Seminární práce č. 6: Reliabilita Pro naši analýzu jsme vycházeli z dat nasbíraných pro výzkumný projekt do předmětu Metodologie psychologického výzkumu. Výzkum se zaměřuje na to, zda má rodičovská kontrola na prvním stupni základní školy vliv na prokrastinaci studentů na vysoké škole. Z dotazníků použitých ve výzkumu jsme se zaměřili pouze na ten, který měří míru prokrastinace studentů. Dotazník obsahuje 31 položek měřených na pětibodové škále. U prvních 6 položek byla položena otázka “Do [SJ1] tento typ úkolů odkládáte?”, přičemž u každé položky respondenti vybírali odpověď od “vždy odkládám” do “nikdy neodkládám. K následujícím 6 položkám se vázala otázka “Do jaké míry je prokrastinace na tomto typu úkolu pro Vás problém?”, na kterou pro každou položku vybírali z odpovědí od “vůbec to není problém” do “vždy je to problém”. U zbylých 19 položek odpovídali respondenti, nakolik je pro ně dané chování typické na škále od “velmi netypické” po “velmi typické”. Celkově 9 položek je skórováno opačně (konkrétně položky č. 6, 8, 9, 10, 12, 16, 17, 18 a 19). Pře provedením analýzy byly odpovědi v datech rekódovány tak, aby všechny byly ve směru. Tabulka 1 Popisné statistiky jednotlivých položek dotazníku: N Min Max M SD Odkládání:Psaní písemných (domácích) úkolů 215 1 5 3,30 1,35 Odkládání:Studium na zkoušky a zkoušení 212 1 5 3,17 1,29 Odkládání:Dodržování úkolů, které souvisí s četbou zadaných textů v průběhu týdne 211 1 5 3,35 1,28 Odkládání:Povinnosti související s univerzitní administrativou 213 1 5 2,51 1,33 Odkládání:Schůzky a docházka: sjednání schůzky s vyučujícím, konzultace s vyučujícím 214 1 5 2,34 1,32 Odkládání:Školní aktivity obecně 215 1 5 2,99 1,15 Problém:Psaní písemných (domácích) úkolů 215 1 5 2,56 1,20 Problém:Studium na zkoušky a zkoušení 215 1 5 2,94 1,26 Problém:Dodržování úkolů, které souvisí s četbou zadaných textů v průběhu týdne 212 1 5 2,48 1,12 Problém:Povinnosti související s univerzitní administrativou 214 1 5 2,35 1,29 Problém:Schůzky a docházka: sjednání schůzky s vyučujícím, konzultace s vyučujícím 214 1 5 2,25 1,27 Problém:Školní aktivity obecně 214 1 5 2,63 1,07 Stává se mi, že se přistihnu při tom, že dělám úkoly, které jsem zamýšlel/a dělat před několika dny. 196 1 5 3,45 1,28 Nedělám úkoly, dokud není těsně před odevzdáním. 194 1 5 3,27 1,45 I úkoly, které vyžadují krátké sezení u stolu a práci na nich, dělám několik dnů. 193 1 5 2,52 1,25 Obecně naberu zpoždění před tím, než začnu dělat práci, kterou dělat musím. 195 1 5 3,38 1,18 Obvykle musím spěchat, abych dokončil/a úkol v termínu. 193 1 5 2,97 1,33 Když se chystám ven, zřídkakdy zjistím, že musím něco na poslední chvíli dělat. 195 1 5 3,01 1,37 Při práci na úkolu, který je těsně před odevzdáním, ztrácím čas děláním jiných věcí. 195 1 5 3,13 1,33 Začínám na úkolu pracovat krátce po jeho zadání. 194 1 5 3,69 1,36 Úkol mívám splněn dříve, než je potřeba. 195 1 5 3,44 1,29 Obvykle dokončím všechny úkoly, které jsem si na ten den naplánoval/a. 195 1 5 3,30 1,25 Opakovaně říkám “udělám to zítra”. 195 1 5 3,38 1,28 Obvykle se postarám o to, abych měl/a všechny úkoly hotové před tím, než se večer uklidním a relaxuji. 194 1 5 3,42 1,34 Stává se mi, že chybím na přednáškách, na kterých jsem plánoval/a být. 193 1 5 2,89 1,42 Když se blíží termín testu, přistihuji se při tom, jak dělám jinou práci. 192 1 5 3,03 1,33 Přeceňuji objem práce, který jsem schopen/na zvládnout v daném čase. 192 1 5 2,94 1,32 Využívám volných hodin mezi přednáškami k zahájení práce na úkolech přichystaných na večer. 192 1 5 3,30 1,41 Úkoly si plním včas díky tomu, že dělám svou práci pravidelně ze dne na den. 192 1 5 3,64 1,28 Kdyby mi byla nabídnuta účast na sezení, které by mi pomohlo naučit se neodkládat práci, tak bych šel/šla. 192 1 5 3,14 1,48 Nenabírám zpoždění, když vím, že skutečně potřebuji mít úkol hotový. 193 1 5 2,78 1,37 Valid N (listwise) 172 Hodnota Cronbachovy alfa pro danou škálu prokrastinace byla 0,95 (M = 93,05, SD = 25,64), což značí vysokou míru reliability. Pohled do tabulky ukázal, že odebrání jednotlivých položek by obvykle vedlo ke snížení Cronbachovy alfa o 0 až 0,004 (tedy na 0,946). Změna se tedy pohybovala jen v řádech tisícin a odebrání položek by v žádném případě nepříspělo ke zvýšení reliabilty dotazníku[SJ2] . ________________________________ [SJ1]? [SJ2]Zde by sehodilo pokračovat úvahou, zda je tedy nutné, aby respodnenti odpovídali na takové množství otázek. A proč je škála vnitřně členěná na subškály? Liší se něčím ty subškály?