Analýza 2


                                    Vendula Horčičková, 414614

                                      Barbora Sichová, 414757



Mnohonásobná regrese


Pro analýzu dat pomocí mnohonásobné regrese jsme zvolily data Long1.sav, která jsou vytvořená na
základě dotazníku z výzkumu dětí a mládeže. Tento výzkum získal informace o životě, názorech,
pocitech a přáních dětí a mládeže.[VK1]  Studie se zúčastnilo 758 respondentů v průměrném věku 14
let.

V mnohonásobné regresi jsme použily výskyt[VK2]  optimismu jako závislou proměnnou (M = 16,33, SD =
3,09) a míru životní spokojenosti (M = 2,91, SD = 0,47), self-esteemu (M = 3,06, SD = 0,47) a
self-efficacy (M = 2,74, SD = 0,52) jako prediktory.

Předpokládáme, že děti s vyšší mírou životní spokojenosti mají tendenci optimističtějšího náhledu
na svět. Pokud vnímají svůj život za kvalitní a pohodový, mohou mít tendenci hodnotit situace a
posuzovat věci z té lepší stránky.

Dítě s vyšší mírou pozitivního self-esteemu, to znamená, vyššího sebehodnocení, sebeúcty, či
kladnému postoji k sobě samému, bude podle našeho předpokladu hodnotit okolní situace
optimističtěji, než dítě s nízkým self-esteemem.

Dále předpokládáme, že děti s vyšší sebedůvěrou ve vlastní schopnosti, sebeuplatnění a přesvědčení
o vlastní schopnosti dosahovat cílů (self-efficacy), budou častěji ve věcech hledat světlé
stránky.[VK3]

Do analýzy jsme zařazovaly proměnné po blocích, podle velikosti korelace mezi proměnnými
(optimismus a životní spokojenost r = 0,535, optimismus a self-esteem r = 0,444, optimismus a
self-efficacy r = 0,376).[VK4]  Životní spokojenost jsme přidaly do prvního bloku, self-esteem do
druhého bloku a self-efficacy do třetího bloku.

U všech korelací byla zjištěna signifikance p<0,001. Pro tuto analýzu bylo použito 675 respondentů.

Když je životní spokojenost použita jako jediný prediktor, korelace nabyla hodnoty R = 0,535, R^2 =
0,287 (adj R^2 = 0,285), z toho vyplývá, že životní spokojenost vysvětluje 28,7% optimismu. Pokud
do výpočtu zahrneme self-esteem zvýší se vysvětlená část optimismu na 30,3% (R = 0,551, R^2 =
0,303, adj R^2 = 0,301). Při zahrnutí všech prediktorů je vysvětleno 32,6% optimismu (R = 0,571,
R^2 = 0,326, adj R^2 = 0,323).

Pokud se hodnota životní spokojenosti zvýší o jednu směrodatnou odchylku, optimismus vzroste o
0,392 (β = 0,392), zatímco u self-esteemu optimismus vzroste pouze o 0,118 (β = 0,118) a u
self-efficacy vzroste o 0,170 (β = 0,170).[VK5]

Vzhledem k tomu, že máme všechny hodnoty koeficientu b kladné (b[1] = 02,574, b[2] = 0,783 a b[3] =
1,004), mezi prediktory a výsledky je pozitivní vztah[VK6] .

Na vysvětlení části rozptylu se nejvíce podílela proměnná životní spokojenost (28%)[VK7] , a proto
ji lze považovat za statisticky významnou. Zbylé proměnné, self-eficacy a self-esteem, přispěly k
vysvětlení rozptylu jen malou měrou a nemají tedy zásadní vliv na míru optimismus u dětí

Pěkná ukázka „podezřelého“ úkolu bez jediné tabulky J To, že se nesmí kopírovat tabulky z SPSS,
neznamená, že v textu nemají být tabulky vůbec. Ve chvíli, kdy je ve hře několik proměnných a
několik modelů, je prezentace formou tabulky mnohem přehlednější. Stejně jako mnoha dalším
spolužákům vám zde chybí vyjádření k předpokladům analýzy, v tomto smyslu prosím doplnit.

A nezapomeňte si ujasnit, jak funguje vysvětlený rozptyl jednotlivými prediktory a bude to fajn.
Přijato.



________________________________

 [VK1]Stručný, ale dostatečný úvod. Super!

 [VK2]Výskyt? J To je spíš sociologický či přírodovědný termín. Psychologové zas tak moc neřeší
výskyt optimismu v jihomoravském kraji.

 [VK3]Super! Je fajn číst, že jset uvažovaly nad odůvodněním modelu.

 [VK4]Bezva, že i v tomhle máte systém!

 [VK5]Toto jsou údaje z kterého modelu – vždy z toho, kde proměnná přibyla, nebo z posledního?
Jinak ale fajn, minimálně sem se měl úkol dotáhnout.

 [VK6]Věřím vám to, jen technická poznámka: je třeba kontrolovat orientaci škály. Zda skutečně
vyšší hodnoty proměnné znamenají to, co si myslíme. Ale možná jste to dělaly a  tahle poznámka je
zbytečná J

 [VK7]Pozor! Toto není pravda – viz ty kruhy a průniky, co jsme si kreslili na semináři. Toto je
rozptyl vysvětlený prvním modelem, kde bylo přítomno jenživotní spokojenost. V dalších modelech se
určitě ukázalo, že rozptyl vysvětlená pouze životní spokojeností je nižší, protože část je sdílená
např. self-efficacy.