Hodnocení: 2 body – napřed, během prvních dvou vět, to vypadalo velmi dobře, pak už to je horší a horší, škoda; u té druhé kapitoly si všímáte jen “půlky” Latourova argumentu, a tím ho vlastně šeredně komolíte Adam Staveník 256321 LATOUR, Bruno (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, kapitola 4 (113-144) Latour se zde zabývá Pasteurovými experimenty s fermentací kyseliny mléčné a ukazuje, že experiment není objevením věci, která tu dávno byla, ale naopak událostí, během které aktéři získávají nové vlastnosti. Na příkladu Pasteura a jím proklamované fermentace ukazuje, že aktéry nejsou pouze lidé, kteří vstupují do kontaktu s němým světem. V této souvislosti rozvíjí koncepty propozic a artikulací. Propozice jsou pro něj entitami, které mají příležitosti vstoupit do interakce a artikulace je potom ustavení vztahu mezi danými propozicemi. Aktéry jsou tak artikulované propozice, tedy entity, které mají vztah k ostatním, nějak je ovlivňují. [ZK1] A přesně tento model chápání nabízí i Pasteur, když žádá, abychom namísto zbytečného produktu chemického proces[DEL: t :DEL] u chápali fermentaci kyseliny mléčné jako živou entitu[ZK2] . Na popisu Pasteurova experimentu a jeho mechanismů Latour formuluje základy teorie sítí-aktérů, když přiznává schopnost artikulace i nelidským entitám. Aktérem je tak vše, co je k ostatním aktérům v určitém vztahu[ZK3] . Alternativní název: Lidští aktéři a mlčící svět Fermentace kyseliny mléčné jako aktivní entita[ZK4] LATOUR, Bruno (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, kapitol 5 (145-173) Latour zde navazuje na předchozí kapitolu a píše, že entita získává na realitě, když je asociována a spolupracuje s mnoha jinými entitami. Je těmito asociacemi definována. Entity, které jsou spolu asociovány, utvářejí assemblage neboli síť. O elementech, které spolu drží pohromadě v určité síti, se dá říci, že existují. Naopak ty, které byly s průběhem času dis[DEL: as :DEL] ociovány, ztratily svoji existenci. Tedy pouze ti aktéři, kteří jsou ve vztahu k ostatním v dané síti[INS: , :INS] existují. Tento princip je dobře ilustrován na sporu Poucheta a Paste[DEL: o :DEL] ura, kteří skrze různé asociace a substituce vytvořili odlišné socio-kulturní [ZK5] sítě. Každá z těchto sítí v sobě obsahovala jinou definici kolektivity 19. století. K udržení existence sítí a substancí je však třeba mnoho institucí a úsilí, protože síť neznamená existenci nečeho pevného a ahistorického. Realita tak nefunguje sama o sobě, je třeba jí udržovat. Sítě ale nejsou pevné a [DEL: vyvýjejí :DEL] [INS: vyvíjejí :INS] se, stejně jako entity neboli aktéři, ze kterých jsou složeny. [ZK6] Aktéři jsou ovlivněni měnícími se asociacemi s ostatními entitami. Proto je třeba přiznat historicitu i věcem, které, i přestože zůstaly v dané síti, dnes mohou být součástí jiných asociací než před několika lety[ZK7] . Alternativní název: Asociace a substituce v sítích Co děláme, když kupujeme pasterizovaný jogurt?[ZK8] ________________________________ [ZK1]Tomuhle bych se raději vyhnul. Nemusíte vysvětlovat použité pojmy (ono je to i dost obtížné, na tomhle malém prostoru); spíš zkoušejte postihnout, o co jde, vlastními slovy… místo tohohle byste býval měl troche lépe osvětlit povahu té události, kterou podle Latoura experiment je. Nejde totiž jen o to, že se jí aktivně účastní různá jsoucna. Dost důležité je to, jak se během tohoto procesu ustavují některá jsoucna (kvasinky) jako autonomní a jednající, zatímco jiná (Pasteur) jako stale pasivnější a pouze zprostředkující. [ZK2]Fermentaci (process) jako živou entitu? Tomu moc nerozumím. [ZK3]Takhle to není přesné, ale až příliš povšechné a neurčité. Asi hlavně kvůli tomu “JE” (což nesedí k chápání experiment jako události, což jste sám výše zdůraznil). [ZK4]No to je troche divné, protože první a druhá cast toho nadpisu jsou ve zřejmém, ale nijak vysvětleném rozporu. [ZK5]Ty site nejsou jen socio-kulturní, ale přece například i technické, technologické a přírodní – právě proto, že zahrnují i ty (v případě Pasteura) nově vzniklé kvasinky. [ZK6]Takhle to není úplně šťastné říkat, protože síť-aktér není síť (koho čeho) aktérů. To je jedno z častých, ale zásadních nedorozumění kolem ANT. [ZK7]No ale tohle není celá Latourova odpověď na otázku po historicitě věcí. Toto samo o sobě je stanovisko, proti kterému se Latour vymezuje. Dělá to tak, že propojuje historicitu kvasinek s jejich (vydobytou) ahistoričností: před objevem kvasinky neexistovaly, po objevu existují odjakživa. TOHLE (a vysvětlení tohohole) je klíčové. [ZK8]No ale něčeho takového se text zrovna moc netýká