Hodnocení: 3 body

Eva  Tročilová

SOC400 Věda, technologie a politika

doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Dr.

                                           Příprava č.6

ABRAHAM, John / SHEPPARD, Julie (1997): Democracy, technocracy, and the secret state of medicines
control: Expert and nonexpert perspectives. Science, Technology, & Human Values, 22 (2): 139-67


ALTERNATIVNÍ NÁZEV:

Schvalování rizikových léčiv: směrem k „technologickému občanství“[ZK1]


SHRNUTÍ POINTY TEXTU:

Empirická studie Johna Abrahama a Julie Sheppard se zabývala analýzou postojů a názorů různých
účastnických skupin na procedury schvalovacího řízení o vstupu rizikových léčiv na farmaceutický
trh.

První účastnickou skupinu této empirické studie tvořili experti (především členové Kontrolního
zdravotnického úřadu a členové Stálé komise pro zdravotnickou bezpečnost). Tito experti zaujali ke
schvalovacímu procesu rizikových léčiv jednoznačně technokratický přístup, tedy takový[DEL: přístup
:DEL] , ve kterém by veškeré rozhodování bylo v kompetenci samotných expertů. Většina z nich se
shodla na tom, že účast laické veřejnosti na těchto schvalovacích procedurách není [DEL: vhodný
:DEL] [INS: vhodná :INS] , neboť nedisponují v tomto směru dostatečnými kompetencemi a bezpečnost a
rizika daných léčiv nedokážou dostatečně vědecky zhodnotit. Informovanost ne-expertů je přitom
[INS: podle expertů :INS] velmi nízká a navíc také manipulovatelná skrze média a sdělovací
prostředky. Velká část této expertní skupiny však také připustila, že i na jejich rozhodování
v rámci procesu schvalování rizikových léčiv působí nejrůznější ekonomické a sociální tlaky. Tyto
tlaky spočívají například v silné provázanosti vědců s farmaceutickým průmyslem, konkrétně přímo
v závislosti vědců na farmaceutických firmách, které prostřednictvím grantů pomáhají financovat
vědecké výzkumy. Do druhé účastnické skupiny respondentů byli zahrnuti ne-experti (studenti
medicíny, zdravotní personál a pacienti). Na rozdíl od expertní skupiny zvolili [ZK2] členové
ne-expertní skupiny přístup demokratický, který by umožňoval participaci laické veřejnosti na
schvalovacích procedurách rizikových léčiv. Jejich hlavním argumentem bylo, že tímto způsobem lze
docílit větší transparentnosti[INS: , :INS] a tím také mnohem větší důvěryhodnosti celého
schvalovacího procesu[ZK3] .

John Abraham a Julie Sheppard přicházejí s konceptem tzv. „ technologického občanství“, [ZK4] které
by stavělo na propojenosti vědecké expertízy s názory konzumentů zdravotnické péče (tedy pacientů)
a navrhují ustavení speciálního odboru Komise, který by reprezentoval zájmy laické veřejnosti a
vytvořil tak prostor pro vzájemnou diskusi mezi experty a ne-experty.
________________________________

 [ZK1]Asi by mohlo být. Ale ten článek je specifičtěji o konfrontaci různých pohledů na tuhle
otázku, spíš než že by se jen nějak obecně přimlouval za tenhle „směr“.

 [ZK2]To je tady divné slovo. Jako kdyby volili mezi nějakými různými přístupy.

 [ZK3]Ale úplně pomíjíte, že tahle skupina laiků byla také dost rozrůzněná. Tyhle rozdíly byly
vlastně asi nejzajímavější. Tomu byste měla věnovat víc pozornosti.

 [ZK4]No to není jejich pojem.