Vývojová psychologie ii PSY104 PREZENČNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2013 V v Vývojová psychologie ii Základní charakteristika: Kurz je realizován v podzimním semestru a navazuje na výuku Vývojové psychologie I (PSY103). Kurz se věnuje kognitivnímu, emocionálnímu a sociálnímu vývoji osobnosti (přednášky), rovněž komplexnějšímu pohledu na jednotlivé etapy vývoje a na další speciální témata (semináře). Vývojová psychologie II (PSY 104) zahrnuje dvouhodinovou přednášku (jednou za dva týdny, společně pro všechny posluchače) a dvouhodinový seminář (jednou za dva týdny, dělený na skupiny). Cílem kurzu je osvojení základních pojmů, poznatků o jednotlivých etapách vývoje a některých vývojových teorií, porozumění komplexu dynamických procesů psychického vývoje, pochopení vývojových trendů a zákonitostí vývoje a integrování těchto poznatků do obrazu celoživotního utváření osobnosti. Určeno: Kurz je určen studentům bakalářského studia psychologie. Prerekvizitou je absolvování kurzu PSY 103 (Vývojová psychologie I). Vyučující a garant programu: doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. e-mail: lacinova@fss.muni.cz; tel. 549495188 konzultační hodiny středa 10.00 – 11.30 pracovna 2.46, IVDMR a katedra psychologie FSS MU Vyučující a konzultanti (v abecedním pořadí): Mgr. Ondřej Bouša e-mail: bousa@mail.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Kristina Kicková e-mail: 416519@mail.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Iva Korábová e-mail: ivkaza@gmail.com konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Martina Kotková e-mail: mkotkova@mail.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Hana Kyjonková e-mail: kyjonkova.h@gmail.com konzultace pouze e-mailem Prof. PhDr. Petr Macek, CSc. e-mail: macek@fss.muni.cz konzultace: pondělí 10.00 – 11.00 Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D. e-mail: 52209@mail.muni.cz konzultace: středa 10:00 – 11:30 Mgr. Lenka Pivodová e-mail: 51860@mail.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem PhDr. Filip Smolík, PhD. e-mail: smolik@praha.psu.cas.cz konzultace pouze e-mailem Mgr. Lenka Šamánková e-mail: samankova@email.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Jan Širůček e-mail: sirucek@fss.muni.cz konzultace: po předchozí domluvě e-mailem Mgr. Olga Trampotová e-mail: olga.trampotova@gmail.com konzultace pouze e-mailem Konzultace: Téma své seminární práce či jakoukoli jinou otázku z vývojové psychologie můžete konzultovat s kterýmkoli z výše uvedených vyučujících či konzultantů. Co nelze konzultovat a o čem nelze diskutovat (neboť konzultace a výuce věnovaný čas vyučujících jsou určeny především pro řešení odborných problémů): ● pokyny obsažené v sylabu – tzn. jakákoli pravidla, požadavky, termíny, atd. ● hodnocení již opravených seminárních prací - dodržení všech základních pokynů pro psaní seminární práce (obsah, rozsah, forma, literatura) přibližně odpovídá minimálnímu počtu bodů za seminární práci nutných k zápočtu. Sporné seminární práce jsou vždy před udělením bodů konzultovány týmem VPS II, ohrazování se proti dle subjektivního dojmu nízkému počtu bodů je proto bezpředmětné Výše zmíněné problémy nebudou nikým z vyučujících konzultovány a i e-maily s dotazy na ně mohou zůstat bez odpovědi. Obsahové a časové rozvržení kurzu u Přednáška (dále P) se koná vždy v sudá úterý 14.00 - 15.40 v posluchárně P 24 (první přednáška 17. 9. 2013) Přednášky: 17. 9., 1. 10., 15. 10., 29. 10., 12. 11., 26. 11., 10. 12. 2013 Semináře (dále S) jsou dělené na tři skupiny: SA každé sudé úterý 16:00 - 17:40 v učebně U35 (první seminář 17. 9. 2013) SB každé liché úterý 16:00 - 17:40 v učebně U35 (první seminář 24. 9. 2013) SC každé liché úterý 18:00 - 19.40 v učebně U23 (první seminář 24. 9. 2013) Do seminárních skupin se přihlašujte v ISu od 2. 9. do 15. 9. 2013. Přednášky: 17. 