Hodnocení: 3 body (ještě)

                                                                              Iva Kalčíková, 262336

                                                                                           26.11.12

                                                                SOC400 Věda, technologie a politika

BERRYMAN, E. (2005): Belief, apparitions, and rationality: The social scientific study of religion
after Wittgenstein. Human Studies, 28: 15-39


Alternativní název: Etnometodologický posun od Wittgensteina: Náboženské přesvědčení v kontextu
[ZK1] laických interakcí

Na konkrétním případu náboženského zjevení autor prezentuje svůj přístup k vědeckému zkoumání
náboženského přesvědčení. Ve svém přístupu navazuje na Wittgensteinovu koncepci, která kritizovala
sociální vědy v jejich snaze přeložit náboženské kategorie do kategorií sociologických a jejich
snahu o vysvětlení např. biblických fenoménů jako pouhou metaforu každodenního života tehdejší
společnosti.

Autor pracuje s kategoriemi, které přebírá od laických respondentů událostí okolo údajného
náboženského zjevení. Na rozdíl od svých předchůdců se nesnaží tyto kategorie překládat pro potřeby
sociálních věd, nehledá také skrytou objektivní povahu náboženského přesvědčení. Rozděluje výpovědi
respondentů podle konkrétních kontextuálních cílů, které jejich narace sledují. V textu autor
hovoří [DEL: konkrétně :DEL] [ZK2] o dvou skupinách – tzv. racionálně orientovaných výpovědí, které
v sobě obsahují důkazní materiál pro nezávislé ověření informací, a tzv. „nesouměřitelných“
výpovědí, které žádný takový materiál neobsahují, není možné je ověřit, zakládají se na víře[ZK3] .

Autor vidí náboženské přesvědčení jako silně kontextuálně podmíněné, nemá objektivní povahu[ZK4] ,
naopak je v textu charakterizováno jako polymorfní realita, která je tvarována kontextem. Vychází
z konkrétních[ZK5] , lokálně ukotvených interakcí účastníků událostí. Toto uchopení dává sociálním
vědám možnost zkoumat náboženský fenomén, aniž bychom ho dopředu zatížili stigmatem iracionality.

________________________________

 [ZK1]Tomuhle výrazu bych se raději vyhýbal. Je to nadužívaný prvek sociologického žargonu.

 [ZK2]Slovo „konkrétní“ máte už na předcházejícím řádku; i tam by ale šlo klidně vypustit.

 [ZK3]Ale takhle se ty výpovědi přece nečlení podle „kontextuálních cílů“, jak píšete. Autor
ukazuje, že například údajná vizionářka používá OBA typy výpovědí, a to v zásadě se STEJNÝM cílem:
stvrdit skutečnost svého zjevení. To jste nějak pomotala.

 [ZK4]Nemyslím, že by to takhle Berryman řekl. Že má něco více podob, ještě neznamená, že „nemá
objektivní povahu“. Pro různé aktéry to objektivní povahu určitě mít může a autor to také ukazuje.
On se vymezuje proti objektivistickému přístupu, což ještě neznamená, že by tvrdil, že jsoucna
nemají více či méně objektivní povahu.

 [ZK5]Slovo „konkrétní“ jste na tomhle malém úseku textu použila čtyřikrát. Slovo „kontext“ (a jeho
odvozeniny) také. To ty věty strašlivě zatíží, pozor na to!