Statistická analýza dat II (PSY252) – seminární skupina A Úkol 6 Zpracovaly: Denisa Lakomá, 414925 Kristýna Cejthamrová, 362244 ___________________________________________________________________________________________________ Téma: Reliabilita V rámci naší analýzy jsme pracovaly s datovým souborem Long1.sav. Data pocházejí z výzkumu, který se zaměřuje na adolescenty. Věk respondentů se proto pohyboval v rozmezí od 12 do 19 let, přičemž M=14,1 a SD=2,0. Zkoumané osoby byly dále rozděleny na mladší kohortu, která zahrnovala jedince ve věku 13-14 let a starší kohortu, kam spadalo věkové rozmezí 15-19 let. Celkově se studie účastnilo 768 respondentů, přičemž mužů bylo 317 a žen 449 (dva respondenti pohlaví neuvedli). V této analýze jsme se zaměřily na škálu „školní prospěch[SJ1] “, přičemž byly zahrnuty tyto položky: známka z matematiky (v roce) 1999, známka z češtiny 1999, známka z angličtiny 1999 a známka z němčiny 1999. Reliabilitu zvolené škály jsme odhadovaly pomocí Cronbachovo alfa. Z původního počtu respondentů bylo do naší analýzy zahrnuto 184 jedinců a to z toho důvodu, že odpověděli na všechny výše uvedené otázky. Výsledná redukce vzorku souvisí se skutečností, že do škály jsou zahrnuty i položky týkající se dvou cizích jazyků [SJ2] (němčina a angličtina), nicméně musíme počítat s možností, že někteří z respondentů právě tuto kombinaci nestudují. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že v mladší kohortě ještě povinná školní docházka (v roce 1999) se studiem dvou jazyků nepočítala[SJ3] . Jednotlivé položky byly hodnoceny na klasické škále 1 – 5. Protože šlo o školní známkování, předpokládaly jsme, že 1=výborný, 2=chvalitebný, 3=dobrý, 4=dostatečný a 5=nedostatečný. Popisné statistiky konkrétních položek jsou uvedeny v Tabulce 1. Tabulka 1 Popisné statistiky jednotlivých položek vybrané škály Průměr Směrodatná odchylka známka z matematiky 1999 2,25 0,90 známka z češtiny 1999 2,18 0,87 známka z angličtiny 1999 1,95 0,95 známka z němčiny 1999 1,87 0,81 Reliabilita zvolené škály byla spočítána pomocí programu SPSS. Průměrná korelace mezi jednotlivými položkami se rovnala 0,52. Nejnižší hodnota korelace pak byla 0,43 a nejvyšší 0,59. Žádná z korelací nebyla menší než 0,3, nepovažovaly jsme tedy za nutné některou z položek vyřadit. Celková Cronbachova alfa dosahovala hodnoty 0,81, což značí dostatečně vysokou reliabilitu. Co se zvolené škály týče, pak celkový M=8,26 a SD=2,8. V Tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty Cronbachovy alfa po případném vyloučení konkrétní položky z modelu. Tabulka 2 Hodnoty Cronbachovy a po vyloučení některé z položek Cronbachova a* známka z matematiky 1999 0,77 známka z češtiny 1999 0,74 známka z angličtiny 1999 0,78 známka z němčiny 1999 0,74 *po vyloučení konkrétní položky Vzhledem k tomu, že ani jedna z uvedených hodnot nepřesahuje celkovou hodnotu Cronbachovy alfa, potvrdil se původní předpoklad, že není vhodné některou z položek pro potřeby analýzy vyřadit a všechny společně vytvářejí model s nejvyšší reliabilitou[SJ4] . ________________________________ [SJ1]To jsem ani nevěděl, že tam takovou máme. [SJ2]No právě, to je dost problém založit škálu na informaci, kterou pro většinu potenciálních respondentů nelze získat. [SJ3]Ne nepočítala J [SJ4]Stálo by za to vyzkoušet, jak by škála fungovala bez té němčiny. A taky v každé kohortě zvlášť.