9. P1 Lacinová Emocionální vývoj/Separační úzkost 1. 10. P2 Lacinová Aplikovaná vývojová psychologie 15. 10. P3 Macek Vývoj vztahů 29. 10. P4 Širůček Morální vývoj 12. 11. P5 Smolík Vývoj myšlení a řeči 26. 11. P6 Bienertová Vašků/Masopustová Dědičnost vs. prostředí: Epigenetika - dosud málo probádaná cesta přenosu dědičné informace 10. 12. P7 Kyjonková Nové metody výzkumu kojenců Semináře: 17. 9. S1A Korábová/Kotková Prenatální, novorozenecké a kojenecké období: otec, dula u porodu Separační úzkost – zadání seminárního úkolu, vytvoření pracovních skupin 24. 9. S1B, S1C 1. 10. S2A Masopustová Batolecí období: aplikace vývojové psychologie ve výchovném poradenství 8. 10. S2B, S2C 15. 10. S3A Šamánková/Kicková Předškolní a mladší školní období: školní zralost/vnímání bolesti ve školním věku 22. 10. S3B, S3C 29. 10. S4A Pivodová Adolescence: emocionální vývoj 5. 11. S4B, S4C 12. 11. S5A Bouša/Trampotová Přechod do dospělosti a dospělost: rodičovství 19. 11. S5B, S5C 26. 11. S6A Kotková Stárnutí a stáří: zvládání fyzických změn spojených se stárnutím, senioři jako oběti domácího násilí 3. 12. S6B, S6C Zápočtový týden od 9. do 13. 12. 2013 – prezentace skupinového úkolu po skupinách. Termíny budou v dostatečném časovém předstihu oznámeny. Jakékoli výjimky (individuální studijní plán, uznání předmětu apod.) je nutné řešit s garantkou kurzu na počátku semestru, nejpozději do 26. 9. 2013. Další výjimky v průběhu semestru lze udělovat pouze v odůvodněných případech na základě oficiální omluvenky v ISu. Požadavky pro získání zápočtu Požadavky pro získání zápočtu Zápočet je udělován za aktivní účast na seminářích (viz níže), vypracování skupinového úkolu a získání alespoň minimálního počtu bodů za seminární práci. za aktivní účast na seminářích se považuje: účast na seminářích ve své seminární skupině (povolena je maximálně jedna absence) vypracování a odevzdání písemných příprav na seminář (viz níže) aktivní plnění zadaných úkolů v průběhu semináře vypracování, odevzdání a prezentace skupinového seminárního úkolu během zápočtového týdne seminární práce: ● odevzdání seminární práce v řádném termínu (viz níže) ● splnění požadavků na seminární práci (viz níže) ● získání alespoň minimálního počtu bodů semináře Příprava na semináře Studenti se na každý seminář připravují dle pokynů uvedených v sylabu a též nastudováním povinné literatury k danému tématu. Povinnou literaturu k příslušnému tématu je nutné prostudovat před seminářem. Témata probíraná na seminářích jsou nedílnou součástí zkoušky, průběžným studiem si tedy usnadníte přípravu na závěrečný písemný test. Na seminář S2 – S6 si připravte písemně zadané úkoly, písemnou přípravu využijete v diskusi a odevzdáte ji k hodnocení. Rozsah písemné přípravy je minimálně 15 řádků. Doporučujeme, aby studenti pravidelně četli svou e-mailovou poštu v IS, úkoly mohou být během semestru specifikovány. S1: Prenatální, novorozenecké a kojenecké období (Korábová, Kotková) 1) Prenatální, novorozenecké a kojenecké období - dula, otec u porodu, šestinedělí (Korábová) 2) Upřesnění skupinového úkolu, cca 15-20 minut (Kotková) Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 63-118. studijní materiály umístěné ve složce S1 Prenatální vývoj, novorozenecké a kojenecké období v IS: Newman, B. M. & Newman, P. R. (2012). Life-Span Development: A Psychosocial Approach. 11th Edition. International Edition. Wadsworth Cengage Learning. Critical periods in prenatal development (s. 128) Doula (s. 135) Newborns - Apgar score (s. 163) Communication (s. 182-185) Seminární úkol bude zadán přímo na semináři. S2: Batolecí období - aplikace VP ve výchovném poradenství (Masopustová) Zvládání negativních emocí – rodičovská perspektiva, postoje ke vzdoru a negativismu Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 118-173. studijní materiály umístěné ve složce S2 Batolecí a předškolní období v IS: Newman, B. M. & Newman, P. R. (2012). Life-Span Development: A Psychosocial Approach. 