Eva Rubínová
 Back to basics
 Dělení paměti
 Fáze paměťových procesů
 Neuropsychologie
 Poruchy, nemoci, syndromy → diagnostika
 Kognitivní psychologie
 Učební strategie, autobiografická paměť, falešné
vzpomínky
→ experimentální metody
Dělení paměti a fáze paměťových procesů
Paměť
Krátkodobá
Senzorická
Krátkodobá
Pracovní
Dlouhodobá
Explicitní
(Deklarativní)
Epizodická
Autobiografická
Sémantická
Implicitní
(Nedeklarativní)
Procedurální
Priming
 Vícesložkový model (Atkinson & Shiffrin)
 Typ ukládaných informací (multimodální →
jazyk → sémantický kód)
 Kapacita?
 Standardní model konsolidace
 Vyhledání informace → vybavení
 Volné vybavení (free recall)
 Vybavení s vodítky (cued recall)
 Rekognice (recognition)
 Stabilní
vzpomínky?
 Model
re-konsolidace
Nadel, Hupbach,
Gomez,
& Newman-Smith (2012)
Klinická neuropsychologie je aplikovaná věda, která
se zabývá behaviorálními projevy dysfunkcí mozku
 http://vimeo.com/28550831
 Bilaterální odstranění hipokampů
 Objevena důležitost této struktury pro tvorbu
nových vzpomínek
 a
 Nepamatoval si každodenní události, jméno
svého ošetřujícího lékaře, seznam slov…
 Selhání ve volném vybavení, vybavení s vodítky i v
rekognici
 Výrazné narušení explicitní paměti
 Závislé na hipokampu
 Procedurální úkoly – zrcadlové kreslení
 Adaptace na prostředí
 Postupné snižování úzkosti při testování
 Bez vzpomínek na učení či události
 Krátkodobá paměť – ušetřena
 Krátkodobá a implicitní paměť
 Na hipokampu nezávislé
 Epizodická paměť
 Na hipokampu závislá
 Vybavení starých vzpomínek
 Více schematické, málo kontextuálních detailů
(informace uložené v hipokampu)
 Klinická neuropsychologie je aplikovaná
věda, která se zabývá behaviorálními projevy
dysfunkcí mozku
(Lezak, Howieson, Bigler, &Tranel, 2012)
 Cíl – vytvoření kognitivního profilu
 Pozornost
 Paměť
 Exekutivní funkce
 Vizuokonstuktivní funkce
 Jazyk
 Alzheimerova nemoc
 V popředí je amnestický deficit – narušení
schopnosti zapamatovat si nový materiál
(narušení epizodické paměti)
 Narušení volného vybavení i rekognice, nápověda
nepomáhá
 Krátkodobá a pracovní paměť
jsou obvykle intaktní
 Rozlišení na verbální a neverbální
materiál nehraje roli
 Traumatické poranění mozku (traumatic brain
injury)
 Narušení pozornosti
 Snížená kapacita pracovní paměti
 Omezená tvorba nových vzpomínek
 Zpomalení psychomotorického tempa
 Demence u Parkinsonovy choroby
 Zpomalení psychomotorického tempa
 Narušení exekutivních funkcí
 Snížená kapacita krátkodobé i pracovní paměti
 Narušená výbavnost, ovšem nápověda je obvykle
funkční
 Frontotemporální lobární degenerace
 Narušení exekutivních
funkcí
 Snížená kapacita
krátkodobé
i pracovní paměti
 Narušená
výbavnost,
ovšem nápověda
je obvykle funkční
 Setkáváme se s pacientem, měříme
výkonnost v různých oblastech
 Vytváříme kognitivní profil – tedy hypotézu o
poruše
 Chceme pouze popsat, které oblasti jsou narušené
a které jsou ušetřené
 Populace není limitována neurologickými
poruchami (deprese, závislosti…)
 Na základě NeuroPsy profilu – vytvoření
cíleného rehabilitačního programu
 Hloubka deficitu
 Oslabení funkcí
 Narušení domény pod úroveň -1 až -1,5 standardní
odchylky průměrného výkonu zdravé populace
srovnatelného věku (a vzdělání) – mírná kognitivní
porucha (MCI, Mild Cognitive Impairment)
 Narušení spojené s omezením soběstačnosti -
Demence
 Mírná kognitivní porucha (Petersen, 1999)
 Subjektivní stížnosti referované pacientem nebo
někým z blízkého okolí
 Objektivně zjištěná porucha paměti – izolovaná
nebo ve spojení s narušením dalších kognitivních
domén
 Demence
 ABC: Activities of daily living + Behavior +
Cognition
 Krátkodobá paměť
 Opakování čísel (správná čísla i pořadí)
 Pracovní paměť
 Opakování čísel pozpátku
 Paměť a učení
 Křivka učení
 Oddálené vybavení po interferenci
 Dlouhodobé oddálené vybavení (retence)
 Rekognice
 Verbální i neverbální materiál
 Epizodická paměť
 Co jste dělal/a o víkendu?
