Seminární úkol č. 2 Veronika Machová (UČO 372035), Matěj Konštacký (UČO 391150) Zkoumali jsme, jak moc přispívají neshody s rodiči, míra důvěrnosti s přáteli, zdravotní potíže psychosomatického rázu a negativní pocity jako osamělost, strach a vina k predikci míry životní spokojenosti u dětí a adolescentů. Tyto proměnné jsme zvolili na základě úvahy o tom, s kterými faktory přicházejí lidé v tomto věku nejčastěji do styku, a tedy které na jejich spokojenost mohou mít největší vliv. Shodli jsme se na třech klíčových oblastech – rodinném prostředí, vrstevnické skupině a vlastním duševním prožívání. Oblast tělesného zdraví jsme přidali, protože si myslíme, že ovlivňuje duševní pohodu každého člověka[SJ1] . Skupinu respondentů tvořilo 697[SJ2] osob ve věku od jedenácti do devatenácti let. Tabulka 1. Základní popisné statistiky analyzovaných proměnných Proměnná M SD min max Životní spokojenost 2,91 0,47 1,17 4,00 Zdravotní[SJ3] potíže 25,48 4,81 15,00 38,00 Neshody s rodiči 3,13 0,57 1,14 4,00 Důvěrnost s přáteli 2,69 0,51 1,17 4,00 Negativní pocity 0,01 1,01[SJ4] -3,00 2,43 SJ 2013-10-15 12:46:25 [SJ5] Tabulka 2. Korelační koeficienty jednotlivých proměnných Proměnná Životní spokojenost Zdravotní potíže Neshody s rodiči Důvěrnost s přáteli Negativní pocity Životní spokojenost -0,16 0,33 0,01[SJ6] 0,43 Zdravotní potíže -0,16 -0,32 0,07 -0,37 Neshody s rodiči 0,33 -0,32 -0,10 0,40 Důvěrnost s přáteli 0,01 0,07 -0,10 -0,30 Negativní pocity 0,43 -0,37 0,40 -0,30 Mezi proměnnou životní spokojenost a součtem[SJ7] použitých prediktorů existuje středně silný[SJ8] vztah (R = 0,47) a s jejich pomocí se nám podařilo vysvětlit 21,7% rozptylu závislé proměnné (R^2 = 0,22). Regresní model signifikantně[SJ9] predikuje míru závislé proměnné (F [SJ10] = 47,88; p < 0,05). Tabulka 3. Nestandardizované regresní koeficienty (B), jejich směrodatné chyby (SE B) a standardizované regresní koeficienty (β) pro každou z proměnných. Proměnná B SE B β Životní[SJ11] spokojenost 2,26 0,17 Zdravotní potíže 0,00 0,00 0,04 Neshody s rodiči 0,15 0,03 0,19 Důvěrnost s přáteli 0,03 0,03 0,03 Negativní pocity 0,17 0,02 0,37 Z hlediska individuálních vztahů mezi prediktory a životní spokojeností byl nalezen nejsilnější vztah u proměnné negativní pocity (t = 9,67; p < 0,05) a u proměnné neshody s rodiči (t = 4,93; p < 0,05). Slabé vztahy mezi zdravotními potížemi a životní spokojeností (t = 0,97; p > 0,05) a mezi důvěrností s přáteli a životní spokojeností (t = 1,01; p > 0,05) již nebyly signifikantní[SJ12] . Předpoklady pro užití mnohočetné lineární regrese byly splněny. Všechny použité proměnné byly intervalové, prediktory měly nenulový rozptyl a neexistovala mezi nimi příliš vysoká korelace (neměli jsme problém s multikolinearitou). Žádná intervenující proměnná nebyla detekována, stejně tak ani heteroskedasticita reziduí. Na základě Durbin-Watsonova testu se rezidua ukázala být nezávislá a podle grafu č. 6 i normálně rozložená. Jednotlivé případy na sobě nebyly závislé a vztahy mezi proměnnými byly lineární. ________________________________ [SJ1]Díky za úvod. [SJ2]V datech jich bylo víc. Takové úbytky je třeba vysvětlit. [SJ3]Ty proměnné by stálo za to trochu představit. Abych si třeba nemyslel, že adolescenti měli v průměru 25 zdravotních potíží. [SJ4]M=0, SD=1, zvláštní proměnná, že? [SJ5]Boxploty bez čísel řádků. Taky by je to chtělo udělat trochu úsporněji, třeba úzké vedle sebe. [SJ6]Všechno je tu dvojmo. To by do časopisu neprošlo jako mrhání místem. [SJ7]Ten "součet" je jen didaktická pomůcka. Do výsledků to nepatří, čtenáře by to mátlo a mysleli by si, že jste své prediktory krovíproč sečetli. [SJ8]R tímhle způsobem nepopisujeme, užíváme jazyk vysvětleného rozptylu. [SJ9]Signifikantně, signifikantně ... je to podle vás dost, nebo málo? Co si o tom výsledku myslíte? [SJ10]K F patří stupně volnosti, dokonce dvoje. [SJ11]To je přeci závislá, ta by na tomto seznamu figurovat neměla. [SJ12]Kromě signifikance nás zajímá velikost účinku. Tu nijak nekomentujete.