11th Edition. International Edition. Wadsworth Cengage Learning. Self-control (s. 240-247) Fantasy play (imaginary companions) (s. 235 - 240) Úkol: Zodpovězte následující otázky a doložte svoje názory/odpovědi argumenty z nastudované literatury. 1) Podle výzkumů se ukazuje vliv temperamentu na sklon k agresivním reakcím u dětí. Tento vztah bývá někdy ještě posílen určitým rodičovským působením. Představte si, že máte poradit rodičům, jak reagovat na hněv jejich dítěte. Jaké rady byste jim dali v případě, že má jejich dítě tendenci snadno se rozzlobit? Co byste jim naopak poradili, pokud by jejich dítě bylo spíše ustrašené a plaché? 2) Do poradny přijde matka s téměř tříletým dítětem, které si prý velmi často vykládá a hraje s neviditelným kamarádem. Matka má obavy o psychický vývoj dítěte. Jak byste na tyto obavy reagovali? S3: Předškolní a mladší školní věk (Šamánková, Kicková) 1) Problematika školní zralosti (Šamánková) 2) Vnímání bolesti v mladším školním věku: Vliv genderu na vnímání bolesti (Kicková) Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 173- 319. Šturma, J. (1995). Školní zralost a její poruchy. In D. Krejčířová, & P. Říčan a kol. (Eds.). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 209 – 216. studijní materiály umístěné ve složce S3 Předškolní období a mladší školní období v IS: Newman, B. M. & Newman, P. R. (2012). Life-Span Development: A Psychosocial Approach. 11th Edition. International Edition. Wadsworth Cengage Learning. Gender identification (s. 265-273) Disorder of childhood that interfere with school success (s. 348-349) Úkol: Zodpovězte následující otázky a doložte svoje názory/odpovědi argumenty z nastudované literatury. Jaké jsou pro dítě výhody a nevýhody toho, když jsou jeho rodiče homosexuální orientace? Jaké jsou pravděpodobné rozdíly ve „vyrůstání“ v homo/ heteroparentálních rodinách? S4: Adolescence (Pivodová) Emocionální vývoj v adolescenci Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 321- 435. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. – prostudujte strany 9 – 82. studijní materiály umístěné ve složce S4 Adolescence v IS: Newman, B. M. & Newman, P. R. (2012). Life-Span Development: A Psychosocial Approach. 11th Edition. International Edition. Wadsworth Cengage Learning. Emotional development (eating disorders, depression, delinquency, adolescent suicide) - (s. 383-391) Úkol: Zodpovězte následující otázky a doložte svoje názory/odpovědi argumenty z nastudované literatury. 1) Jaké jsou možné důvody, které vedou dospívající k pokusům o sebevraždu? Jak byste vysvětlili skutečnost, že dívky se častěji pokoušejí o sebevraždu, ale ve výsledku jsou to chlapci, kteří častěji při pokusu o sebevraždu zemřou? 2) Jaké jsou možné příčiny a rizikové faktory související se sebepoškozováním v adolescenci? S5: Přechod do dospělosti a dospělost (Bouša, Trampotová) Dobrovolná bezdětnost Mezinárodní adopce - požadavky na rodiče, časté problémy Povinná literatura: Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. studijní materiály umístěné ve složce S5 Přechod do dospělosti a dospělost v IS: Newman, B. M. & Newman, P. R. (2012). Life-Span Development: A Psychosocial Approach. 11th Edition. International Edition. Wadsworth Cengage Learning. Childbearing (s.474-480) Úkol: Zodpovězte následující otázky a doložte svoje názory/odpovědi argumenty z nastudované literatury. 1) Jaké mohou být důvody rozhodnutí partnerů pro bezdětný svazek? Jak si vysvětlujete, že je takových párů mnohem více, než tomu bylo v minulosti? 2) Jaký by měl být ideální adoptivní rodič? S6: Stárnutí a stáří (Kotková) Změny ve stáří (sebezkušenostní cvičení) Senioři jako oběti domácího násilí (diskuse) Povinná literatura: Stuart-Hamilton, I. (1999). Psychologie stárnutí. Praha: Portál. Erikson, E. H. