Provedly jsme analýzu za účelem zjištění vnitřní konzistence u měření burnout u přednášejících na VŠ a u odborných asistentů. Tyto data byly vzaty ze souboru od Andyho Fielda. Mezi proměnné patří – locus of control, copingové strategie, stres z výuky, stres z výzkumu a stres z neustálé nutnosti být připraven pomoci. Všechny proměnné kromě burnout [SJ1] nabývají hodnot na škále od 0 do 100. Výzkumu se zúčastnilo 467 participantů. Tabulka 1. Popisné statistiky proměnných M SD Locus of control 17,90 11,93 Copingové strategie 23,92 15,72 Stres z výuky 55,43 12,82 Stres z výzkumu 61,91 14,74 Stres z neustálé nutnosti být připraven pomoci 55,25 13,48 Při provedení první analýzy reliability, kde jsme zahrnuly všechny proměnné, tak Cronbachova a vyšla nízká – a = ,448. Ukázalo se, že proměnná stres z výzkumu negativně koreluje s ostatními proměnnými[SJ2] . Rozhodly jsme se ji tedy vyřadit, rekódování není v tomto ohledu možné, jelikož je předpoklad, že čím vyšší stres z výzkumu, tím spíše nastane burnout. Rozhodly jsme se otestovat [SJ3] reliabilitu testu, kdyby tuto proměnnou neobsahoval. V tomto případě a = ,702. Pokud bychom ještě odstranily proměnnou locus of control, tak by zde nastalo navýšení – a = ,748. Jelikož se ale jedná o smysluplnou proměnnou v rámci testu, tak ji ponecháme, navíc pokud a = ,702, jedná se o obstojnou reliabilitu. Tabulka 2. Statistické údaje všech položek Korigovaná korelace Squared multiple correlation Cronbachova a pokud je položka odstraněna Locus of control ,277 ,196 ,748 Copingové strategie ,564 ,421 ,588 Stres z výuky ,748 ,563 ,473 Stres z neustálé nutnosti být připraven pomoci ,407 ,267 ,686 ________________________________ [SJ1]? [SJ2]To je poměrně častý problém. Měřená věc se projevuje buď nějak, nebo nějak jinak, ale ne oběma způsoby zároveň. Tím vzniká ta záporná korelace. Co s tím? [SJ3]netestujem, odhadujeme