Hodnocení: 3 body (ještě)

  Belief, Apparition and Rationality: The Social Scientific Study of Religion after Wittgenstein

                                (Petr Kubala 333132, 25. 11. 2012)


Alternativní název: Pravda o zjevení nebo zjevená pravda[ZK1] ? Etnometodologické poznámky ke
studiu náboženské epistemologie.

Autor se v tomto textu zabývá redefinicí studia [DEL: nábožesnké :DEL] [INS: náboženské :INS]
epistemologie na základě etnometodologického rozšíření přístupu Ludwiga Wittgensteina. Činí tak na
základě empirického studia případu ženy jménem Susan, která tvrdí že zažívá různá náboženská
zjevení. Studiem tohoto případu (v etnometodologické tradici s principy podobnými Latourovskému
pojetí sociologie vědy) se snaží ukázat, jakým kolektivním a zpětným způsobem pomocí dokazování,
přesvědčování nebo předkládání důkazů [ZK2] dochází k ustavení pravdy o zjevení (nikoli tedy na
základě individuálního niterného prožitku, ale ex post a kolektivně)[ZK3] . Děje se tak
v každodenním interakčním toku, v určitém místním kontextu, kdy mnoho aktérů skládá dohromady
mozaiku výsledné sociální konstrukce [ZK4] zjevení[ZK5] .

BERRYMAN, E. (2005): Belief, apparitions, and rationality: The social scientific study of religion
after Wittgenstein. Human Studies, 28: 15-39
________________________________

 [ZK1]Jak se tohle dilema objevuje v textu – ať už článku nebo Vašeho shrnutí?

 [ZK2]Jaký je rozdíl mezi „dokazováním“ a „předkládáním důkazů“?

 [ZK3]Hodně dlouhá věta, navíc hned s dvěmi obsáhlými závorkami.

 [ZK4]Nevím, jestli by tomu takhle Berryman řekl. Sám to slovo nepoužívá a asi k tomu má důvod. Má
něco do sebe, když pro shrnutí nepoužíváme pojmy/termíny, kterým se autor ve svém textu vyhýbá.

 [ZK5]Trochu Vám vypadává to, co autor tolik zdůrazňuje, totiž že do repertoáru argumentů ohledně
náboženských/nadpřirozených jsoucen patří různé, na první pohled těžko slučitelné polohy (důraz na
fakta a důkazy vs. důraz na nesouměřitelnost duchovních zážitků a nějakých faktických ověřování)