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Nakladatelství LN. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte strany 229 - 429. studijní materiály umístěné ve složce S5 Přechod do dospělosti a dospělost v IS: Newman, B. M. & Newman, P. R. (2012). Life-Span Development: A Psychosocial Approach. 11th Edition. International Edition. Wadsworth Cengage Learning. Coping with the physical changes of aging (s. 591-599) Doporučená literatura: Haškovcová, M. (1990). Fenomén stáří. Praha: Pyramida. Hayflick, L. (1997). Jak a proč stárneme. Praha: Knižní klub. – prostudujte strany 27-33, 64-70, 207-230, 274-288 Sheehyová, G. (1999). Průvodce dospělostí: šance a úskalí druhé poloviny života. Praha: Portál. Švancara, J. (1973). Psychologie stárnutí a stáří. Praha: SPN. Úkol: Zodpovězte následující otázku a doložte svoje názory/odpovědi argumenty z nastudované literatury. Představte si, že jste zodpovědní za péči o příbuzného, který má Alzheimerovu chorobu. Co byste udělali, abyste mu pomohli v každodenním životě a podpořili tak jeho samostatné fungování? Seminární práce Odevzdání seminární práce: Seminární práci je nutné odevzdat nejpozději 8. 11. 2013 (práce odevzdané po tomto datu nebudou přijaty). Práce se odevzdává ve formátu .doc do složky Seminární práce v odevzdávárně PSY 104. Za odevzdání seminární práce se nepovažuje odevzdání prázdného dokumentu či zjevně poškozeného, nesmyslného či nesprávného dokumentu, ani dokumentu v jiném než zadaném rozsahu či formátu. Zkontrolujte si proto, jaký dokument jste do odevzdávárny vložili a zda ho lze bezproblémově otevřít pomocí programu Word. Téma, obsah, literatura: Vnímání/myšlení/paměť/řeč/emoce v ontogenezi Vytvořte si v rámci tématu vlastní podtéma. Téma seminární práce je formulováno obecně, očekává se proto, že si pro účely své práce téma zúžíte na specifický problém. Název tématu i název Vámi zvoleného podtématu jsou nedílnou součástí seminární práce. Příklad: Téma: Vnímání/myšlení/paměť/řeč/emoce v ontogenezi Název práce: Kvalita dlouhodobé paměti v pozdním stáří nebo Regulace negativních emocí v předškolním věku: role rodičů Předpokládá se, že student vystaví svou práci na nejméně 3 odborných zdrojích z oblasti vývojové psychologie, přičemž využije kromě monografií i empirické studie uveřejněné v odborném tisku (český – např. Československá psychologie, Psychológia a patopsychológia dieťaťa – a zahraniční – např. Developmental Psychology, Child Development aj.– využívejte fulltextových databází MU). Za využití empirické studie není považován případ, kdy se student v seminární práci odkazuje pouze na nevýzkumnou část textu (typicky teoretický úvod, diskuzi). Jako odborný zdroj nebude uznávána učebnice – odkazování se na učebnice v seminární práci bude bodově sankcionováno. 3 odborné zdroje jsou minimálním počtem pro přijetí práce, je však doporučeno použít zdrojů více. Student se může v odůvodněných případech v textu odkazovat i na odborné zdroje z jiných vědeckých disciplín (fyziologie, neurologie, apod.) či na psychologické popularizační knihy, ale s vědomím toho, že při hodnocení práce mu nebudou za tyto zdroje započítávány body za použitou literaturu. Rozsah: Rozsah seminární práce je nejméně 9 000 znaků s mezerami (5 normostran) a maximálně 10 800 znaků s mezerami (6 normostran). Forma: Nutností je důsledné odkazování se na zdroje dle citačních standardů APA a dodržování zásad psaní odborného textu (viz seminární praktikum PSY 103). Seminární práce do vývojové psychologie má být odborným textem, který má podobu tzv. Introduction (přehledu poznatků o dané problematice s formulací vlastní výzkumné otázky či hypotézy v odborných článcích dodržujících strukturu IMRaD). Více viz manuál APA6th (knihovna FSS MU) a také v dokumentu uloženém ve Studijních materiálech „Jak napsat