Hodnocení: 2 body – po váhání, zda nedat 3 body, ale přece jen: to Vaše shrnutí až příliš „jednonohé“, pomíjíte úplně klíčové závěry týkající se skupiny „ne-expertů“; a navzdory některým pěkným místům máte v textu i nepřesnosti; nejen nepěkný, ale taky zavádějící alternativní nadpis Věda, technologie a politika Zuzana Lenhartová Shrnutí k textu č. 7 ABRAHAM, John / SHEPPARD, Julie (1997): Democracy, technocracy, and the secret state of medicines control: Expert and nonexpert perspectives. Science, Technology, & Human Values, 22 (2): 139-67 Alternativní název: Nadřazenost (?) expertního vědění při regulaci nových léčiv[ZK1] . Shrnutí: Text je shrnutím výzkumu, zabývajícího se pohledem expertů a ne-expertů na téma medicínské bezpečnosti a regulace léků. Jejich náhledy můžeme rozdělit na „technokratický“ přístup (ve zkratce popsatelný myšlenkou[ZK2] , že regulace léků by měla být v gesci vzdělaných expertů) a demokratický přístup (zdůrazňující důležitost participace široké veřejnosti na rozhodování o technologických rizicích). Mezi experty převažoval technokratický, scientistický přístup[ZK3] . Dotazovaní vyjadřovali požadavky, aby o regulaci medikamentů rozhodovali pouze experti, a to na základě svého expertního vědění, s vyloučením veřejnosti a médií. Neuvažovali přitom o vlivu politiky a společenských tlacích na své rozhodování. Předpokládali, že veřejnost je pro rozhodování nedostatečně informována[INS: , :INS] a musí tudíž rozhodování ponechat na expertech. Někteří z expertů ovšem připouštěli omezené možnosti vědy testovat nové léky a uznávali, že vědci povolující nové léky nemají vždy dostatek informací, neprovádějí vlastní výzkum a spoléhají se při rozhodování na data[DEL: , :DEL] dodaná farmaceutickými koncerny, které mají zájem na povolení léku. Své expertní vědění tak mnohdy nevyužívají výrazně více než poučený, vzdělaný ne-expert. Utajení rozhodovacího procesu tak napomáhá udržet mocenskou pozici expertů a obchodní tajemství farmaceutických firem, znemožňuje ale přístup veřejnosti k informacím o možných negativních dopadech léků[ZK4] . Udržuje ji tak v podřízené pozici, bez možnosti vlastní odpovědnosti za způsob, jakým léky užívá. Autoři nechtějí snižovat přínos expertního vědění pro rozhodování, zároveň ale volají po větší demokratizaci rozhodovacího procesu a snížení vlivu farmaceutického průmyslu[ZK5] . Proto v závěru textu navrhují vyšší zapojení poučené veřejnosti formou poradních komisí a rozvoj „technologického občanství.“ ________________________________ [ZK1]Ten otazník v závorce není pro nadpis moc pěkný. A navíc takhle ani moc nedává smysl – ne větší, než kdyby byl třeba na konci. I tak by ale z toho všeho vypadlo to, o co v článku jde, totiž diskuse různých účastnických perspektiv. [ZK2]Uch… [ZK3]Úplně ale necháváte stranou tu druhou skupinu, která je možná ještě zajímavější. Protože podstatné není to, že „experti“ a „ne-experti“ se ve svém mínění v celku lišili. To se celkem dalo čekat. Pozoruhodné jsou rozdíly uvnitř těchto skupin. A některé nálezy uvnitř skupiny ne-expertů jsou pozoruhodné, v rozporu s častým očekáváním (a autoři na to upozorňují): ta informovanější část „laiků“ vyjadřovala více nedůvěry vůči expertní autoritě. Mnohdy se předpokládá, že tomu bude naopak. Že větší informovanost a osvěta důvěru ve vědu a odbornost automaticky zvyšují. [ZK4]No to snad ne. O svých rozhodnutích ta komise informuje. Jen není jasné, na základě čeho všeho se rozhodla. [ZK5]Ano, zejména ta první část souvětí je důležitá.