Hodnocení: 3 body

Eva  Tročilová

SOC400 Věda, technologie a politika

doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Dr.

                                           Příprava č. 9

BERRYMAN, E. (2005): Belief, apparitions, and rationality: The social scientific study of religion
after Wittgenstein. Human Studies, 28: 15-39


ALTERNATIVNÍ NÁZEV:

Náboženská víra jako fenomén mnoha podob


SHRNUTÍ POINTY TEXTU:

Ve svém článku se Berryman zamýšlí nad otázkou racionality náboženské víry, Wittgensteinovým
přístupem a převažujícím sociálně vědním přístupem. Snaží se přitom znovu definovat základy, na
kterých stojí zkoumání náboženské epistemologie[INS: , :INS] [ZK1] a dosáhnout tak přesného
porozumění náboženské víry. Nová definice, o které Berryman hovoří, by v sobě měla zahrnovat a dále
rozvíjet Wittgensteinův myšlenkový odkaz. Zásadní je přitom Wittgensteinovo tvrzení, že abychom
mohli co nejlépe porozumět náboženské víře, musíme se obrátit k její „vnitřní podstatě“, nikoliv
pouze k vysvětlení jejího původu či ke způsobům, jak je víra praktikována. Wittgenstein přitom
odmítá sociálně vědní zkoumání náboženské víry. Berryman se snaží tento Wittgensteinův přístup
posunout ještě o krok dále a skrze jakousi syntézu s přístupem sociálních věd přichází s novou
definicí náboženské víry[ZK2] . Důkladná analýza aktivit, které definují náboženskou víru[ZK3] ,
pak přivádí Berrymana k tvrzení, že náboženská víra má mnoho podob odvíjejících se od podoby
kontextu, konkrétní interakce nebo cílů, které tyto interakce doprovázejí. Povaha náboženské víry a
její spojitost s fakty, důkazy a empirickou skutečností jsou součástí interakce všech členů
společnosti. [ZK4] Víra v jedno a to samé náboženské tvrzení[ZK5]  tak může být formulována mnoha
různými způsoby – od postoje založeného na faktech až k vyjádření čisté víry bez jakýchkoliv
důkazů[ZK6] .
________________________________

 [ZK1]To není tak samozřejmý pojem, aby ho šlo bez přípravy použít v tomhle krátkém shrnutí.

 [ZK2]Trochu silně řečeno.

 [ZK3]Tady by možná bylo vhodné (na úkor některých vět výše) uvést, co to je za aktivity. Tedy že
podle Berrymana jsou to právě každodenní interakce, přičemž ty, které se týkají zjevení jsou
z jistých důvodů zvášť výmluvné.

 [ZK4]Téhle větě, jak zde je, vlastně nerozumím. A fakt tam někde Berryman tvrdí něco o tom že se
daný postřeh týká VŠECH členů společnosti? Na jakých zákadech to může říct?

 [ZK5]Zbožnost či náboženská víra je asi přece jen ještě něco jiného než víra v nějaké konkrétní
náboženské tvrzení.

 [ZK6]Ano, tohle je dost podstatné. Ale v drtivé většině svého shrnutí se věnujete něčemu jinému.
Celou první půli shrnutí bych výrazně zkrátil, případně i vynechal, a zato bych nějak lépe ozřejmil
tenhle bod.