Introduction“. Co je smyslem seminární práce a co je též součástí jejího hodnocení? V seminární práci prokazujete, že jste schopni si v rámci zvoleného tématu najít dostatečně zúžené podtéma a náležitě ho zpracovat. Svou seminární prací dále prokazujete, že jste schopni dohledat si ke zvolenému tématu relevantní odborné zdroje a dovedete s odbornými zdroji dobře pracovat - tzn. spojovat závěry jednotlivých studií do nových souvislostí, vyvozovat a zformulovat na jejich základě vlastní výzkumné otázky či hypotézy. Rovněž prokazujete, že jste schopni kritického psychologického myšlení. Odbornými zdroji jsou monografie a články z odborných periodik (dostupné např. v knihovně FSS či v elektronické podobě prostřednictvím fulltextových databází) apod., nikoliv učebnice (např. učebnice autorů – Vágnerová; Langmeier, Krejčířová; Nakonečný; Atkinsonová; Plháková; Čačka). Prací prokazujete znalost a dovednost citačních standardů APA viz: http://www.lib.sfu.ca/researchhelp/writing/citing_guides/apa.htm Hodnocení seminární práce: Bodově se hodnotí míra vyhovění výše uvedeným kritériím i dodržení základních pokynů k psaní seminární práce. Studenti obvykle v kurzech vývojové psychologie dostávají nejen bodové ohodnocení seminární práce, ale též ohodnocení slovní. Povinností vyučujících není studentům tato slovní hodnocení seminárních prací poskytovat v případě, že student nedodržel základní pokyny pro psaní práce. Slovní hodnocení zejména v případě, že je kritické, má sloužit k tomu, aby student(ka) pochopil(a), v čem má v psaní odborného textu rezervy a z čeho se může při psaní dalšího textu poučit. Schopnost přijmout zpětnou vazbu a poučit se z ní patří k základním dovednostem budoucího psychologa. Vrácení seminární práce: Seminární práce může být vrácena v případě, že celkový součet bodů nedosáhne požadovaného minima, či v případě, že nedodržíte kterýkoli ze základních pokynů k psaní seminární práce (viz výše). Práce, které nedosáhnou minimálního počtu bodů, budou vráceny k přepracování. Seminární práci lze přepracovat pouze jednou. Oprava seminární práce: Pokud bude studentovi text vrácen k přepracování, je nezbytné, aby text přepracoval nejen s ohledem na přímo zmíněné komentáře, ale i s ohledem na dosažené body v jednotlivých sekcích. Ve slovním hodnocení lze obvykle postihnout jen některé (obvykle ty nejvýraznější) nedostatky či kvality práce, předpokládá se proto, že student je schopen si tyto komentáře „generalizovat“ a propojit je s požadavky uvedenými v sylabu. Přepracované práce odevzdejte nejpozději 4 dny před termínem zkoušky, na který jste přihlášeni, do Odevzdávány Přepracované seminární práce PSY 104. Z celkového hodnocení přepracované práce se automaticky odečítá 5 bodů jako sankce za předchozí nezdařený pokus. Upozornění: Písemné práce vypracovávejte samostatně s použitím relevantní literatury. Dbejte na důsledné odkazování se na zdroje a dodržování citačních pravidel. Práce jiných autorů vydávané za vlastní jsou považovány za plagiát. Za plagiát je považována i seminární práce, v níž bez odkazu na zdroj prezentujete myšlenky jiného autora (a to i v případě, že věty nejsou kopírovány doslovně). Výše uvedené počiny jsou automaticky považovány za nesplnění zadaného úkolu a za porušení studijních povinností s následkem disciplinárního řízení. Tematické okruhy - přednášky Tetické okruhy - přednášky Sledujte studijní materiály v IS, kam bude průběžně umisťována další studijní literatura. Studijní materiály v IS jsou nedílnou součástí povinné literatury kurzu PSY 104. P1 – Emocionální vývoj, separační úzkost - L. Lacinová Biologický a fyziologický kontext emocí – neuroanatomie, sympatikus, parasympatikus, hormonální regulace. Ontogeneze emocí a její souvislosti s růstem a zráním. Emočně bohatá životní období – stadium negativismu, puberta. Pojem emocionální inteligence. Sociální souvislosti emocí. Jak naučit děti chápat a kontrolovat své emoce. Teorie rané citové vazby (opakování viz PSY103). Speciální téma: separační úzkost Povinná literatura: Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál. - prostudujte strany 95 – 103 Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. - prostudujte pasáže o emočním vývoji. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. - prostudujte pasáže o emočním vývoji. Ainsworth, M. D. S., & Bowlby, J. (1991). An Ethological Approach to Personality development. American Psychologist, 46 (4), pp. 333 – 341. Literatura k tématu Separační úzkost (složka Separační úzkost v IS): Dallaire, D. H., & Weinraub, M. (2005). Predicting children’s separation anxiety at age 6:The contributions of infant–mother attachment security, maternal sensitivity, and maternal separation anxiety. Attachment & Human Development, 7, 393 – 408. Eisen, A. R., & Schaefer, Ch. E. (2005). Nature of Separation Anxiety. In A. R. Eisen & Ch. E. Schaefer, Separation Anxiety in Children and Adolescents (pp. 3 - 22). New York/London: The Guilford Press. Creswell, C., Murray, L., Stacey, J., & Cooper, P. (2011). Parenting and child anxiety. In W. K. Silverman & A. P. Field (Eds.), Anxiety Disorders in Children and Adolescents (pp. 299 - 322). Cambridge: Cambridge University Press. Manassis, K. (2011). Child-parent relations: attachment and anxiety disorders. In W. K. Silverman & A. P. Field (Eds.), Anxiety Disorders in Children and Adolescents (pp. 280 - 298). Cambridge: Cambridge University Press. Silvermann, W. K., & Dick-Niederhauser, A. (2004). Separation Anxiety Disorder. In T. L. Morris & J. S. March (Eds.), Anxiety Disorders in Children and Adolescents (pp. 164 - 188). New York: The Guilford Press. Doporučená literatura: Michalčáková, R. (2007). Strachy v období rané adolescence. Brno: Barrister&Principal. - prostudujte str. 37 – 48. Švancara, J. (1962). Kriteria dětského citového vývoje. Čs. Pediatrie 7-8, 607–614. Švancara, J. (1979). Emoce, city a motivace. Praha: SPN P2 – Aplikovaná vývojová psychologie – L. Lacinová Vývojová diagnostika, školní zralost, poruchy a odchylky od normálního vývoje. Specifika dětského poradenství, výchova, hraniční disciplíny, vývojově psychologické souvislosti duševních poruch. Povinná literatura: Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. prostudujte strany 236 - 321. Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 237 - 313. Šturma, J. (1995). Školní zralost a její poruchy. In D. Krejčířová, & P. Říčan a kol. (Eds.). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 209 – 216. Doporučená literatura: Jirásek, J. (1972). Posuzování školní zralosti. Výchovný poradce, 2, 1–6. Jirásek, J., & Tichá, V. (1968). Psychologická hlediska předškolních prohlídek. Praha: SZN. Kollárik, K. (1976). Školská zrelosť alebo pripravenosť? Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 3, 251- 256. Langmeier, J. (1961). Zralost dítěte pro školu. Čs. pediatrie, 10, 865–876. Langmeier, J. (1966/67). O dnešním pojetí školní zralosti. Predškolská výchova, 6, 141–147. Matějček, Z. (1994). Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál. Matějček, Z., & Reithar, S. (1963). Otázky školní zralosti našich ústavních dětí. Československá psychologie, 4, 338–345. Nováková, R., & Prokopec, M. (2002). Školní zralost současných pražských předškolních dětí posuzovaná podle Jiráskova testu školní zralosti. Hygiena, 1, 13-17. P3 – Vývoj vztahů – rodiče, děti, vnuci, vrstevníci, blízké vztahy - P. Macek Sociální poznávání v ontogenezi, rozvoj sociální kompetence. Vývoj důležitosti interpersonálních vztahů, empatie, kooperace, soupeření. Vztah k rodičům a jeho proměny, vztahy k sourozencům. Vztah k vrstevníkům a jeho proměny. Význam školní třídy a školní sociální situace v jednotlivých fázích vývoje dítěte a dospívajícího. Přátelství a kamarádství, jeho zvláštnosti v jednotlivých etapách života člověka. Erotické vztahy, jejich vývoj v období dospívání a v dospělosti. Vývoj rodičovské role a vztahu k dětem v průběhu života. Prarodičovská role a vnuci. Povinná literatura: Říčan, P. (1989). Cesta životem. Praha: Panorama. – prostudujte strany 27-37. