Hodnocení: 3 body (ještě)

Doseděl Tomáš, 365877

Berryman, Edward. 2005. „Belief, Apparitions, and Rationality: The Social Scientific Study of
Religion after Wittgenstein“. Human Studies [DEL: 2005 :DEL] (28): 15-39.

Náboženství jako proměnlivý sociální konstrukt [ZK1] věřících i nevěřících

Autor se zaměřuje na sociální povahu utváření náboženské víry. Zatímco objektivistická věda při
analýze víry selhává, sociální vědy jsou do jisté míry použitelné, a to zejména proto, že víra je
polymorfní a vzniká/mění se prostřednictvím sociálních interakcí. Do tohoto procesu se zapojují jak
věřící, tak nevěřící, každý ale s jinými cíli, v jiném kontextu a se zapojením jiných
sítí-aktérů[ZK2] . Věřící (v analyzovaném případě žena zažívající zjevení a její následovníci)
zapojují do utváření víry vlastní zkušenosti, svědectví o nich nebo jejich fotografie, nevěřící
(kněz, psychiatr, novinář) zapojují rozsáhlé sítě (psychiatrii, teologii)[ZK3] . Všichni na sebe
vzájemně reagují, v některých případech svá tvrzení uznávají, v jiných říkají, že některé věci
nelze sdělit a musí se prožít/vidět. Každodenní interakcí všech sítí a aktérů [ZK4] se pak utváří
živá víra. V Berrymanově pojetí tedy víra není nic dogmaticky neměnného a lidskými silami
nepoznatelného; naopak se neustále sociálně utváří a proměňuje.
________________________________

 [ZK1]Nejsem si jistý, zda by autor se svou nechutí vůči redukcionistickému přístupu k náboženství
souhlasil s tím, že náboženství je prostě „sociální konstrukt“ (ono v jistém smyslu JE nějak
dělané, i podle Berrymana, nicméně jen to takto v nadpisu „mrsknout“, to by asi neudělal –
potenciálně je to totiž zavádějící; v jeho textu ostatně není slovo konstrukt či konstrukce použito
ani jednou).

 [ZK2] V tomto kontextu není moc jasné, co tím chcete říct.

 [ZK3]Ty „rozsáhlé sítě“ ale vyplývají spíš z toho, že v daném případě jde o kněze či psychiatra, a
nikoli, že jde o „nevěřící“… navíc mluvit o knězi jako o „nevěřícím“ je zvláštní.

 [ZK4]S ohledem na to, že o pár řádků výše mluvíte o „sítích-aktérech“, je formulace „sítí a
aktérů“ matoucí (je to prostě něco jiného než „sítí-aktérů“) – tak jak to s těmi sítěmi a aktéry
vlastně máte?