Mnohonásobná lineární regrese Pro analýzu mnohonásobné regrese jsme použili data z výzkumu Lacourse, Claese a Villeneuve (2001), která jsme získali z databáze statistických dat z knihy Discovering Statistics Using SPSS, Third Edition od Andyho Fielda (2009) určených k procvičování úloh. Konkrétně se jedná o datový soubor Lacourse et al. (2001) Females.sav. [1] Daná data splnila veškeré předpoklady pro provedení regresní analýzy (linearita vztahu, homoskedascita a normalita rozložení reziduí, nepřítomnost outlierů výrazně zkreslujících přesnost modelu).[VK1] Výzkumníci se snažili zjistit u 121 adolescentů, zda existuje souvislost mezi preferencí heavy metalové hudby a sebevražednými tendencemi. Z výsledků vyplývá, že adolescenti, kteří „preferují HM hudbu, spíše inklinují k častějšímu užívání nelegálních drog a alkoholu, také tuto hudbu znatelně více uctívají a prostřednictvím hudby se vyrovnávají s agresivními pocity“ (Lacourse et al., 2001, p. 329). Uctívání je intenzivnější u mladších adolescentů, s věkem klesá (tamtéž). Oproti hypotéze, výzkumníci nenašli přímé spojení mezi preferencí HM hudby a sebevražednými tendencemi. Naší závislou proměnnou je nominální proměnná preference užívání drog, přičemž respondenti byli požádání, aby uvedli množství zkonzumovaného alkoholu, marihuany a halucinogenů v posledním roce. Rozpětí škály bylo od 1 = nikdy po 4 = 10krát a více (odpovědi byly v každé proměnné sčítány), [VK2] α = 0,71 (Lacourse et al., 2001). (M = 7,03; SD = 3,22) Jako prediktory jsme si zvolili proměnné: 1) věk (M = 16,12; SD = 0,96) 2) sociální izolace: jedná se o subjektivní vnímání nedostatku podpory od okolí. Proměnná byla měřená pomocí Likertovy škály, kde 1 = vůbec nesouhlasím a 6 = úplně souhlasím (M = 9,48; SD = 4,37). 3) nedbalost ze strany matky: proměnná byla měřena na devíti položkové škále, kde vysoký skór asociuje vnímání vztahu s matkou jako chladný a odmítavý. Tato škála je zkrácenou verzí dotazníku Parental Bonding Instrument (Parker et al, cit podle Lacourse et al., 2001) (M = 15,10; SD = 5,76). Z výsledků mnohonásobné lineární regrese nám vychází, že model nepředpovídá hodnoty užívání drog signifikantně, R^2 = 0,015, F(117) = 0, 613, p > 0,05. Všechny prediktory, čili věk (β = -0,12, p > 0,05), sociální izolace (β = -0,03, p > 0,05), nedbalost ze strany matky (β = 0,01, p > 0,05), sice ze zanedbatelné části vysvětlují užívání drog, ale takto vysvětlené hodnoty nejsou signifikantní. Tabulka 1: Prediktory pro užívání drog u adolescentů Proměnná B SE B β Věk -0,4 0,31 -0,12 Sociální izolace -0,03 0,07 -0,03 Nedbalost ze strany matky 0,00 0,05 0,01 R^2 = 0,015 Diskuze Z výsledků vidíme, že ačkoliv můžeme cítit intuitivně, že proměnné věk, sociální izolace a nedbalost ze strany matky mohou souviset s drogovou závislostí, z vypočtené regrese vyplývá, že to tak v tomto konkrétním výzkumu není. Důvod toho vidíme jednak v nedostatečném vzorku (N = 121), vzhledem k očekávanému malému efektu by měl být vzorek alespoň pětkrát větší (Miles & Shevlin, cit. podle Field, 2009), jednak jsou rozptyly jednotlivých proměnných relativně malé, což dále negativně ovlivňuje signifikanci. Další negativum spatřujeme v nereprezentativnosti vzorku a malé variabilitě proměnné věk (rozpětí 14,5 – 18,5). Z výzkumu White et al. z roku 2013 vyplývá, že věk sice hraje významnou roli v užívání návykových látek (zejména alkoholu, cigaret a marihuany), ale zde porovnávají mladší a starší adolescenty, což v našem výzkumu není vzhledem k vzorku možné. Užívání návykových látek u adolescentů je velmi komplexní fenomén, výrazný vliv na něj mají například proměnné prožívání stresu či užívání drog u vrstevníků (White et al., 2013). V naší analýze se však nepodařilo prokázat, vzhledem k charakteristikám modelu, souvislost s měřenou sociální izolací, nedbalostí ze strany matky a v tomto případě i s věkem. Díky za nápravu čísel, už působí normálněji. Ty předpoklady jste odbyli pouhým konstatováním, což doufám lépe zpracujete v dalším úkolu. Oprava přijata. Zdroje Field, A. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll). (3rd ed., xxxii, 821 s.) Los Angeles: SAGE Publications. Lacourse, E., Claes, M., & Villeneuve, M. (2001). Heavy Metal Music and Adolescent Suicidal Risk. Journal of Youth and Adolescence, 30(3), pp. 321-332. SPSS Datafiles. (2009). Retrieved from: http://www.uk.sagepub.com/field3e/SPSSdata.htm White, A., Chan, G., Quek, L., Connor, J., Saunders, J., Baker, P., Brackenridge, C., & Kelly, A. (2013). The Topography of Multiple Drug Use among Adolescent Australians: Findings from the National Drug Strategy Household Survey. Addictive Behaviors, 38(4), pp. 2068-2073. ________________________________ [1] Jsme si vědomi, že A.Field použil tato data k ukázce logistické regrese, stejně jsou analyzována i ve výzkumu Lacourse et al. (2001). My je budeme analyzovat pomocí mnohonásobné regrese s odlišnou závislou proměnnou i jinými prediktory. ________________________________ [VK1]Takto to nestačí – je třeba uvést, jak jste předpoklady ověřovali. [VK2]Jste se s tím vypořádali elegantně tedy J Ovšem když neznáme počet položek, ani s dobrou vůli nelze rozpětí proměnné odhadnout.