Hodnocení: 3 body (ještě) Eva Tročilová SOC400 Věda, technologie a politika doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Dr. Příprava č.5 LATOUR, Bruno (1999): Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, kapitoly 4 a 5 (113-173) 4. kapitola ALTERNATIVNÍ NÁZEV: Proti konstruktivistickému a realistickému pojetí [ZK1] vědeckého poznání SHRNUTÍ POINTY TEXTU: Bruno Latour ve svém textu diskutuje mléčné kvašení objevené a zkoumané vědcem Louisem Pasteurem. Na Pasteurově experimentu sleduje Latour proces, během kterého se z kvasných mikroorganismů stávají reálná vědecká fakta. Klade si otázku, jak je možné vnímat povahu vědeckých faktů, přičemž se staví jak proti postoji realistů, kteří tvrdí, že objev je pouhé odhalení jistých souvislostí, které tu byly odjakživa, tak proti postoji konstruktivistů, kteří vnímají vědce jako zásadní prvek ovlivňující celkovou povahu vědeckých faktů. Latour se vymezuje proti pojmům konstrukce (construction) a vytváření (fabrication) vědeckých faktů a přichází s alternativním pojetím vědeckého poznání, které vnímá experiment jako událost, během níž jsou zásadním způsobem proměňovány všechny její prvky. Odmítá tak klasickou dichotomii subjektu a objektu zkoumání, kde je jediným aktivním aktérem vědec (subjekt), zatímco okolní svět (objekt) zůstává stabilní a neměnný. Namísto toho navrhuje Latour přiznat aktivitu všem prvkům vědeckého experimentu. Tyto prvky nazvané Latourem jako propozice (propositions) zahrnují jak vědce a celou vědeckou komunitu, tak i samotnou laboratoř, používané technologie i všechny zkoumané objekty (tedy tzv. non-humans). Během celého experimentu pak dochází k artikulaci (articulation) vzájemných vztahů mezi těmito aktivně jednajícími propozicemi, které na sebe jednak navzájem silně působí a proměňují se, jednak se postupně stávají autonomními prvky experimentu. Jsou to tedy všechny v experimentu přítomné aktivně jednající prvky, veškeré propozice, které způsobují, že věci jsou pro nás skutečné a hmatatelné.[ZK2] 5. kapitola ALTERNATIVNÍ NÁZEV: Jak vědecká fakta nabývají své existence skrze proces institucionalizace[ZK3] SHRNUTÍ POINTY TEXTU: V 5. kapitole hledá Bruno Latour odpověď na otázku, zda existovaly bakterie ještě před Pasteurovým objevem. Postupně dochází k tvrzení, že před Pasteurem žádné bakterie neexistovaly, protože vznikly až tím, že byly objeveny, že se o nich začalo mluvit[INS: , :INS] a byly tak postupně ustaveny jako instituce. To tedy znamená, že vědecký objev nabývá existence až ve chvíli, kdy je nějakým způsobem institucionalizován a skrze vědecký experiment ustaven jako reálný vědecký fakt. [ZK4] Před Pasteurem tak bakterie neexistovaly, ale poté, co přišel Pasteur se svým experimentem a jejich existenci dokázal, tu vlastně byly bakterie již odjakživa…[ZK5] ________________________________ [ZK1]No je to tak trochu vachrlaté, protože svým způsobem se na druhou stranu Latour hlásí právě k obojímu (v kombinaci), k jakémusi realistickému konstruktivismu… ne? [ZK2]Tohle by chtělo ještě jasněji. Není to přece tak, že se všechny prvky stávají během experimentu „autonomními“. Pasteur naopak coby autonomní aktér postupně ustupuje do pozadí, zatímco kvasinky naopak. Tuhle dynamiku to chtělo postihnout. Včetně asi toho, jak Pasteur sám ve svém líčení svých experimentů hladce přepíná mezi „konstruktivistickým“ a „realistickým“ rejstříkem. [ZK3]Z tohoto poněkud vypadává, k čemu odkazujete v tom shrnutí, tedy ty (aspoň na první pohled) podivné časové souvislosti. [ZK4]Tohle samo o sobě moc pointa není, rozhodně ne „latourovská“, protože to je typické stanovisko „sociálních konstruktivistů“ – a tedy stanovisko, které se spíš Latour snaží nahradit něčím jiným, a sice tou druhou částí tvrzení, kterou Vy máte ale až v následující větě. Je to pak matoucí. [ZK5]Tohle, to za tím „ale…“ je strašně důležité, ale necháváte to poněkud nedovysvětlené (přicházíte s tím až v úplně poslední větě a bez přípravy, takže není jasné, co tím myslíte).