ANALÝZA IV – ANOVA Pro analýzu dat pomocí ANOVY jsme si vybraly data z výzkumu EU kids online z roku 2010. A. One-way ANOVA: Rozhodly jsme se zkoumat následující otázku: Souvisí nejvyšší dosažené vzdělání hlavy rodiny s mírou self-efficacy u dětí? Nezávislou kategorickou proměnnou je nevyšší dosažené vzdělání hlavy rodiny: základní vzdělání a nižší, střední vzdělání[SJ1] , vysoké vzdělání. Závislou intervalovou proměnnou je průměrné self-efficacy u dítěte. Byly splněny předpoklady pro analýzu dat pomocí ANOVY: pozorování bylo nezávislé (nedošlo k opakovanému měření), normalita rozložení je sice lehce narušená, ale vzhledem k velikosti vzorku to nevadí. I přesto, že Levenova statistika vyšla signifikantní, můžeme předpokládat, že homogenita nebyla porušena, protože podíl druhé mocniny nejvyšší SD a nejnižší SD je menší jak tři (0,474^2/0,431^2 = 1,2). Tab. 1: Popisné statistiky nezávislé proměnné: Dosažené vzdělání: N % M SD základní a nižší vzdělání 1946 10,5 2,14 0,434 střední vzdělání 12358 66,6 2,23 0,452 vysoké vzdělání 4253 22,9 2,31 0,431 Celkem 18557 100 Hodnota F nám vyšla signifikantní [SJ2] F(2,18506) = 94,069, p<0,001, ale velikost účinku nám vyšla velice malá ω^2 = 0,01. I přesto, že vyšla velikost účinku pouze 1%, vzhledem k velkému počtu respondentů one-way ANOVA indikuje signifikantní rozdíly v self-efficacy dětí vzhledem k nejvyššímu dosaženému vzdělání rodičů[SJ3] . Na základě tohoto zjištění [SJ4] jsme vytvořily následující hypotézy: H1: Děti z rodin rodičů dosahujících vysokého vzdělání mají vyšší míru self-efficacy, než ostatní děti. H2: Děti z rodin, kde hlava rodiny má dosažené střední vzdělání, mají vyšší míru self-efficacy, než děti z rodin se základním a nižším vzděláním. Tab. 2: Plánované kontrasty: Kategorie Kontrast 1 VYS vs. ZÁKL a STŘ Kontrast 2 STŘ vs. ZÁKL Základní a nižší vzdělání 1 -1 Střední vzdělání 1[SJ5] 1 Vysoké vzdělání -2 0 Analýza kontrastů byla provedena za účelem testování specifických interakcí [SJ6] mezi skupinami, které předpokládáme ve svých hypotézách. Tato analýza ukázala, že je zde celkový efekt dosaženého vzdělání rodičů na self-efficacy dítěte. [SJ7] Ukázalo se, že děti rodičů s vysokým vzděláním mají vyšší míru self-efficacy, než ostatní děti, t(6686) = -13,59, p<0,001, r = 0,164. Druhá hypotéza se také potvrdila, t(2534) = 7,914, p<0,001, r = 0,157. B. Faktoriální ANOVA: V analýze pomocí faktoriální ANOVY navazujeme na předchozí analýzu. Do našeho modelu přidáváme nezávislou proměnnou pohlaví dětí. V této analýze se snažíme zjistit následující: Liší se míra self-efficacy podle pohlaví dítěte v interakci s nejvyšším dosaženým vzděláním rodiče? Tab. 3: Počet zastoupení jednotlivých kategorií: Základní a nižší vzdělání rodičů Střední vzdělání rodičů Vysoké vzdělání rodičů Kluci 957 6261 2042 Holky 987 6063 2199 Předpoklady pro faktoriální ANOVU byly splněny: pozorování bylo nezávislé a pro každou kombinaci faktorů je zastoupený dostatečný počet případů. I přesto, že Levenova statistika vyšla signifikantní, můžeme předpokládat, že homogenita nebyla porušena, protože podíl druhé mocniny nejvyšší SD a nejnižší SD je menší jak tři (0,477^2/0,426^2 = 1,25). Analýzou bylo zjištěno, že existují signifikantní rozdíly [SJ8] v self-efficacy dětí mezi pohlavími F(1, 18503) = 23,202, p<0,001, ale velikost účinku se ukázala velice malá, parciální η^2 = 0,0012. V interakci obou nezávislých proměnných nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl F(2, 18503) = 0,402, p>0,05, parciální η^2 = 0,00004. Z grafu také vyplývá, že nedochází k žádné interakci. Dosažené vzdělání rodičů má stejný vliv na dívky i na chlapce[SJ9] . Míra self-efficacy u dětí stoupá lineárně s nejvyšším dosaženým vzděláním rodičů. Chlapci mají vyšší self-efficacy, než dívky, ale rozdíly jsou velice malé. ________________________________ [SJ1]střední? Co to znamená? [SJ2]Píšeme raději o tom, co testujeme, tedy o rozdílech průměrů, ne o nějaké hodnotě. [SJ3]A jak velké ty testované rozdíly jsou? [SJ4]Pozor! Hypotézy se stanovují ještě před analýzou, ne na základě předchozí analýzy. [SJ5]Tohle do zprávy neuvádíme. [SJ6]Ne, tohle nejsou interakce. [SJ7]Nerozumím [SJ8]Nepište, že byly signifikantní. Rovnou napište, jaké ty rozdíly byly. [SJ9]Korektní interpretace interakce.