se nezávislou[ZK4] . Kapitola 5 : The Historicity of Things: Where Were Microbes before Pasteur? Alternativní název: Biografie věcí a jejich proměna v důsledku vědeckých objevů V této kapitole se Latour vymezuje proti zjednodušujícím dichotomiím [ZK5] a navrhuje spíše uvažovat v termínech propozic, které neurčují pouze dvě oblasti[ZK6] , ale (a to je jejich výhodou) nabízí širokou škálu oblastí a aktérů, v závislosti na konkrétní události, čase a prostoru (například Pasteur, kvasinka, laboratoř, rok 1864). Latour se také snaží přeformátovat otázku historicity věcí, která v dichotomii subjekt-objekt připisována pouze jedné straně (druhá je přitom stabilní, pasivní substancí). Usiluje o připsání historicity všem aktérům vědeckého objevu a říká, že soubory jednání vždy zůstávají uvnitř sítí a jsou vykresleny přesným časoprostorovým obalem[ZK7] . Položíme-li si otázku, zda měl ve výkladu povahy kvasinek pravdu Pasteur či Pouchet[ZK8] , musíme reflektovat, v jakém světě nyní žijeme. „Pasteurovo“ vítězství (které je zároveň vítězstvím kvasinek) může existovat mimo jiné na základě našeho jednání. Šíří se například i představou, že kvasinky existovaly před Pasteurem. Tato představa zároveň reinterpretuje historii v souladu s Latourovým tvrzením, že objev je událost, po kterém nejsou okolnosti stejné, jako byly před ním. ________________________________ [ZK1]Ano, šlo by. [ZK2]Ano, tohle je klíčové. [ZK3]Lepší a přesnější by bylo napsat, že SE STÁVÁ aktivní a nezávislá. V tom právě spočívá ta proměna. Když napíšete JE, zastíráte tenhle podstatný dynamický moment. [ZK4]Ano, tady už to máte, to je ono. A možná jste ještě aspoň trošku mohla naznačit, co za touhle proměnou stojí. [ZK5]No to už jste řekla i u předchozí kapitoly, takže je trochu nešťastné to tady takhle obecně proklamovat jako něco, co patří ke kapitole téhle. [ZK6]Jaké dvě oblasti? [ZK7]Nejsem si jist, zda by čtenář, který Latourův text nezná, porozuměl. Bylo by myslím lepší, pokud byste pominula ty specifické pojmy (propozice, obal atd.), prostě abyste je nemusela vysvětlovat a aby nezatemňovaly ten krátký text shrnutí, a prostě to co nejvíc říkat vlastními slovy. [ZK8]No tahle otázka (takto položená) je dnes hluboce nezajímavá. Po Pouchetovi neštěkne pes. A po Pasteurovi jsou pojmenovány vědecké ceny a ústavy. A nejspíš i Vy jste se ve škole učila, co on objevoval.