Hodnocení: 4 body (ještě)[INS: :INS]

Adam Staveník

256321


   WATERTON, C. (2007): Od terénu k představám: Klasifikace přírody a vytváření Evropy. Biograf
                                           (43-44): 3-32


Watertonová ve svém textu ilustruje na případech britské a evropské klasifikace přírodních
prostředí možnosti fungování odborných kategorizací. Popisuje, jak je pro použití konkrétní
kategorizace nutná zkušenost a odborný odhad a že klasifikace mohou fungovat i [ZK1] jako
normativní rámce, do jejichž mantinelů se odborník snaží vtěsnat skutečnost. Klasifikace tak mohou
mít i performativní vlastnosti, tedy tvarovat svět podle obrazu svého. Zajímavý však je překlad
mezi klasifikacemi a další nakládání s jejich obsahem. Watertonová na převodu evropské klasifikace
přírodních společenství do její britské národní alternativy ukazuje, že tento proces není zcela
přímočarý, ale naopak dává prostor pro různé zájmy jako je například začlenění nových oblastí.
Klasifikace tak při přesunech mezi prostředími různě uhýbají a mění se těžko předpokládatelným
směrem. Nemusí tak být zcela pevným systémem škatulek. Tato špatně předpokládatelná [DEL: výřivost
:DEL] [INS: vířivost :INS] jejich pohybu narušuje i představu vystopovatelnosti každého odborného
faktu k okolnostem nebo prostředí jeho vzniku[ZK2] .


Alternativní název:

Příroda britská a příroda evropská

O pevnosti [ZK3] odborných klasifikací
________________________________

 [ZK1]Jak „i“? Jako co ještě podstatného jiného? – to, co uvádíte, by šlo vzít jako ten hlavní
smysl klasifikací. (Navíc „i“ používáte i hned v další větě.)

 [ZK2]No a co? Tohle by chtělo dotáhnout!! (Co to znamená, proč je to pozoruhodné.)

 [ZK3]O tomhle slovu mám své pochyby, ještě bych hledal nějaké vhodnější. Stejně tak je totiž
v souvislosti s článkem možné mluvit o jejich „pružnosti“, „nejasnosti“ apod.