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o vývoji vztahů. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o vývoji vztahů. Doporučená literatura: Durkin, K. (1996). Developmental Social Psychology. Oxford: Blackwell Publishers. Matoušek, O. (1997). Dospívání chlapců v Čechách a na Moravě. Praha: Portál. P4 – Morální vývoj – J. Širůček Teorie morálního vývoje v pojetích různých psychologických směrů a škol (Freud, Piaget, Kohlberg, Bar-Tal, Selman, sociálně-psychologické, sociologické, sociobiologické a humanistické koncepce). Kognitivní a sociální kontext morálního vývoje, teorie přejímání sociální perspektivy. Povinná literatura: Heidbrink, H. (1997). Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. Doporučená literatura: Selman, R.L. (2003). The Promotion of Social Awareness. New York: Russel Sage Foundation. Kurtines, W. M., & Gewirtz, J. L.(1995). Moral Development – an Introduction. Heedham Heights: Allyn & Bacon. P5 - Vývoj myšlení a řeči, učení – F. Smolík Přednáška uvede studenty do problematiky studia jazykového vývoje a vývoje myšlení. Seznámí se se základními stadii vývoje jazyka od předjazykového období do školního věku, jakož i s některými metodami používanými ve výzkumu porozumění jazyku i jazykové produkce. Úvod do problematiky vývoje myšlení poukáže zejména na studium otázek týkajících se kategorizace a pojmů v raném věku a metod užívaných při jejich studiu. Literatura: Mandler, J. M. (1992). How to build a baby: II. Conceptual primitives. Psychological Review 99, 587-604. Altmann, G. (2005). Výstup na babylonskou věž: O jazyce, mysli a porozumění. Praha: Triáda (zejména kapitoly č. 2. Děti, narození a jazyk: Co se děti naučí o jazyce, ještě než se narodí, s. 22 – 33; a č. 4. Co se (na)učíme dělat se slovy: Osvojování slov a jejich kombinací, s. 44 – 66). K zvládnutí celého tematického okruhu je třeba nastudovat níže uvedená témata: Biologické souvislosti vývoje mozku. Piagetova periodizace kognitivního vývoje (asimilace a akomodace, grupování, senzomotorická a symbolická schémata, předpojem, egocentrické myšlení). Kognitivní model vývoje mysli. Inteligence. Vývoj řeči – předřečové aktivity, sociální kontext dorozumívání řečí – Kašpar Hauser, „vlčí děti“, teorie vývoje řeči (Vygotskij), pojem interiorizace, zóna nejbližšího vývoje. Charakteristika procesu učení, význam rituálů v předškolním věku. Speciální témata: vývoj chápání fenoménu smrti, vývoj kreativity Povinná literatura: Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. – prostudujte strany 19 – 100 Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o kognitivním vývoji a vývoji řeči. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum. – prostudujte pasáže o kognitivním vývoji. Doporučená literatura: Matějček, Z., & Langmeier, J. (1986). Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama. Millarová, S. (1978). Psychologie hry. Praha: Panorama. Odehnal, J. (1976). Vývoj sociálních interakcí v 1. roce života dítěte. Československá psychologie, 3, 240 – 241. Pouthas, V., & Jouen, F. (2000). Psychologie novorozence. Praha: Grada. Verny, T, & Kelly, J. (1993). Tajomný život dieťaťa pred narodením. Bratislava: SPN. Vygotskij, L.S. (2004). Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál. Vygotskij, L.S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN. P6 – Dědičnost vs. prostředí: Epigenetika - dosud málo probádaná cesta přenosu dědičné informace – J. Bienertová Vašků & Z. Masopustová Informace budou doplněny. Doporučená literatura: Hurley, D. (2013). Grandma's Experiences Leave a Mark on Your Genes. Dostupné na: http://bit.ly/14uVXhD P7 – Nové metody výzkumu vývoje kojenců – H. Kyjonková Informace budou doplněny. úkol Skupinový úkol Přihlášení se ke skupinovému úkolu (tzn. vytvoření pracovní skupiny), jeho vypracování, prezentace a odevzdání jsou nedílnou součástí podmínek k získání zápočtu. Zadání skupinového úkolu bude upřesněno na semináři S1. Účast na tomto semináři je proto doporučena. V případě, že se student nemůže tohoto semináře zúčastnit, je povinen se předem (tzn. před konáním semináře příslušné seminární skupiny) domluvit s vyučující, do které pracovní skupiny bude zařazen. Odevzdání: Každá pracovní skupina odprezentuje splnění skupinového úkolu na některém z termínů v zápočtovém týdnu od 9. do 13. 12. 2013 (termíny budou upřesněny během semestru). Vypracovaný úkol každá pracovní skupina vloží do odevzdávárny v IS nejpozději 8. 12. 2013. Hodnocení: Hodnoceno bude celkové splnění skupinového úkolu, nikoliv podíl jednotlivců na něm. Všichni členové jedné pracovní skupiny tedy obdrží stejné hodnocení. Za způsob, jakým si členové pracovní skupiny mezi sebou rozdělí práci, nese odpovědnost každý z členů skupiny. Za splnění skupinového seminárního úkolu je možné získat 0 – 10 bodů. U tohoto úkolu je stanoveno minimum 2 body nutné pro získání zápočtu. Pro získání zápočtu je dále nutné být včas (viz výše) přihlášen k pracovní skupině, vypracovat, odevzdat a odprezentovat seminární úkol. Za odevzdání seminárního úkolu se nepovažuje odevzdání prázdného dokumentu nebo nedostatečně či zjevně nesmyslně vyplněného dokumentu. Požadavky na ukončení kurzu na ukončení kurzu Kurz je ukončen zkouškou, která má charakter písemného testu a zahrnuje témata jak z PSY103 (Vývojová psychologie I), tak z PSY104 (Vývojová psychologie II). Součástí písemné zkoušky bude ověření znalostí: ● témat probraných na seminářích a přednáškách PSY 103 (Vývojová psychologie I) a PSY 104 (Vývojová psychologie II) ● povinné literatury uvedené v sylabech obou kurzů a umístěných ve studijních materiálech obou kurzů v IS Hodnocení Studenti mohou získat celkem 100 bodů, minimální počet bodů je 50. maximum bodů minimum bodů Skupinový seminární úkol 10 2 Písemná příprava na semináře S2 – S6 · Za každou písemnou přípravu je možné získat max. 2b. · Je nutné odevzdat minimálně 4 přípravy (povolena je tedy podobně jako u seminářů 1 absence odevzdání přípravy) 10 4 Seminární práce kritéria pro hodnocení: · odborné zpracování tématu (výběr tématu, schopnost identifikace klíčových myšlenek a poznatků, kvalita práce s odbornými zdroji, formulace vlastní výzkumné otázky na základě přehledu poznatků) 15b. · struktura, forma (citace) 10b. · literatura (výběr relevantní odborné literatury) 10b. 35 14 závěrečný písemný test 45 30 Celkové hodnocení: 90 – 100 A – vysoce nadstandardní výkon; student(ka) perfektně zvládl(a) obsah kurzu a prokázal(a) vysoce nadprůměrné znalostí a dovedností ve všech oblastech PSY104 80 – 89 B – nadprůměrný výkon; student(ka) zvládl(a) obsah kurzu a prokázal(a), že je schopen/schopna v některých oblastech v rámci PSY104 podávat výborné výkony 70 – 79 C – adekvátní splnění podmínek kurzu; prokázání zcela přijatelné úrovně znalostí a dovedností v rámci oblastí PSY104 60 – 69 D – mírně podprůměrné vyhovění požadavkům kurzu, student(ka) má v některých znalostech a dovednostech v rámci oblastí PSY104 více „slabých míst“, kterým by se ještě měl(a) věnovat 50 – 59 E – splnění požadavků kurzu na nejnižší přijatelné úrovni; student(ka) by se měl(a) snažit své znalosti a dovednosti v rámci oblastí PSY104 značně zlepšit a rozšířit 49 či nesplnění minimálního počtu bodů v jednotlivých požadavcích (sem. práce; seminární úkol; více než 1 absence na semináři) F – nevyhovění podmínkám kurzu, prokázání nepřijatelně nízké úrovně znalostí a dovedností v rámci oblastí PSY104