Hodnocení: 2 body – docela podstatné nepřesnosti, trochu nedotažené; a mohlo to být i lépe napsané David Vágner – 64094 Příprava 5 Latour, Bruno. 1999. Pandora's hope: Essays on the reality of science studies. Cambridge: Harvard University Press, kapitola 4,5[ZK1] . Alternativní název: Vědecký objev jako výsledek interakce lidských a ne-lidských aktérů Latour se v tomto textu věnuje Pasteurově objevu kvasinek, jakožto organismů způsobujících fermentační proces. Autor popisuje, jak se na počátku nejasné projevy něčeho neznámého dalšími pokusy mění a zpřesňují v určitý výsledek[ZK2] , v tomto případu objev kvasinky-zrod nového aktéra. Latour tak na tomto vynálezu ukazuje, jak se na vývoji podílejí různí aktéři, od bádajícího vědce a jeho spolupracovníků, jakožto lidských aktérů, po samotné objevované kvasinky, či laboratorní prostředí, jakožto [DEL: nelidských :DEL] [INS: nelidsk :INS] [INS: é :INS] [INS: :INS] [DEL: akt :DEL] [DEL: é :DEL] [DEL: r :DEL] [DEL: ů :DEL] [INS: akt :INS] [INS: é :INS] [INS: ry :INS] . Latour popisuje proces bádání nabitý interakcemi mezi různými aktéry a současně na specifickou situaci vztahů mezi nimi v průběhu bádání. [ZK3] Dle Latoura tak objevení kvasinek znamenalo nejen jejich „zrození“, jako důsledek Pasteurovy činnosti, ale znamenalo to také definování samotného významu kvasinek. Kvasinky tak získávají nový ontologický status [ZK4] v průběhu objevování. Stávají se z nich entity, kterým jsou přisuzovány vlastnosti s reálnými důsledky jejich existencí[ZK5] . Kvasinky ovlivňují svými projevy Pasteurův přístup a samy jsou jeho přístupem ovlivňovány tím, že se každým krokem výzkumu mění jejich status. Výsledkem takového procesu je ustavení nového vztahu síť-aktér. Alternativní název: Relativnost historie pod optikou vědeckých objevů[ZK6] Latour si na úvod kapitoly klade otázku, zda mikrobi zde byli před Pasteurovým objevem. Latour především odmítá klasické dichotomické dělení na aktivního bádajícího vědce a pasivní poznávaný objekt, což předpokládá omezenou a nepříslušející [ZK7] historicitu na straně objektu. V odpovědi na původní otázku, lze zjednodušeně říci, že mikrobi zde nebyli do jejich objevení, neboť nemohli „komunikovat“, vstupovat do interakcí jako mikrobi s určitými vlastnostmi, které vyvstaly s Pasteurovým objevem. Po jejich objevení však bylo nutné nejen jejich existenci vnímat, ale dle Latoura bylo nutné také jejich existenci zařadit do historie[ZK8] . To se projevovalo přisuzováním a zkoumáním jejich vlivu i na jiné události, které byly doposud vysvětlovány jinými vlivy. To současně znamená, že pokud je taková nová entita zařazena do více asociací, stává se tím sama o sobě reálnější. ________________________________ [ZK1]Měl byste ještě uvést strany. [ZK2]Ty „projevy“? To není docela přesné. Spíš se na základě těch všelijakých projevů zpřesňují obrysy toho neznámého, ne? [ZK3]Tady trochu mlžíte, zbytečně opakovaně zdůrazňujete „různé aktéry“, aniž byste řekl něco určitého. [ZK4]Že se definuje význam něčeho, ještě neznamená, že to získává nový ontologický status, jak naznačujete. Ano, kvasinky podle Latoura získávají nový ontologický status – ale chtělo by to lépe vysvětlit, jak to přijde (a co se současně, ruku v ruce s tím, děje s Pasteurem). [ZK5]Tomu nějak nerozumím, asi zle naformulováno. [ZK6]Trochu divně řečeno. Jakou mají objevy optiku? Co se tím myslí? [ZK7]??? k čemu? [ZK8]No dokonce možná spíš je z historie (během které se díky Pasteurovi „objevili“) vyřadit, udělat je ahistorickým faktem. Universalisovat jejich existenci… Tohle je dost nešikovně řečeno.