1. téma: Sociologie v poli uměnověd (20. 9. 2012)

Petrusek, M.:

1) oborová pluralita a členění přístupů, historicky velmi stará odvětvová sclgie (mme Staël-Holstein, Pojednání o literatuře ve vztahu k sociálním institucím 1799)

,  mikro- (sociální jednání - Becker) , makro- sociologie (systémová teorie - Luhmann), teorie pole umění Bourdieu

podle Petrusek (socio-gnoseologické versus institucionální paradigma), podle Lipski (izolacionismus a emanacionismus);

institucionální paradigma vychází z představy, že umění je produkováno institucionálně a že svět umění (tj. institucionální báze produkce umění) je vlastně sociálním světem sui generis,jehož relace a mechanismy jsou samy postačujícím tématem zkoumání (oproti předchozímu paradigmatu je to spíše mikro-perspektiva, výrazně deskriptivní, tj. idiografická?).

Oba sociologické přístupy k umění socio-gnoseologický stejně jako institucionální stojí nicméně v  protikladu k tradičnímu zabývání se obecnými otázkami. 

2) napětí umění a sociologie (Bourdieu: lichý pár) a naopak vzájemnost: H. Haacke (institucionální kritika, Free exchange - diskuse s Bourdieu), sociologické či particiopativní, dialogické umění  nejen sclgie - i umění reflektuje sociální skutečnost (proto Harrington odmítá výraz „sociologie umění“)

Estetika (podle sociálně-vědních kritiků, jímž je i Harrington, 2004) nabízela tradičně tři (metafyzické) výměry umění: (1) ztvárňování krásy jako něčeho nadčasového a transcendujícího – ukotvené mimo profánní svět), (2) napodobování přírody, jejího řádu (nejde jen o mimesis napodobení „dokonalé přírody“ ale i nápodobu Boha ve činnosti jeho „alter deus“); (3) povznášející estetickou zkušenost (hegeliánská představa umění jako zprostředkovatele transcendence - v triádě náboženství, umění, filosofie; L´art pour l´art);

3) napětí mezi humanistickými uměno-vědami/aktéry světa umění a sociálními vědami: 

výtky:

1. sociální vědy nejsou dost kompetentní zabývat se uměním (– tajemství tvorby, génia, atd).
2. sociálně- vědní přístup k umění je ohrožením hodnot (nivelizace a banalizace, reduktivismus)
3. podobně materialismus - obecně znamená jevy vyšší úrovně vysvětlovat z jevů úrovně nižší (formy umění či duchovního života vysvětlovat z ekonomických podmínek)
4. obecná nevraživost vůči sociální vědě - výtky: racionalismu a scientismu, pragmatismu a materialismu, relativismu, cynismu

perspektiva internalismu a externalismu - lze schématicky vymezit na referenčním trojúhelníku (text versus kontext) viz Bourdieu, Teorie jednání;

INTERNALISMUS: akcentuje: dílo a jeho struktury (jako výsledek intencí autora); směřuje: k univerzalizaci, formalizaci a normativnosti;  rizika: naturalizace, reifikace, a-historismus

EXTERNALISMUS: akcentuje: sociálně- historický kontext, instituce a provoz umění; směřuje: k deskripci a hodnotové relativizaci; rizika: redukcionismus, trivializace, nivelizace

nové (externalistické) přístupy (kulturální a vizuální studia), a internalistické (antropologie obrazu) 

 

4) charakteristiky sociologie umění

- v centru pozornosti je komplexní situace umění – nikoliv dílo (Bourdieu: text i kontext)…

- důraz je na užití místo na neměnné podstaty (jádra, esence) na praktiky (či instituce – jak se co dělá)

- sociální (kolektivní produkce) - svět umění, pole umění

-  důraz na produkci signifikance v dvojím smyslu:  významnosti i konkrétních významů … (hlavní funkcí světa umění podle Beckera je produkce renomé) ale nikoli objektů (děl)

- důraz na produkci (každé zacházení se symboly produkuje významy) – není ostrá hranice mezi produkcí a recepcí..

- odmítání nestvořeného autora (jako ústředního agens produkce);

- důraz na distribuci (prostředník mezi autorem a divákem je důležitější než autor)- věci žijí vlastním životem

 

5) uplatnění sociologie umění:

- definiční krize estetiky (M. Weitz: nelze definovat), institucionální teorie (A. Danto, G.Dickie) - sociologizující teorie na půdě estetiky, sclgická kritika

- krize umění (Spalding, 2003: -krize jazyka, krize učení, krize obsahu, krize posuzování). Burgin 1986 -The End of Art Theory (krize kritiky)

- Blaukopfovo rozlišení integrativního a střídmého přístupu

- Barnett a archeologický přístup