Hodnocení: 3 body

 Berryman, E. 2005. Belief, apparitions, and rationality: The social scientific study of religion
                           after Wittgenstein. Human Studies, 28: 15-39.


Matěj Plesník 333412


Alternativní název: Racionalita a iracionalita v náboženském životě v kontextu sociální
interakce[ZK1] .


Na podstatu náboženství existují různé názory. Některé se jej snaží „vysvětlovat“ z hlediska
racionální účelnosti, jiné naopak hovoří o náboženství jako o daném způsobu myšlení a života. Autor
tohoto článku se ale zcela neztotožňuje ani s jedním z nich. [ZK2] Na příkladu samozvané kanadské
„prorokyně“ a jejích vyznavačů ukazuje, jak může v praxi fungovat vztah mezi „vírou“ a „rozumem“,
resp. mezi náboženskou teorií a praxí. Vyznavači nejdřív pochybují, ale pak se na základě relativně
racionálních důkazů obrátí na víru. Potom už ale víru považují za hotovou věc a každý, kdo neuvěří,
se dopouští chyby na základě vlastní (morální) nedostatečnosti, neboť odmítá přijmout argumenty i
přes jejich zjevnou platnost. Autor tak na tomto příkladu ukazuje, že náboženství se vyvíjí
[ZK3] v sociálním kontextu, a není jej proto možné jednostranně považovat za hotovou věc nezávislou
na myšlení a jednání jednotlivců.
________________________________

 [ZK1]ech, to je ošklivě řečeno. Snažte se vyhýbat, jak jen to jde tomu žargonovitému „v kontextu“.

 [ZK2]Pokud jde o různé názory na podstatu náboženství, autor diskutuje jiné přístupy než tyhle
dva.  Především „redukcionistické“ pojetí sociálních věd, a pak Wittgensteinův přístup, který je mu
sice výrazně bližší, nicméně i k tomu má výhrady.

 [ZK3]Vy to tady uvádíte jako nějakou pevnou posloupnost, vývojovou trajektorii, kterou procházejí
všichni vyznavači proroctví. Tak to ale není. Ty argumenty opírající se o protichůdné, obtížně
slučitelné přístupy ke skutečnosti, se mohou střídat všelijak, podle okolností… Tímhle jste do toho
vnesl prvek, který v textu vůbec není a který to celé trochu zatemňuje.