Hodnocení: 4 body (ještě – drobné výhrady k jazyku a formulacím; mohlo by být stručnější)

                                                                               Eva Lukášová, 215851

Písemná příprava 9.


BERRYMAN, E. (2005): Belief, apparitions, and rationality: The social scientific study of religion
after Wittgenstein. Human Studies, 28: 15-39.


Alternativní název: Sociologická analýza jednání[INS: , :INS] skrze které je definována náboženská
víra


Autor ve svém textu upozorňuje na potřebu rozšířit Wittgensteinův pohled na náboženství. Autor se
s Wittgensteinem shoduje na metodologickém stanovisku, že [DEL: na :DEL] náboženství by mělo být
nahlíženo jako [DEL: na :DEL] [DEL: samostatnou :DEL] [INS: samostatná :INS] [DEL: jazykovou :DEL]
[INS: jazyková :INS] [DEL: hru :DEL] [INS: hra :INS] , která má být vysvětlována dle vlastních
významů. Wittgenstein však spolu s mainstreamovou sociologií považuje náboženství za něco
zavedeného a ustáleného, něco, co existuje nezávisle na tom, zda je někdo věřící či nevěřící[ZK1] .
Berryman se staví proti tomuto objektivistickému pohledu. Snaží se ukázat jak proměnlivá je
náboženská víra a Wittgensteinovu teorii rozvíjí o potřeb[DEL: o :DEL] u sociologického výzkumu
zaměřeného na empirický materiál[ZK2] . Berryman ukazuje možnost využít sociologický výzkum
vycházející z etnometodologie na příkladu zjevení, která měla Susan. Ukazuje[INS: , :INS] jakými
možnými způsoby je náboženská víra definována. Vybírá dva způsoby, které však nevyčerpávají celé
pole možných aktivit. Hovoří zaprvé o přesvědčování nevěřících na základě explicitních důkazů typu
fotografií stigmat. Zadruhé hovoří o nevíře jako o nedostatečné kapacitě. Tedy o tom, že například
věda nemá dostatečné prostředky, aby mohla víru uchopit. Odpověď na otázku „Co je náboženská víra?“
tedy nelze nalézt v předpokládaném pevném základu či podstatě náboženství. Je nutné ji hledat na
základě kontextu interakcí kolem aktivit, skrze které je víra definována.[ZK3]




________________________________

 [ZK1]Trochu nešikovně řečeno (někdo-kdokoli? někdo konkrétní?)

 [ZK2]ano

 [ZK3]ok