 Jak jste strávil/a včerejší večer?
 Jak jste oslavoval/a poslední narozeniny?...
 Sémantická paměť
 Jméno amerického prezidenta
 Barvy duhy
 Hlavní město Portugalska…
Učební strategie, autobiografická paměť & falešné
vzpomínky
 Efekt testování
 Text – stejný čas
na studium
 Jedna skupina
studovala text
podruhé
 Druhá se z něj
otestovala (esej)
Roediger & Karpicke, Study I (2006)
Roediger & Karpicke, Study II (2006)
Karpicke & Blunt (2011) in Karpicke (2012)
Karpicke & Blunt (2011) in Karpicke (2012)
 Srovnání a zhodnocení deseti učebních
strategií:
Dunlosky, Rawson, Marsh, Nathan, &Willingham
(2013)
http://psi.sagepub.com/content/14/1/4.full.pdf+html?ijkey=Z10
jaVH/60XQM&keytype=ref&siteid=sppsi
 Wagenaar (1986):
My memory
 6 let si každý den
zapisoval 1 událost
ze svého života
 Při vybavení – 1 vodítko,
úkolem bylo vybavit
si další
 Cuing methodology
 Prezentace slova (pozitivní, negativní,
neutrální)
 Instrukce – vybavit si specifickou vzpomínku,
která netrvala déle, než jeden den
 Sleduje se, za jak dlouho účastník vybaví
vzpomínku
 Specific/overgeneral memories
Williams et al. (2007)
 Deese (1959): Procentuální výskyt určitého
slova jako intruze v okamžitém vybavení je
funkcí průměrné asociační síly daného slova
ke slovům v seznamu
 Butter, food, eat, sandwich, rye, jam, milk,
flour, jelly, dough, crust, slice, wine, loaf, toast
 Zhruba 40 % lidí si vybaví slovo bread
 Zhruba 86 % lidí označí bread v rekognici jako
studované slovo
Roediger & McDermott (1995)
 Zvýšený stres a arousal, stejně jako kofein
zvyšují množství falešných vzpomínek
Mahoney
Brunyé,
Giles,
Ditman,
Lieberman,
&Taylor
(2012)
 Prezentace objektů
 20 první den
 20 druhý den
 Tři skupiny
 Původní vzpomínka
je při „reminder“
narušena
Hupbach, Gomez, & Hardt (2007)
 Videa autonehod
 Otázka: Jak rychle auta jela, když …[sloveso]
 Smashed, collied,
bumped, hit,
contacted
Loftus & Palmer (1974)
 Videa autonehod
 Otázka: Jak rychle auta jela, když …[smashed
x hit]
 Viděli jste rozbité
sklo?
Loftus & Palmer (1974)
eva.rubinova@gmail.com
 Corkin, S. (2013). Permanent PresentTense:The Unforgettable Life of the Amnesic
Patient. Basic Books.
 Deese, J. (1959).On the prediction of occurrence of particular verbal intrusions in
immediate recall. Journal of experimental psychology, 58, 17-22.
 Dunlosky, J., Rawson, K. A., Marsh, E. J., Nathan, M. J., &Willingham, D.T. (2013).
Improving students’ learning with effective learning techniques: promising
directions from cognitive and educational psychology. Psychological Science in the
Public Interest, 14, 4-58.
 Hupbach,A., Gomez, R., Hardt, O., & Nadel, L. (2007). Reconsolidation of episodic
memories: a subtle reminder triggers integration of new information.Learning &
Memory, 14, 47-53.
 Karpicke, J. D. (2012). Retrieval-Based LearningActive Retrieval Promotes
Meaningful Learning. Current Directions in Psychological Science, 21, 157-163.
 Lezak, M.D., Howieson, D.B., Bigler, E.D., &Tranel,T. (2012). Neuropsychological
assessment (5th Ed.). Oxford University Press.
 Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An
example of the interaction between language and memory. Journal of verbal
learning and verbal behavior, 13, 585-589.
 Mahoney,C. R., Brunyé,T.T., Giles, G. E., Ditman,T., Lieberman, H. R., &Taylor, H.
A. (2012). Caffeine increases false memory in nonhabitual consumers. Journal of
Cognitive Psychology, 24, 420-427.
 Roediger, H. L., & Karpicke, J. D. (2006).Test-enhanced learning:Taking memory
tests improves long-term retention. Psychological Science, 17, 249-255.
 Roediger, H. L., & McDermott, K. B. (1995). Creating false memories:
Remembering words not presented in lists. Journal of Experimental Psychology:
Learning, Memory, and Cognition, 21, 803-814.
 Wagenaar,W. A. (1986). My memory: A study of autobiographical memory over
six years. Cognitive psychology, 18, 225-252.
 Williams, J. M. G., Barnhofer,T., Crane,C., Herman, D., Raes, F.,Watkins, E., &
Dalgleish,T. (2007).Autobiographical memory specificity and emotional
disorder. Psychological Bulletin, 133, 122-148.